O poschodie nižšie

Celkem nic se neděje, ale detaily každodenního rumunského života jsou zajímavé. 1) 37letý Iulian Postelnicu (vrah Vali Dima) a 15letý Ionut Bora (syn Matei)._____ 2) Výstižný koment: Traffic****, amundseen****._____ 3) 18.12.2020 - Film ukazuje typickou (post)socialistickou pracovní náplň - muž se živí tím, že vyřizuje papíry k převodu aut za úplatu._____ 4) Působivá je hutná atmosféra nejistoty._____ 5) Po opakovaném zhlédnutí přidávám hvězdičku. (28.05.2018)

50. KVIFF - Už jsem si párkrát potvrdil, že Rumunsko má neuvěřitelný cit natáčet ten nejobyčejnější námět tou nejvíce zajímavou a nejvíce lidskou formou, jak to snad jenom jde. O patro níž je o rodině, u které budete mít přesně ten pocit, jako kdybyste byli jejich sousedy v nějaké dvoupatrové bytovce. Znáte je, protože jsou Vašimi sousedy a oni znají Vás z úplně stejného důvodu. Všichni jsou naprosto normální, obyčejní, lidští a jedineční, ale zároveň řeší nějaké ty svoje problémy, jako každý z nás. No a do toho jejich zažitého stereotypu jim náhle skočí nečekaná událost, jak se občas tak stává každému z nás. Škoda jen, že závěr se tak strašně rychle utne. Tenhle příběh ze života tohoto souseda bych si přál mít uzavřený...Zde mi ale do konce života zůstane nezodpovězená otázka. (05.07.2015)

hlavní protagonista byl echt dement.Násilnický soused vniknuvší mu do soukromí a on to TRPÍ až tak že sice trpí jak zvíře ale pohodlí,hloupost nebo neochota vybočit ze zažitého způsobu života který by mu narušil kontakt s policií??A film měl začít tím,čím skončil.Nakládačkou tomu magorovi! Velký prostor byl daný scénám na inspektorátu které byly nějak nepochopitelné čím děj obohacují. (12.08.2019)

Sousedy máme všichni a taky se u nich občas něco divnýho stane. Vznikne dilema, jestli dělat mrtvýho brouka, nebo něco udělat. Tohle nenápadně se rozvíjející drama nemůže být vzdálenější americkým thrillerům, přesto umí pěkně hryznout do svědomí. Další dobrý evropský film ze všedního života, ovšem vleče se to až příliš líně. (23.09.2018)

Soudě dle reakcí hodně nepochopený film. Tady nejde o nějaké konvenční rozuzlení, které by snad patřilo do tradiční kriminálky. Důležitý je to, co se děje mezi tím, často v naprosto všedních maličkostech. O patro níž je především film o nedůslednosti - o malých, zdánlivě bezvýznamných gestech, kterým často nepřisuzujeme důležitost, ale přitom to na nich celé stojí. Chlápek tvrdí, že hubne, ale když pak přiběhne domů se psem, užírá matčino cukroví. Cigára si nejspíš nekupuje, ale občas si vezme od manželky a zápálí si. Zbytečně zatají něco, co se v tu chvíli zdá jako drobnost, která se ho netýká, ale pak se to začne postupně nabalovat a s dalšími a dalšími ústupky přetvářet v kolosální problém. Munteanův striktní realismus je, stejně jako v Úterý po Vánocích, občas ubíjející, ale celkově vzato obdivuhodný. Lepší snímek o "nízké", obyčejné korupci jsem asi neviděl. (14.07.2015)