Stalingrad

Tešil som sa veľmi na Stalingrad 2013 ale ono to akosi ako obvykle býva v ruských vojnových filmoch znovu nefungovalo. Takto som si najväčšiu bitku 2.sv.vojny nepredstavoval a nudil som sa, pôsobilo to na mňa umelo, samé dlhé keci, žiaden dej, málo bojových scén no a tie výbuchy.. Príliš digitálne a hlavne, príliš ukecané. Téma je to obrovská, takže myslím, že sa z neho dalo vyťažiť oveľa viac. Lepšia voľba je Nepriateľ pred bránami. (09.02.2015)

Snaží sa to vyzerať epicky, ale celé sa to vlastne odohráva v dvoch barákoch na jednom námestí. Chce to byť moderné, ale je to typicky putinovská post-socialistická propagandistická sračka. Chce to byť scenáristicky prepracované, ale je to vo vykreslení postáv, vzťahov a emócií dokonale nefunkčné. Gýč, pátos a nemotorné napodobňovanie amerických vzorov - typická vzorka súčasnej ruskej kinematografie. (10.07.2017)

Ako keby som pozeral Sucker Punch. Videofilná kamera, spomaľovačky, digitálny smog. Potom sa to prehupne do nikdy nekončiacej opisnej drámy o vzťahoch, láske a nervoch na pozadí bitky. Asi najnudnejší Stalingrad aký som kedy videl. Málo súbojov, slabá gradácia a podpriemerné dialógy. Nebyť Nemcov, nemal by som sa ani na koho pozerať. Sklamanie. 2 z 5 (08.06.2014)

Příšerně naivní. Banda Rusáků ochraňuje mladou, bezbrannou holku na místě, kde kdysi bývala obytná zóna, a kde se teď ve Stalingradu válčí. Ani jeden se jí nedotkne, všichni s ní mají jen ty nejčistší úmysly a dokonce s ní slaví i narozeniny s dárkem apod. Prostě totálně neskutečný, až se vám chce smát. A samozřejmě je zde vylíčeno jenom, jaké svině byli Němci v kontrastu s tím, jak správní a morálně čistí jsou Rusové. Vrchol všeho je fakt, že se po dvou hodinách stopáže dozvíte, že ta "pravá" bitva u Stalingradu začala teprve až po skončení tohoto příběhu... (11.08.2014)

Když jsem zjistil, že Bondarčuk připravuje film s názvem Stalingrad, mé očekávání se při vzpomínce na 9. rotu vzneslo do oblak rychlostí rekordního stroje P-42. Takřka stejnou rychlostí však zase pokleslo, když jsem uviděl první ukázku. A obavy se v celé stopáži potvrdily v celé šíři. Doufal jsem v něco podobně vypiplaného a přitom zemitého jako Brestská pevnost. Bohužel to vizuálem připomíná spíš umělotiny typu 300. Neměl jsem pocit, že vidím Stalingrad, ale jen kulisy zabalené do virtuálního světa. Doprovázeno zpomalenými záběry, stylizovanou špínou i krví. Příběh sám není také kdovíco a když mám chuť v ruském válečném filmu ze Stalingradu fandit německému kapitánovi, je něco špatně. Tedy nemám nic proti tomu ukazovat obě strany polidštěně. Ne nadarmo mám velmi rád Most u Remagenu, kde Němci nepůsobí jako prvoplánové bestie (tedy většina z nich), ale tady je to spíš tím, že Rusové ve filmu jsou jen chabě načrtnutí, zatímco kapitán Kan působí o dost propracovaněji. Škoda, film o nejsurovější a nejzoufalejší bitvě dějin si na skutečně pořádné filmové zpracování ještě počká. Chtělo by to rozmáchlost Ozerovova Osvobození, zemitost Brestské pevnosti, napětí soubojů mezi Zajcevem a Königem z Nepřítele před branami a německý pohled jako v ve Stalingradu německém. Smutné je, že Rusové na to očividně mají, ale rozhodli se spíš pro uhlazený vizuál pro současného diváka. (08.03.2014)