Saulov syn

Forma je obdivuhodna, pribeh (najma v druhom plane) silny, ale s vynimkou troch scen ma to neodpalilo. Navyse ani nepovazujem za nutne aby sa to pustalo nackom. Ti to vobec nepochopia. Na studijne ucely pre nich mame Schindlerov zoznam alebo Tiene a hmlu. Je dobre, ze to vzniklo, ale obdivujem to viac nez projekt ako plnohodnotny film. Dost mozno aj preto, ze mi tu velmi chybalo kino. 7/10 (21.09.2018)

Vydatné holokaust porno, nemyšleno ani tak ve zlém, protože natočeno je to vážně skvěle. Na druhou stranu je zvolená forma trochu dvojsečná zbraň, protože se o hrdinu vlastně vůbec nemusíme bát a stojí v podstatě velmi paradoxně mimo dění - je jasné, že musí přežít minimálně do poslední scény. Tím se z toho stává opravdu jen sugestivní projížďka tematickým parkem, ale trvám si na tom, že to není míněno tak zle, jak to zní. 4 a 1/2 (12.10.2015)

Nepříliš komfortní divácký zážitek, kdy většinu času sledujeme týl hlavního hrdiny a rozostřený šrum okolo. Hlavní představitel Saula je naštěstí natolik charismatický, že film utáhne i bez větších slov a s jedním výrazem (netečným, ale přesto umíněným jít si za svým stůj co stůj). Sympatizovat se s ním moc nedá, protože zachraňuje mrtvé, zatímco ohrožuje druhé, kteří zachraňují naopak jeho. Nicméně za to, že tvůrci splnili, co předsevzali (ukázat jiný pohled na holocaust), musím jít nahoru. Teď už není pochyb o tom, jaká je nejtěžší a nejhorší práce na světě. Být členem Sonderkommanda. (10.10.2015)

Film bez minulosti i budoucnosti, který (nejen) kvůli tomu bude popisován jako "holocaustí Jdi a dívej se". Díky zvolenému formátu "dlouhých scén přes rameno" je nebývale intenzivní, sugestivní (ta práce se zvukem!) a zadře se ani ne tak pod kůži jako rovnou do morku kostí... Dokonce možná až příliš, protože je to neustále v pohybu a tak našlapané, že divák (ani postava) nemá byť jen jediný moment oddechu. Hrozí tak, že to ke konci svého diváka otupí, jakkoli hrůzy během šichty Sonderkommand jsou zobrazeny "jen tak jakoby mimochodem" v druhém plánu a jako každodenní rutina čili jsou v důsledku toho ještě o to více mrazivé a znepokojivé. A ať už vás to otupí či ne a ať už to vydýcháte či ne, tak je nesporné, že Saulův syn je jednou z výjimek potvrzujících pravidlo, kdy se filmové kvality a důležitost i naléhavost námětu kloubí v jeden funkční celek, kterému "festivalové haló" právem náleží. Když pro nic jiného, tak proto, že takovýto pohled na filmové ztvárnění holocaustu skrze industrializaci smrti byl již sakramentsky zapotřebí, jelikož zatímco v literatuře se čas od času objevuje, tak v kinematografii doposud citelně scházel. (10.10.2015)

Originálně natočený evropský snímek, jenž rozhodně není pro každého filmového konzumenta. Samotný příběh za srdce nechytne tolik, kolik by asi měl, hlavně z důvodů absence alespoň nějaké minulosti hlavního hrdiny, ale Saulův syn stojí hlavně na atmosféře a intenzitě. Ta je budována z velké míry nejen skvělou a nezvyklou kamerou, ale i výbornou prací s hudbou a kulisami. Z některých scén doslova mrazí v zádech a celý film navozuje opravdu nepříjemný pocit. [85%] | Kino (14.02.2016)