ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

"Celerino figlio di puttana, celerino figlio di puttana...!" Jeden z nadkategórie - nejedná sa "len" o film päťhviezdičkový, ale o film dokonalý, t.j., poviem si "keby to skončilo presne teraz, tak je to dokonalé". ACAB má v podstate jednoduchú konštrukciu, ako majú aj mnohé seriály z prostredia jednej profesie - tu sa jedná o poriadkové oddiely - to znamená: na place sú to v prvom rade profesionáli, ale zároveň musia čeliť rovnakým situáciám ako bežní občania. Starostlivosť o dcéru, súd pre viacnásobný neprimeraný zásah, syn fašoun a zmrd, ktorý ma dokaličil, či vysťahovanie z bytu... ACAB je tak dobrý preto, že je ľudský. Žiadne zbytočné hry na city, žiadna pokora pred divákom, či moralizovanie. Len tvrdá realita a logické vyústenia, ako napr. pochopiteľný, no predsa fanatický nacionalizmus zo strany poriadkárov, ktorí sa cítia nedocenení a vidia tú istú realitu svojimi očami. A keď sa zmýlia, je len na nich, či je rozhodujúca česť ich povolania, alebo česť pred priateľom. Poteší úderovka The Clash - Police On My Back, tiež cover 4Skins - A.C.A.B., ktorý tu "akože" hrajú náckovia (no vzhľadom nato, že sú to herci, nebudem tu zbytočne plakať na nesprávnom ramene) a samozrejme výborný Pierfrancesco Favino. (19.12.2013)

ACAB - nápis, ktorý som počas výšky videl nasprejovaný snáď všade. Študoval som v slovenskom Ríme v Trnave a ich fanúšikovia patria medzi najostrejších v strednej Európe. Na derby zo Slovanom som si uvedomil čo sú to ťažkoodenci. Pustiť sa do týchto chlapcov je setsakrametský zlý nápad. V prevedení Talianov a ich ťažkoodencov človek pochopí ako fungujú, myslia a hlavne čo je ich poslaním. Tento film dobre vykresluje ich prácu, nasadenie vlastných životom, ale najmä musia mať veľmi silnú psychiku. Neudreť niekedy toho fanúšika čo Vás opľuje je takmer nadľudský výkon. Možno mohlo byť viac akcie vo filme a menej rozoberať súkromné záležitosti, ale čo už. Film je to celkom zaujímavý a určite sa dá pozreť. Hudba v ňom však bola excelentná a ako futbalovému fanúšikovy vidieť ako to vlastne funguje bolo fajn. (15.06.2013)

Takové 3-4 hvězdy... je to na hraně. Docela dobrá podívaná, Stefano Sollima mě Suburrou zaujal a tak jsem koukl na starší kousek... a dobré dobré, určitě stojí za shlédnutí a budu se těšit na další kousky. Sice ve filmu hrála moje oblíbená hudba, ale nějak mi třebas White Stripes v úvodních titulcích extra neseděli... asi užito páč je to klasická stadionovka, kterou vybroukávají mraky fanoušků na fotbalových stadionech v Německu a Itálii. (10.03.2016)

Evropská, respektive italská Tropa de Elite. Hodně vyhraněný film, hluboká sonda to současného stavu Evropy a západního světa, v níž jde především o nezvládnutí imigrační politiky, frustraci mnoha vrstev obyvatelstva a bludný kruh, ve kterém se právě nyní nejen Itálie nachází. V All Cops Are Bastards jde ale také o postižení toho obrovského tlaku a stresu na příslušníka elitní jednotky, o syndrom vyhoření, který z tak exponované a stresující práce vyplývá, o zmar, který musí zažívat příslušník pořádkové policie. O fotbal tu vlastně nejde ani okrajově. Tvůrci používají klasického modelu příchodu nováčka mezi elitní zásahový sbor těžkooděnců, který postupně projde iniciací a stává se členem užšího jádra veteránů policejního sboru, kteří používají vysoce kontroverzní prostředky berouce spravedlnost do vlastních rukou. Po formální stránce film režiséra Stefana Sollimy nepřináší sice nic nového a coby akční thriller je nanejvýš průměrný (místy má navíc takový ten ,,italský" look), ovšem sdělení zakódované do dějových linií nikoho nenechá na pochybách, že jde o velice silný film, bez ohledu na to, zda s ním ideově souhlasí či nikoliv. Má totiž sílu otevřít diskuzi s politicky většinou tabuizovaným tématem. Vynikající kontroverzní film, pokud to není protimluv... (23.10.2012)

Dost jednostranně pojmenovaný film přináší vlastně docela dost objektivní náhled na problémy v Itálii, které ale univerzálně nejsou jenom problémy právě v Itálii, ale v celé Evropě. Kolikrát jsem v tomto filmu našel problémy i naší země. Kolikrát jsem nad tímhle filmem přemýšlel a kolikrát jsem se nemohl zbavit dojmu, že za všechny ty globální problémy si může člověk sám. Systém nám to takhle bohužel nastavil. Vše řídí námi vytvořené zákony a začíná se zapomínat na lidskost a emoce s nimi spojené. Nechci přemýšlet nad tím, kam tohle všechno jednou zajde... (28.07.2013)