Zpráva o Europě

Je to dosť dobrý dokumentárne ladený sci-fi thriller. Má veľmi dobrý príbeh o skupine vedcov, ktorí sú na dvojročnej ceste na Jupiterov mesiac Europa, aby tu získali vedecké informácie a preverili existenciu života. Prílet sa im podarí, ale dlhodobo im robí problémy množstvo komplikácií, okrem iného aj strata kontaktu so Zemou a tak sú v tom sami. Spracovanie sa mi páči, jedine by som vytkol, že hneď zo začiatku mi moc nesadlo skákanie v deji v priebehu niekoľkých mesiacov misie a podobne aj občasné komentáre ľudí zo Zeme, ale našťastie som sa v tom po chvíli zorientoval, prípadne zvykol, takže aj tieto zápory platia len dočasne. Inak mi výborne sadlo toto nadmieru realistické podanie, všetko pôsobí uveriteľne, nie sú tu žiadne samoúčelné scény, iba komplikácie, ktorým sa na takejto misii dá aj skutočne veriť. Páči sa mi aj časť počas letu, ale zaujímavejší je očakávane pobyt na Europe, ktorý je správne dobrodružný a plný očakávaní, pričom jednotlivé situácie sú kvalitne zvládnuté, tie najdôležitejšie aj pomerne napínavé a našťastie z tých rozhovorov zo Zeme sa nedá zistiť, ako celá misia dopadne, takže to nevyzradí žiadne potenciálne prekvapenia. A navyše chválim aj tunajší celkový koncept množstva kamier, všetky zábery sú z uveriteľných zdrojov a pritom takmer vždy vidno to, čo treba, takže je využitý snáď naplno. Kvôli tématike hľadania života na inom mieste sa síce dajú očakávať aj nejaké tie hororové prvky, čo ale film úplne nespĺňa, ale aj tak mi to sadlo. Ten pocit nebezpečenstva je hlavne v druhej polovici takmer neustály, neznáma hrozba, na ktorú sa dá tešiť tu tiež je a aj jednotlivé akčnejšie ladené situácie, v ktorých ide o život pôsobia zaujímavo a napínavo. S hereckým obsadením som spokojný, šesťčlenná osádka je zvolená výborne, sadli mi herecky, ale aj charakterovo, takže sa im dá fandiť a potešili ma hlavne Daniel Wu a Karolina Wydra, no nikomu nemôžem nič vytknúť. Réžia a technická stránka sú výborné, skvelá vizuálna stránka, prostredie, pocit uveriteľnosti, všetko je úplne ideálne. Som veľmi spokojný, súčasná žánrová vysokorozpočtová produkcia nestojí prakticky za nič a tak som skutočne rád, že na tieto rozpočtovo lacnejšie filmy netočené pre peniaze sa dá stále spoľahnúť. 77% (15.07.2013)

Moje minimálně sci-fíčkové srdce zaplesalo nad tím, že mě tenhle film přes počátečních pár minut bavil a nikde jsem se výrazně nezadrhla, protože jsem se absolutně nezabývala vědeckými a chemickými detaily i když připouštím, že byly zřejmě (určitě) důležité. Náhodou jsem šla až tak daleko, že jsem se mrkla, co je hydrazin. Zpracování působilo opravdu věrohodně, žádné přespříliš šokující záběry, napětí tomu také hlavně v té druhé části nechybělo a navíc se mně líbila i atmosféra, která byla o pocitech a emocích všech zúčastněných v kokpitu a to je moje parketa. Když k tomu přihodím mého oblíbence Michaela a moc sympatickou tvář Anamarie, kterou jsem už zaregistrovala v seriálu The last enemy, tak mohu konstatovat, že jsem strávila zajímavý večer, kdy jsem byla vděčná za teplo svého domova a účastním se této mise pouze vizuálně. (18.11.2013)

Většina sci-fi filmů se sci-fi žánru dost silně zpronevěřuje a jsou to spíš zakamuflovaný fantasy (John Carter, SW, Avatar). Proto je záhodno, že existují i skutečné sci-fi filmy ve smyslu objevování nějakých cizích planet v kosmických lodích na pozadí studeného nelítostného vesmíru (Sunshine, Prometheus, 2001). Pak tu je ovšem ještě třetí sorta tzv. hard sci-fi filmů jako Europa Report, který jdou ještě o krok dál a dbají na co největší vědeckou přesnost a správnost. Paradox je ovšem v tom, že jak řekl kdysi A. C. Clarke, magie je věda, které jsme dosud neporozuměli, tudíž i Europa Report se svými záhadnými poblikávajícími zdroji světla, složitým ekosystémem, kolísavou radiací a nestandardním chováním posádky (výstup do vesmíru, pobíhání po tenkým ledu bez jištění atd.) nějakou fantasy svým způsobem připomíná. Spousta z toho, co se tu děje, je prostě natolik záhadné a podivné proto, že pokročilá věda se skutečně nedá odlišit od magie. (13.07.2013)

Hodina žvanění v kokotpitu mezi podivnými přístroji, co dělají "pyp", a telefonování s Hjústnem, dvacet devět minut čurákování na měsíci Jupiteru a polemik, jestli je led dostatečně ledový, a minuta loutkového hlavonožce s led diodama na chapadlech. Ale furt lepší než kolonoskopie nebo tři hodiny s pomatenou plechovou hubou v Kubrikově smrtelné "klasice", kde místo na Jupiter doletíte akorát tak do prdele, protože po cestě chcípnete nudou. (27.07.2013)

Solidní žánrová věc, která na Béčkové tělo found footage space hororu roubuje vedle protlaku klišé i vážnější témata a ambicióznější narativní strukturu. Dělá to relativně chytře a zručně, byť levné kulisy zamaskovat nedokáže. Ten sentinel tam být opravdu nemusel. Vzhledem k tomu, že tvůrci zkombinovali hned několik mých velkých fóbií, hodnotím velmi kladně. Chytlavé. (24.07.2013)