ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Po léta jsem přesvědčen, že špagetkové se rodí v poměru devíti ku jedné - 90% chlapíků jsou unylí metrosexuální chcípáčci, podměrečný zbytek je opačný extrém (viz Decimation Flottiglia MAS). A u dutobijců se evidentně gelouš dvakrát vyjímat nebude.....Až se zase dostanu do tlačenice, již budu tušit, proč se mě to dvoumetrové hovado zpoza svého plexi snaží zhypnotizovat, místo aby čučelo, kde co lítá. Nemohu si pomoci, ale A.C.A.B. je vynikající film, po kterém budete zase chvilku fandit spíš kovbojům, než indošům. Možná vám taky proběhne myslivnou, nedělá-li úřední šimlík někde chybu, když vybere, vycvičí a vytěžuje tlupu drsných ochránců práva, aby jim pak v soukromém životě házel větve pod okované křusky. Doporučuji, hořká pachuť na jazyku po ukončení projekce vám budiž odměnou. (29.08.2012)

Když jsem na MMF viděl ty italské volné radikály s molotovy v ruce, ihned mi docvaklo, že film A.C.A.B. nebude jen komická italská verze Malého pitavala. Italští "demonstranti" nejsou žádní nadšenci s květinou v ruce. To jsou bojovníci ulice a tak není divu, že italský těžkooděnec trvdej chleba má. Kromě obeznámení s tímto faktem naťukneme i nějaká krapet nedovařená rodinná dramata policistů v hlavní roli, dozvíme se něco o tom, proč jsou to takový bastardi a to je tak všechno. Spíše než nějaké ucelené drama působí film jako sonda do života státního zaměstnance. Možná by bylo na místě zvolit takovou tu akčně roztřesenou kameru, aby měl divák při střetech pocit, že je uvnitř kotle, aby ho film zasáhl více. Takhle jen klouzal po povrchu odnikud nikam. Ale klidně film doporučím. Nebyla to špatná podívaná. (20.08.2012)

Tvorba filmů o složitých společenských problémech klade na filmaře vždy velké nároky už ve fázi rozmýšlení, jak danou tematiku uchopit. Dobrý film by ji neměl nepřístojně zploštit a v ideálním případě by na ni měl přinést nějaký podnětný náhled (namísto toho, aby jen suše konstatoval "takhle to prostě chodí"). Zatímco ve zdejších komentářích vzpomínaná Tropa de Elite, respektive její zdařilejší pokračování, zaujímá subjektivní hledisko militantně smýšlejícího kapitána Nascimenta, přičemž ho zároveň konfrontuje se silným ideovým protivníkem, ACAB se pokouší na etické otázky spojené s prací pořádkových policejních jednotek nahlížet z různých stran a skrze různé postavy. Bohužel se tím chytá do pasti, která je s takovým přístupem často spjatá - dopouští se příliš schematického a nuceně působícího ideologického vyvažování: Když nám třeba film ukáže zlé přistěhovalce, které je třeba zpacifikovat, hned na to nám pro uklidněnou představuje přistěhovalce hodné, na nichž je pácháno příkoří zlými nácky. Papírem také šustí celá linie s vedoucím jednotky a jeho neonacistickým synem, která končí u velice předvídatelné pointy. Film tak nadhazuje množství morálních dilematech, ale nenaznačuje žádné odpovědi, což v jeho případě není ani tak plodem snahy o nějakou vyváženost, jako jeho nevelkou objevností. ACAB ovšem dobře funguje jako působivý a empatický vhled do práce pořádkové policie, která už z principu nebývá nikde moc oblíbená - a v Itálii, zemi, která plodí mnoho politického napětí a jejíž kinematografie je poznamenaná silným levicovým proudem, to jistě platí dvojnásob. (08.07.2013)

Další z řady povolání, který mě nerajcujou. Ale v tomhle případě si dokážu představit, že to mají někteří borci úplně, úplně jinak, a že by dali nevím co za to, aby mohli skočit do uniformy, do ruky si vzít obušek a tím pak mlátit lidi hlava nehlava. Tady měli tvůrci tendenci dělat z policajtů chudáčky, kteří kvůli mrzkýmu platu nasazujou životy, a nemají v podstatě možnost volby. Třeba někteří jsou ve vleku nepříznivých okolností, ale mlátiček pro potěšení mezi nimi bude určitě víc, než trpitelů, kteří se nemají kam jinam vrtnout. Tolik k mému pohledu na věc. Co se týče filmu, ten se mi líbil, mělo to grády, na Taloše to bylo neobvykle syrový. V pozitivním slova smyslu to podtrhl i výběr hudby. I ten hodnotím velice pozitivně. Nevím o tom filmu lautr nic, ale mám z něj pocit, jak by se jím Italové chtěli zalíbit v Hollywoodu- snad už jen kvůli tomu názvu. Ale to je vedlejší. U mě každopádně zabodovali. (27.03.2013)

V Taliansku si už tiež uvedomujú, ako im tam ten multikulturalizmus krásne zlyhal, tak si aspoň natočili film, kde talianski cigáni bijú rumunských a albánskych cigánov. Každopádne má svoj prínos, je odrazom aktuálneho stavu, ktorý sa zdá bezvýchodiskový a mám pocit, že môže skončiť len občianskou, ak nie svetovou vojnou. Z tej thrillerovej stránky je film priemerný, myšlienkou je nadpriemerný. (16.03.2017)