Spring Breakers

Cítím velké rozpaky, protože jsem čekala všechno možné, když jsem četla biografii Harmonyho, ale tohle byl hodně silný neředěný filmový odvar, který každému rozhodně nebude chutnat. Co to bylo ? Ze všech stran na mě Spring Breakers házel gejzíry barev, drog, smíchu, pití, sexu......a to všechno se slévalo v jednu silně deprimující duševní prázdnotu, kterou nelze nepostřehnout u mnohých dnešních teenagerů. Kdo ví, skoro jsem podlehla podezření, že sám Harmony to režíroval pod vlivem drog, protože nám to na tom talíři naservíroval hodně drsně a naturalisticky bez jakývkoliv servítků. Tohle je ten úžasný únik od reality a stereotypu všedních dní ? Na konci jsem se tvářila jak ty holky v bouráku. Při tomhle filmu jsem si vzpomněla na jednoho mého spolužáka, který měl všechno, bohaté a vlivné rodiče, velkou vilu a on sám byl velmi inteligentní kluk. ale nějak se to v něm všechno vzpříčilo a začal bojovat proti životu, který považoval za pokrytecký a stereotypní po svém. Přestal chodit do školy, začal pít, pak se přidaly drogy, až jednou pod jejich vlivem způsobil smrt svého kamaráda. Když jsem ho po letech potkala a ptala se ho, jak se mu daří, tak mi odpověděl, že pak dlouho chodil na psychiatrii a teď dělá někde vrátného. Měl všechno a přesto jeho duše zela prázdnotou......... (18.11.2014)

Duchovní film pro svět bez Boha před diváky odhaluje planetu utkanou ze snů videoklipové hyperreality, která může být reálně hmatatelná. Stačí jen nasadit správnou pózu a čas se rázem promění z nezachytitelného plynutí do smyčkové koláže, kde minuty neodtikávají, ale pulzují stejně jako světlo neonů. Ale to vše se může velmi rychle rozplynout - stačí jen na chvíli vystoupit z pózy, jenže pak už ale není cesty zpět. Korineho DJský spin na kulturu/generaci povrchu není podvratný v tom, že by ústil do apelativního gesta jako jeho předchozí generační titul "Kids", ale přesně obráceně. Namísto varování představuje omamné a smyslově intenzivní pokušení. Zhmotňuje začarovaný krhu popkulturou hecovaného pozérství a sám sebe činí jeho součástí. Jestliže doposud měli gangstasve smyčce puštěnou "Zjizvenou tvář" nyní si vysokoškoláci budou poutět "Spring Breakers" jako ultimate vzoru jak pořádně zazlobit. Je absurdní číst reflexe, jejichž pisatelé se elitářsky vymezují vůči domnělému publiku, které bude z kina odcházet zpruzelé či zničené, protože očekávalo další disneyáckou taškařici se Selenou a Vanessou, ale při tom oni sami nadšeně skandují "Spring break forever, bitches." Příznačně tak ilustrují, že Korine není v pozici mravokárce, nebo nezaujatého pozorovatele, ani watersovsky zaujatého labužníka. Představuje naopak pro diváky stejného ďábla-pokušitele, jakým je ve filmu Alien pro hrdinky. Kdo včas neuteče, bezmezně mu propadne. (05.04.2013)

Umělecké ztvárnění výletu několika dívek na Floridu nebo zvhrlá sonda do světa chlastu, drog a zbraní? Korine chce točit art, ale prázdnota vyplněná opakováním scén, slov, ba celých vět, zvláštním nasvícením a filtry, není (teda alespoň myslím) uměním. Prázdné tlachání o přátelství, podepřené emocionální nerovnováhou a ujetým koncem, který přináší mladistvé generaci poselství hodné pořádného průplesku. Obrovským kladem je Alien Jamese Franca, který přehrává seč může a karikaturu bílého černošského gangsta/rapera si do poslední kapky vychutnává. Geniální manipulátor, nebo zhulený magor? Chtěl bych vidět prequel jeho vzestupu. (01.09.2013)

Podvratný snímek, kde prim hraje audiovizuál. Zastřený obraz, opakující se fráze a záběry, voiceovery a obrazová stránka, kde se nešetří netradičním uv nasvětlením a výraznými barvami. Navozená atmosféra je kdesi na pomezí mezi snem a enomanií, a evokuje svět, ve kterém je jednání oproštěno od následků. Zároveň si Korine pohrává se zaběhlými filmařskými postupy a většinu známých situací sleduje kamerou, která jakoby vypadla z úplně jiného žánru. Tím nejenže si pohrává s diváckými očekáváními, ale současně vyvolává u sledování scén odlišné pocity, než které bychom předpokládali. Vlastními slovy postav se zde čtyři malá kuřátka dostala do světa, kterému tak docela nerozumí, ale berou ho jako videohru a užívají si ho, jak jen to jde, a v případě, kdy dojde k překonání pomyslné hranice, mohou kdykoliv nastoupit do autobusu a vjet zpět do svých monotónních a předem nalinkovaných životů. (30.06.2013)

Tady asbolutně a jasně vládne forma nad obsahem, který ale dá ránu mezi oči nečekaně divákovi až v naprostém finále ... Úžasný barvy, hudba, záběry na plážový hudební párties, krásnýholky, sex, drogy, erotično, hudba, rozjetej rozjařenej svět ... Ikdyž pořád něco visí ve vzduchu, něco nebezpečnýho, něco neočekávanýho a todrží diváka stále v napětí. Hodně zajímavej filom a obrovskýá překvapení léta 2013. Vůbec se nedivím plným počtům zde v hodnocení, protože tohle je OPRAVDOVÁ nádhera!!! Až na ty bouchačky je prostě tohle střed mýho života, vždycky byla bude v různých formách ... takhle to mám, tohle jsem já, pro tohle žiju... A navíc, účel světí prostředky ... :-) (30.06.2013)