ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Nakonec jsem čekal, že ACAB bude pojmutý jinak, ale i tak nemohu skrývat celkovou spokojenost. Sice podobně pojatých filmů už v minulosti pár bylo a i ten konec je takový očekávaný, že jsem si říkal:"No a teď sem prsknou titulky a čau", ale téma je to provokativní a prostě to táhne. Sem tam nějaká brutalitka, do toho nespokojenost s přistěhovalcema, atd. Nutno vidět, ale "Kult hákového kříže" s podobně provokativní tematikou zůstane v mých očích nepřekonán... (26.06.2012)

Tenhle film jsem objevil úplnou náhodou - link byl u filmu o mlácení mladých komunistů na sjezdu G8 v Janově. A velice milé překvapení. Hodně lidí tu zmiňuje Tropa de Elite. A docela to sedí. Parta drsných, špatně placených chlapů, která se v rámci, ale i mimo rámec zákona vypořádává s kdejakou špínou... Jenže Brazilci ve filmu natvrdo říkají, že narvat vagabundovi na hlavu igelitovou tašku a pak ho zneužít koštětem je vcelku ok. Italové pořád ještě přikyvují jen tak nějak napůl a občas vztyčí prst, jakože něco už je fakt přes čáru, nicméně divákovi celkový závěr nepodsouvají a je jen na něm, co si vybere jako správné. Pro lidi, co mají rádi násilné filmy, je tohle "must see". (26.01.2013)

Tak zvláštní film to byl, který vás nutil přemýšlet o sobě, o tom, jak byste se chovali, být v kůži člena téhle policejní zásahové jednotky posměšně nazývané ACAB. Kdybych byla Ital, byla v té jednotce....dlouho bych nevydržela v pracovním poměru. Vyhodili by mě. Chytly by mě saze,italská hrdost a temperament a seřezala bych prvního šmejda , co by na mě křivě kouknul. Takže- těžkooděnci, co jsou nasazováni do jakýchkoliv střetů a v neděli na fotbalové stadiony. Tohle nemá s tiffosi co dělat, to je mezinárodní sebranka ilegálů i místních, kteří svoje nálady ve jménu klubu přišli dát najevo. A jednotka mezi. Kamení, molotovy, sliny, kopance, ale i nože. Teprve potom může jednotka začít čistit. A když se pomlácená vrací, jde okolo velké nástěnné malby, kterou namaloval jeden z nich, Cobra. Jsou na ni namalováni oni, jako novodobí gladiátoři, kteří bojují za zákon. Protože jsou bratři, a jeden nepotopí druhého, i když je to na hraně zákona. Nejlepší je, když se veliteli doma ze synka vyklube neonacista, který chce nastolit konečně pořádek, to by se i těžko kolegům vysvětlovalo. Nemluvě o zacházení s policisty ze strany státu, žádná růžová procházka státní službou se rozhodně nekoná, proto spolu kolegové pevně drží partu. A pokud přijde nováček, nemá to lehké. Buď se přizpůsobí, nebo odejde. A on přišel...tenhle film nejde do silné hloubky. Pustí sondu do soukromí zásahovky, ale ukáže ji v rovině spojenou s italskou politikou, málo řešící sociální politiku, ilegály, drogy, a úplně klidně pochopíte, proč policie je skutečně mírně klerofašistická. Asi tenhle film není pro každého.,ale pokud se zajímáte o dění kolem sebe a tuhle krásnou zemi, je prostě váš. (13.11.2013)

Napriek určitej podobnosti netreba čakať ďalší ELITE SQUAD. Ide tu hlavne o postavy a ich osudy v skutočnom európskom svete (žiadne drogami a zbraňami preplnené Rio alebo Mexiko). Ale film dokáže navodiť ten správny pocit nespravodlivosti a vážnosti situácie okolo boja so zločinom v uliciach. Tvorcovia si neberú servítky a na plné ústa pomenúvajú problémy - žiadne všeobecné termíny ako imigranti či neprispôsobiví občania, na vine sú Rumuni, Albánci, Tunisania atď. Dráma, ktorá nemoralizuje a necháva na diváka, aby si určil hranicu, kde končí práca dobrého policajta a kde začína zneužívanie jeho právomocí... (21.03.2016)

Příjemné překvapení, až nečekaně promyšlené. Konečně film, kde je pravda o multikulturalismu a zdegenerovaném politickém systému. Těžko hledat v současnosti větší protipól k Intouchables. Správné bylo zařadit i případ Gabriela Sandriho. 75%. PS: Byla sobota odpoledne 11. listopadu 2007, na dálničním odpočívadle poblíž toskánského Arezza, se potkala skupina fanoušků Juventusu a Lazia Řím. Během dopoledne si pro šestadvacetiletého mladíka přišla smrt. Průběh, jenž předcházel úmrtí Gabriela podle vyšetřovací komise vypadal nejpravděpodobněji takto: Při setkání na dálničním odpočívadle došlo na ostré výměny názorů a konflikt mezi oběmi "fans". Byli značně hlasití, čehož si všiml náhodný policista a dav se snažil rozehnat varovným výstřelem do vzduchu. Strážník se následně pokusil dohonit partu fanoušků Lazia, prchající do auta. Při rozjezdu z odpočívadla však zanechal běhu a z namiřené zbraně, kterou po varovném výstřelu nezajistil, nechtěně vyslal nábojnici mířící do zadního sedadla auta. Kulka zasáhla Gabriela Sandriho do krku. Během okamžiku na místě umírá. Spekuluje se, zda zásažení do krku Gabriela "nepomohl " odraz náboje, jenž se mohl otřít o plot. Gabriel Sandri se živil jako DJ, pocházel a bydlel v hlavním městě Itálie. Pro širokou veřejnost byl jeho nedobrovolný odchod z tohoto světa velkou ranou. Jakmile se informace o zastřelení fanouška policistou rozkřikly, začli ve velkých italských městech nepokoje. Tifosy napadly policejní stanice, kolem Olympijského stadionu v Římě. V Bergamu se málem nedohrálo střetnutí, nejdrsnější jádro fanoušků demolovalo skleněnou zeď, pod tribunou, aby na případ, který se u Arezza stal brali protagonisté utkání Atalanta-Milán ohled a zápas odložily. Stalo se tak pouze v případě Inter-Lazio, kam Gabriel Sandri měl namířeno a Parma-Juventus. Italští tifosy vyhrožovali válkou mezi nimi a policií. Carabinieri musely proti těmto chuligánům používat donucovací prostředky nejtěžšího rázu, aby potlačily ničení ve městech. Došlo k vysokým škodám na majetcích. Před policejními stanicemi se schromažďovalo velké počty "ultras" a provolávali hesla jako: "assasini,assasini " (vrazi) a podobně. Radikálním fanouškům v celé zemi vadilo, že na rozdíl od února, kdy byl po střetech zabit policista, vedení soutěže v tomto případě nezrušilo celé ligové kolo. (zdroj: www.sslazio.cz) (10.07.2012)