Stalingrad

Tak nějak nemůžu uvěřit, že takovoudle sračku natočili rusové, typl bych to na američany, ale očividně všude je něco shnilého. Film je naprosto nesmyslný a nepovedený, i dialogy a celkově příběh postrádá hlavu a patu... "Už dva dny tě miluji" jako WTF?!!! Ten co jim psal texty byl po soutěži v chlastání vodky? Nebo po stáži v americe kde jim narvali hlavy holywoodským hnojem? Fakt ne! (15.07.2017)

Pro mě obrovské zklamání roku! Čekal jsem napodobeninu Stalingradu (Německo 1993), ale nestalo se! Co by taky člověk čekal od soudruha ze SSSR. Sice zajímavě zpracované, o bitvy i bitky nouze není, ale furt se mi celý film zdálo, že to je solidní propaganda tehdejšího (i současného) Sovětského svazu a její politiky! Rušivým elementem bych považoval hodně zpomalovaček, být jenom někde, byl by snímek svižnější a diváka by tak nenudil. 45% (07.09.2014)

Neskutočne tupý film. Detinské vyobrazenie postáv ako v rozprávke o šípovej ruženke, prehnaný a hlavne nezmyselný pátos, počítačové prostredie, ideologická naivita. Takýto druh filmu vás nemá čím zaujať, neprinesie vám jedinú hlbšiu myšlienku, zhorší vám náladu, nestotožníte sa so žiadnou postavou a koniec koncov z vás robí blbcov. Stalingrad ako ho môžeme poznať aj z historických prameňov tu prakticky neexistuje. (06.01.2014)

...byl jednou jeden dům, stál ve válkou sužovaném Stalingradě a bydlela v něm mladičká Káťa, kterou chránilo pět chrabrých vojáků před německkou armádou vedenou odhodlaným kapitánem...Asi tak by se dalo začít psát o ruském válečném válečném spektáklu, který nabízí velice lidský příběh lidí sužovamých válkou. Asi ale hlavně díky režijním postupům, které jsou navlas stejné jako ve filmech Michaela Baye a digitálnímu marastu, kterým je plýtváno i tam, kde by opravdu nemuselo, film sklouzává de šedivého průměru zapomění. Bohužel ty staré ruské válečné velkofilmy, které jsem opravdu neměl nikdy příliš v lásce, byly alespoň plné skutečných dobových rekvizit kdežto tady jsou všude přítomné "pouze" CGI efekty. (20.06.2014)

Na úvod trailer. Asi budem jedným z mála, ktorý nebude kritizovať. I ja som však čakal prúser. Prirovnanie Bondarčuka k M. Bayovi je na mieste. Už v 9. rote mi tie jeho spomaľovačky nesedeli a po prvých recenziách na csfd som čakal prehnane spomalený a nablýskaný gýč aj tu a určite som si žiadne prekvapko nepripúšťal. Ale stalo sa. T. Kretschmann v roli nemeckého kapitána bol úplne fantastický. Spomalené zábery ma občas znervózňovali, inokedy boli efektné a sadli tam. Atmosféra zničeného mesta plného dymu, prachu a ohňa sa vydarila a príbeh, podľa mnohých zbytočne komorný a nudný, mne takto vôbec nepripadal. Úvod a záver zo súčastnosti a zemetrasením postihnutého Japonska bol úplne zbytočný, tu sa zhodneme všetci. Hlavne nečakajte masaker ako v Brestskej pevnosti. Film je rozdelený dvoma hlavnými dejovými linkami. Ruskými vojakmi a jednou "devačkou" v dome, v ktorom odolávajú nemeckým jednotkám a druhá kde sa nemecký kapitán- T. Kretschmann zamiluje do krásnej ruskej blondíny - Máši. Práve táto dvojica ma okúzlila, ich rozhovory, kde nikto nikomu nerozumie som napriek tomu vstrebával s otvorenými ústami. Pomalá kamera a hypnotická hudba často navodzuje hypnotický stav, ako v scéne rozhovoru, kde Kretschmann rozpráva o tom, ako ruština zvláštne znie: " Peťja, Máša, Volga, bol..."Na tejto dvojici z nepriateľských strán nádherne vykreslil nezmyselnosť vojny i v podstate beznadejnú love story, pre ktorú v Stalingrade nie je miesto. Za zmienku stojí i Kretschmannov príhovor pred nastúpenými vojakmi - "Got mit uns" i jeho rezignácia v závere, kde je mu už všetko jedno. V konečnom dôsledku je to jeho film a postava sympatického nemeckého kapitána mu sadla najlepšie od filmu Pianista. Film 80%. Kretschmann 100%. (31.12.2013)