Saulov syn

Štýlová dráma natočená originálnym spôsobom. Zo začiatku ma kamera z pohľadu hlavnej postavy s rozmazaným snímaním pri okrajoch zorného poľa nadchla. Z toho dôvodu ma film veľmi rýchlo a ľahko vtiahol na desivú exkurziu do fabriky smrti. Po čase ma však to nadšenie prešlo, takýto jednostranne zameraný pohľad na nejakú udalosť a len z pohľadu jednej osoby má totižto ako výhody tak i svoje nevýhody. Časom som sa začal trochu nudiť, začal mi tu chýbať komplexnejší pohľad na smutné udalosti ohľadom života v koncentračnom tábore, čiže tu chýbalo presne to, čo som našiel napr. v Schindlerovom zozname. Z toho dôvodu ma snímok po emotívnej stránke zasiahol omnoho menej ako som očakával. 70/100 (01.05.2016)

Setkání se Saulovým synem pro mě představovalo tak intenzivní niterný prožitek, že jsem nebyl schopný k němu bezprostředně napsat komentář. Filmařům se podařilo navodit v rámci žánru tak vysokou míru autenticity, že překonat ji považuji prakticky za nemožné. Je to naturalistická návštěva pekla, jako by vás náhle ponořili do horké vody v kotli a téměř dvě hodiny jste cítili ničivé účinky síry, plamenů a kouře na své tělo. Saulův syn zachycuje 24 hodin trpké existence příslušníka Sonderkommanda ve vyhlazovacím koncentračním táboře. Svět kolem sledujeme očima otupělého vyčerpaného muže, který v posledních měsících zažil tolik hrůz, že vnímá díky obranému mechanismu své psychiky okolní svět jakoby v částečné narkóze přes filtry, zcela nezúčastněně. Až setkání s chlapcem, který zázrakem přežil pobyt v plynové komoře, v něm probudí lidské city. Protože jeho možnosti jsou nesmírně omezené, upne se k něčemu na první pohled iracionálnímu, k činu, který nechápou ani jeho spoluvězni. Svůj nápad uspořádat důstojné rozloučení se zesnulým v duchu židovských tradic brání v mezích svých možností ze všech sil. Pokud se nemůže starat o živé, postará se aspoň o mrtvolu. Saulův syn je nelíbivý, nepříjemný a depresivní film, který nejde doporučit na potkání. Vyžaduje jistý stupeň vnímavosti, schopnosti zachytit detail, domyslet napovězené. Na druhou stranu - hluboce zašifrovaný taky není a při četbě některých komentářů jsem poněkud nesvůj. Vážně je tak obtížné pochopit, jak to bylo se Saulovým synem a rabínem? Za sebe říkám, že jde o jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec. Celkový dojem: 95 %. (04.05.2017)

Na film jsem se moc těšil a má očekávání tak byla vysoká. A došlo k jejich naplnění! V úvodu jsem si sice musel na způsob snímání zvykat, ale po chvíli mě film vtáhl do sebe tak, že už mi to ani nepřišlo. A právě díky němu snímek působí velmi autenticky, a často rozmazané dění okolo Saula jsem spíš kvitoval. Není přece třeba za každou cenu šokovat, náznak spolu s divákovou fantazií udělají mnohdy víc. Tím spíš, když je to podpořeno skvělým zvukem. Pak se člověk stane součástí děje raz, dva. Ale musím zmínit i jeden „problémový“ faktor filmu (který bude těžko skousávat asi hodně z diváků). Totiž Saulovu motivaci. Leckomu nejspíš přijde hloupá, ale je třeba vzít v potaz Saulův skeptický pohled. Nevěřil, že přežije, a tak se prostě upnul k tomu udělat před smrtí alespoň něco lidského pro svého syna…nebyl to totiž, jak je v mnoha podobných filmech zvykem, kolektivní hrdina (spíš naopak), a snad i díky tomu jsem mu vše ještě víc věřil. A s faktorem náhody/štěstí, se už zkrátka počítat musí. Velká spokojenost a 5* směr Maďarsko. (13.07.2016)

"Vyměnil jsi živé za mrtvolu...". Laszlo Nemes pasuje diváka do role vězně. Jednoho z členů Sonderkommanda. Jsou to ti, kteří šeptají a s kamenným výrazem plní svou rutinní práci v místě, kde se lidé mění v kusy, které je potřeba zlikvidovat. Jeden "kus" se ovšem ukáže jako výjimečný a divák, společně se Saulem Ausländerem, se pustí do šíleného, ovšem velmi lidského plánu. Na šíleném, nelidském místě. Poblouznění, zoufalost, poslední zbytky naděje a neutichající křik a pláč. Nalevo, napravo...všude kolem Tebe. Excelentní způsob natočení degraduje skoro všechny ostatní filmy se stejnou tématikou na pouhou hru o tom, jak to asi bylo...žel, člověče nešťastný, přesně takto. Pro mě velmi výjimečný film. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (06.04.2016)

Hodinu a tři čtvrtě dlouhá exkurze centrem vyhlazovacího koncentračního tábora. Na první pohled absurdní zápletka se dá vykládat tak, že se hlavní hrdina zoufale snaží v tomto pekle udržet zbytky vlastního lidství. Chápu užití této šířky záběru, zaostření kamer či práci se zvukem, ale aby mě to semlelo až na plný počet hvězdiček, to nestačilo. (25.04.2016)