The Hobbit
Scenár:
Gene DeitchHudba:
Václav LídlObsahy(1)
Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)
Recenzie (59)
Jsem velký fanoušek Středozemě, ale toto za moc nestojí. Je sice fakt, že mohu být trochu kritický po shlédnutí skvělých filmů od Jacksona, ale prostě toto je trochu moc... Nejde o délku filmu- ale prostě o to, že je celý děj brutálně upraven. Pár "drobných" odchylek: bylo tam více trpaslíků; nebyla tam princezna; úvod+stať+závěr totálně jinak. V té době to mohlo být fajn, ale dneska fakt nic moc. Když jsem se nad tím zamyslel, tak kromě zvláštní večerníkovské hudby jsme svědky akorát pro někoho hezkých a pro někoho ošklivých Bornových ilustrací- na kterých se vlastně postavy vůbec nepohybují... Jsem z toho rozpačitý, čekal jsem trochu víc... Ale těch 25% za snahu a to, že aspoň někdo měl za komunistů toto dílo v oblibě a odvahu zfilmovat to. ()
Inu za prvé tento film je z roku 1966 co bychom na ten rok taky chtěli. Tento film si jisté skutečnosti z knihy vykládá ale úplně jinak než je známe. Zase na druhou stranu na film nebyl čas ani peníze a vejít se s dlouhou knihou jak je hobit do 10 minut je celkem fuška. Podle mě má film jistou uměleckou hodnotu a na prvního hobita který byl kdy na televizních obrazovkách to není zlé. Dávám 4 hvězdy, hlavně za krásnou animaci pana Borna. ()
Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku. ()
Snyder Cut klasického Hobita, točený specialistou na krátkometrážní pohádky a animovaný tehdy ještě relativně neznámým Adolfem Bornem. Příběh je drasticky urychlený, aby se vešel do deseti minut, a bohužel i strašlivě pokroucený. Občas překvapí zajímavým nápadem, ovšem kdyby nešlo o verzi Tolkienovy epické ságy, ani pes by po něm dnes neštěkl. ()
Nějak nevím, co na tohle říct, abych nebyla sprostá. Příšerná slátanina, ale jako opravdu příšerná, věřte mi, to nechcete vidět, ovšem, pokud uděláte stejnou chybu jako já, budete na to vejrat jak vyvalený vrány a vydávat i zhruba takové zvuky. Ani nedokážu pořádně odůvodnit, proč tomu dávám jednu hvězdu a ne zasloužený odpad. Asi to bude to pravidlo, že pohádce nedám odpad nikdy, nebo že je dneska pátek, nebo .... ()
Galéria (1)
Fotka © Anifilm 2013
Zaujímavosti (11)
- Oproti předloze je zde několik podstatných změn – zcela chybí Thorinova družina, postava Barda Lučištníka nebo Pavoučice. Skřeti nezkamení, ale promění se ve stromy. Hlavně však v závěru se Bilbo nevrací zpátky do Dna pytle, ale kraluje s princeznou ve zlatém městě. (honajz)
- Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
- Po vizální stránce má film na svědomí Čech Adolf Born a hudebně Čech Václav Lidl. (mr.filo)
Reklama