Dnes naposled

Úžasný závěr. Zacpával jsem si uši, odvracel zrak, chodil jsem po místnosti, abych unikl pocitu trapnosti. Před prstem, který varovně kynul "Takhle to dopadá", však nebylo lze utéci. Věřím, že tohle někdy lehce šablonovité, každopádně však působivé, memento může lidem závislým skutečně pomoci, aby si svou závislost přiznali a začali s ní něco dělat. Blaze těm, kdo nejsou žádnou svazováni. (Když pomyslím kolikrát za den kontroluji e-mailovou schránku a kolik sladkého jsem s to spořádat na posezení, nejsem si jist, že mezi ty blažené patřím.) (27.09.2006)

Ožratý jako prase jsem párkrát samozřejmě byl, ale nikdy jsem nechlastal. Nicméně svůdný hlas sirén závislostí docela znám a tenký hlásek pana Alkohola jsem párkrát taky zaslechl a ve slabých chvílích si člověk říká, jaké by to bylo vše v něm denně utápět a do mozku si nainstalovat klávesu Delete.  Ale tak naštěstí nežiju v neštěstí, abych o tom vážně přemýšlel a na těch pár svých chmur mám jiný recepty.  Fričova pozvánka do světa alkoholiků je pak výborná, příčiny spíš jen načrtne (proč asi chlastá pan továrník v padesátých letech, že?), ale s důsledky si servítky nebere. Pět alkoholiků a pět osudů: Smrt, šílenství, vězení, rodinná ostuda a byť se to na první pohled nemusí zdát, tak i komický Sovákův pátý alkoholik Zemánek dostal naloženo. Co třeba ztráta sebeúcty, hm?   Povedený, tak akorát na čtyři velký panáky, šup, šup, šup, šup a jdu...teda lezu. (27.09.2023)

Střed labyrintu závislosti je natolik zašmodrchaný, že se jeví být bludištěm samým. Chodec uvězněný v bezčasí soustavně naráží na tytéž rohy, stěny, okna a tváře, tu bdělejší, tu unavenější – a na stále nové lži, které jej vedou po drážkách toho trychtýřového sestupování tam, kde je konec jen zdánlivý a kde lze ještě donekonečna hloubit patou důlek – pro tu poslední partii kuliček. (24.10.2021)

Zajimavá sonda do života několika mužů, jejichž největší láskou je alkohol. Přestože v životě ztrácí skoro vše, nemíní se alkoholu vzdát. Škoda, že režisér Martin Frič neviděl skoro o dvacet let později fenomenálního Vladimíra Menšíka ve filmu Ikarův pád a jeho volné pokračování Tažní ptáci. Ale možná že i v tomto filmu pan Menšík čerpal inspiraci, když si zahrál malou roli hospodského. (27.02.2018)

Myslím že vedle Kladiva na Čarodějnice další vydařený Československý snímek, který byste běžně hledali v televizním programu marně. Dnes naposled je dokonalou sondou do každodenního života alkoholiků, kterak se jim hroutí jejich životy, přicházejí kariérní pády a v neposlední řadě to odnáší rodina. Co říct k hereckým výkonům? Já myslím že netřeba vyzdvihovat bravůrní výkon Zdeňka Štěpánka. Hodně by mě zajímalo kolik alkoholu se konzumovalo během natáčení. Například Jiří Sovák byl prakticky nerozeznatelný od běžného opilce. (11.10.2011)