Hej rup!

Hodně levej film, ovšem ve třicátých to bylo rebelantství a to bylo pánům V+W vlastní v jakémkoliv zřízení. Být rudý  režim o pár let později svobodnější, možná bychom se dočkali i filmu pravého, kde by třeba mladý Worst bořil budovatelům ideály.  Sociální taškařice plná hlášek  a obyčejné lidské touhy po životě a nikoliv ve sračkách, což byla za tatíčka Masaryka bohužel pro spoustu lidí norma.  Máslostroj je pak něco, co se nedá nezapamatovat, kdysi jsem takový auto měl, tedy jen osobní a je třeba říct, že to byl i fajn kočárek a našeho prvního to drndání vždycky spolehlivě uspalo kousek za barákem. (04.11.2022)

Velmi příjemná podívaná.... Nemít chleba, nemít práci, živořit jak darebáci, to přec nikam nevede. Sám si nikdo neví rady, dejme hlavy dohromady, snad se nám to povede Hej rup, peklo nebude ráj se vrací Hej rup, s námi kdo bude najde práci, Hej rup, Hej rup, jsme mladý chcemi žít Hej rup, všichni za jeden táhnem provaz, Hej rup, pro nás to platí jako pro vás Hej rup, Hej rup, že chceme všichni žít. Hej rup, kdo má sílu, Hej rup, ruce k dílu, Hej rup, Hej rup, jsme mladý chceme žít. Hej rup, chceme práci, Hej rup, hejrupáci, Hej rup, Hej rup, chceme žít Hej rup, Hej rup, Hej rup, Hej rup, Hej rup (05.03.2011)

Snaha o přebudování kapitalismu směrem vlevo nikdy nebyla tak zábavná jako když na pomezí mezi hospodářskou krizí a nástupem Říše Martin Frič dirigoval geniální duo V+W:) Humor, zpěv, satira všech stran (byť té cílené doleva je méně), u mě prostě klasika nejen kvůli "maslostroji" a gagu na plošině. 80% (28.12.2020)

Naivne ľavicový príbeh reflektujúci obdobie veľkej hospodárskej krízy by bol už dávno zabudnutý, ak by medzi jeho tvorcami nefigurovali mená Frič, Voskovec a Werich. Iba vďaka nim vznikol divácky príťažlivý film, ktorý už dnešnú generáciu asi neosloví, ale má svoje miesto nielen v chudobnej filmografii Voskovca a Wericha, ale aj v domácej medzivojnovej kinematografii. (14.03.2012)

Na tomto filmu si můžeme milí uživatelé názorně demonstrovat, že všechna naše hodnocení ohledně politických postojů herců a režisérů jsou jen bohapusté kecy, jelikož nikdo z nás nezažil velkou hospodářskou krizi, nanejvýš tak normalizaci, kdy jsme sice pod komunistou úpěli, ale hlad jsme neměli. S prázdným žaludkem člověk snadno zlevicoví. V padesátých letech se pak asi hodně lidí probralo ze sna, ale už bylo pozdě. Tohle je taková hezká pohádka o kolektivizaci, která se nakonec stala skutečností, ale tak to asi V+W nechtěli, že? Hlavu vzhůru, žít se musí...80% (03.05.2011)