The Hobbit
Scenár:
Gene DeitchHudba:
Václav LídlObsahy(1)
Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)
Recenzie (59)
Těm, kteří považují Jacksonova Hobbita za zbytečně natahovaného nebo příliš se odchylujícího od předlohy, nelze než doporučit tuhle česko-americkou(!) adaptaci z roku 1966. Sice tak nějak chybí trpaslíci, ale zase tu máme generála Thorina, draka Šlaka a princeznu Miku, kterou si Bilbo po zabití draka vezme za ženu. To vše během 12 minut(!!) a s ilustracemi od Adolfa Borna(!!!) Přes (anebo právě pro) obrovský WTF faktor stojí za to vidět alespoň jako kuriozitu. ()
Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku. ()
Český epický příspěvek k Tolkienově předloze, aneb nač dělat tři megafilmy, když to jde vše stihnout za zhruba čtvrthodiny. Jakkoli by mohlo jít o hezký večerníček, skutečnost, že si film půjčuje věhlasné jméno, aby pak nerespektoval nejelemtárnější zásady předlohy, mě dokáže pouze naštvat. Navíc se přiznám, že přehnaná barevnost ve mě vyvolávala pocit, že tvůrci občas ujížděli na tripu... ()
Vizuálně zajímavé ale jinak takové znásilnění Tolkienovi klasiky jsem ještě neviděl. Jestli bylo P. Jacksonovi u LOTR vyčítáno, že vynechal několik méně důležitých postav a dějů a u Hobita, že nadruhou stranu knihu adaptuje slovo od slova, zde se G. Deitch nebál zhrnout celou kniho do dvanácti minut a vynechat nebo pozměnit prakticky vše stěžejní. ()
Viac o zákulisnej histórii tejto filmovej kuriozitky tu: http://the-hobbitmovie.com/short-animated-version-of-the-hobbit-surfaces-on-the-internet/ Je to úsmevné a poučné čítanie o ďalšom z mnohých raných pokusov dostať Tolkiena na plátno. A film ? Úmyselne extrémne zhustená a úmyselne extrémne nepresná adaptácia. Krátka kuriozitka - obzvlášť pre nečakanú spoluprácu Borna a Deitcha - ale ako seriózna adaptácia to kvôli všetkým tým zmenám samozrejme zlyháva. Dlhý tieň nad týmto kraťasom vrhá smutný fakt, že chlap, ktorý dal zaplatiť jeho výrobu, ho zjavne chcel použiť na vydieranie filmových práv na Hobita od Tolkiena. Fujtajbl, velebnosti. Nad 1 hviezdičku nejdem, hodnotu to má len ako bizarnosť v dejinách kinematografie. //// Zaujímavé komentáre: T2, Jezinka.Jezinka ()
Galéria (1)
Fotka © Anifilm 2013
Zaujímavosti (11)
- Po vizální stránce má film na svědomí Čech Adolf Born a hudebně Čech Václav Lidl. (mr.filo)
- Oproti předloze je zde několik podstatných změn – zcela chybí Thorinova družina, postava Barda Lučištníka nebo Pavoučice. Skřeti nezkamení, ale promění se ve stromy. Hlavně však v závěru se Bilbo nevrací zpátky do Dna pytle, ale kraluje s princeznou ve zlatém městě. (honajz)
- Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
Reklama