Spring Breakers

Doteď vlastně nevím, na jakou skupinu lidí tento film cílí. Každopádně vás buď film bude bavit, nebo ho budete nesnášet. Má totiž svůj vlastní osobitý styl, který určitě nesedne každému. Celý film je stejně zhulený jako jeho postavy a dává to najevo neustálým opakováním monotónních a jednoduchých dialogů. Je tu však James Franco, ačkoliv jsem ho ze začátku skoro nepoznal, protože jsem si ho do takové role nedokázal představit. No ale je tu, a je to drsňák...85% (27.06.2013)

Stádo koz, 2 krávy, 1 tele, 1 postřelená husa a cap s image bílého negra Sámera Issy - buďte vítáni na Korineho pop-artové farmě citově vyprázdněných zvířat. Na farmě, kde se potkává Tony Montana s Britney Spears, to jen aby si mládež nemyslela, že „The World Is Yours“ a ruce si mnoucí Harmony mohl říct: „Oops!.. I did it again…“ Beach (či chcete-li Bitch) noir o rozmetání nevinnosti těch, co čerpají znalosti o životě z MTV. Oproštěný od obav z následků jednání, úmyslně zmatečný, rezignující na smysl konání. Impresionistický. Cool. Fandy Muzikálu ze střední na škodolibý lep chytající. A nejen ve své doslovnosti absolutně nezáživný.. P.S.: Fascinuje mě prskání u posledního Refna a přitom když nabídne neony, hypnotizující podmanivost, násilí, Cliffa Martineze, či skryté významy někdo jiný, hned se unešeně otvírá Cristal. Hrozně rád bych se přidal, ale mám pocit, že Korineho experiment s antitezí nikdy nedospěje.. (14.03.2014)

Na Spring Breakers jsem se těšila, co já vím, půl roku? Netrpělivě jsem očekávala pořádnej rip (aby ne po informacích o pěkném vizuálu), kór když to v kině jelo vždycky jen ty dny, kdy já trčela v práci. A nakonec jsem dostala film, kterej je sice plnej barviček a koziček, jak slibovala všelijaká proma, ale kromě toho už má v obsahu úplný hovno a od chvíle, kdy se na obrazovce objevil Franco, jsem začala se zaujetím mně nemilým studovat prach pod televizí. Tak nevím, jestli je tohle pro mě zklamání měsíce, nebo dokonce roku, každopádně jsem z výsledku děsně smutná a to, že jsem se nedostala do kina, se mi náhle stává útěchou. A to neustálý opakování hlášek a dialogů mě vyloženě iritovalo, to jako mělo bejt cool? Já v prvních chvílích myslela, že se mi trhá harddisk. 50% (30.06.2013)

Duchovní film pro svět bez Boha před diváky odhaluje planetu utkanou ze snů videoklipové hyperreality, která může být reálně hmatatelná. Stačí jen nasadit správnou pózu a čas se rázem promění z nezachytitelného plynutí do smyčkové koláže, kde minuty neodtikávají, ale pulzují stejně jako světlo neonů. Ale to vše se může velmi rychle rozplynout - stačí jen na chvíli vystoupit z pózy, jenže pak už ale není cesty zpět. Korineho DJský spin na kulturu/generaci povrchu není podvratný v tom, že by ústil do apelativního gesta jako jeho předchozí generační titul "Kids", ale přesně obráceně. Namísto varování představuje omamné a smyslově intenzivní pokušení. Zhmotňuje začarovaný krhu popkulturou hecovaného pozérství a sám sebe činí jeho součástí. Jestliže doposud měli gangstasve smyčce puštěnou "Zjizvenou tvář" nyní si vysokoškoláci budou poutět "Spring Breakers" jako ultimate vzoru jak pořádně zazlobit. Je absurdní číst reflexe, jejichž pisatelé se elitářsky vymezují vůči domnělému publiku, které bude z kina odcházet zpruzelé či zničené, protože očekávalo další disneyáckou taškařici se Selenou a Vanessou, ale při tom oni sami nadšeně skandují "Spring break forever, bitches." Příznačně tak ilustrují, že Korine není v pozici mravokárce, nebo nezaujatého pozorovatele, ani watersovsky zaujatého labužníka. Představuje naopak pro diváky stejného ďábla-pokušitele, jakým je ve filmu Alien pro hrdinky. Kdo včas neuteče, bezmezně mu propadne. (05.04.2013)

Buď mi ten kokain včera ne a ne zabrat, anebo to opravdu byla otřesná pičovina pro velmi pokročilé narkomany. Ono sledovat hodinu a půl tři nehezké pizdy a pizizubatého Franka, jak se v barevných šmouhách blonckají od ničeho k ničemu za doprovodu trance, techna a rapu, u nichž jsem měl co dělat, abych udržel nehty ve svých lůžkách a samovolně mi neslezly, to chce asi opravdu o hodně silnější matroš! Ale asi jsem holt už jiná degenerace a působilo to na mě naprosto stejně, jako bych devadesát minut čuměl na tři důchodkyně a předsedu ONV, jak se za zvuku Moravanky v pestrobarevných zástěrách šourají do sámošky pro mlíko, kde na závěr umlátí francouzskými holemi ženu za pultem. (02.07.2013)