Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Legendárny predvojnový film kultovej dvojice komikov Jirího Voskovca a Jana Wericha. Filip je nezamestnaný robotník a Jakub zas mimoriadne bohatý továrnik. Teda, bývalý bohatý továrnik. Jeho konkurent Worst ho totiž priviedol na mizinu a teraz musí spolu s Filipom začať odznova. Čoskoro však pochopia, že sami nič nezmôžu a tak sa rozhodnú spojiť svoje sily v prospech celku. Tak vzniká družstvo "Hej rup", aby všetkým okolo seba dokázalo pravdu. Pravdu o hesle: V jednote je sila... (STV)

(viac)

Recenzie (139)

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Na tomto filmu si můžeme milí uživatelé názorně demonstrovat, že všechna naše hodnocení ohledně politických postojů herců a režisérů jsou jen bohapusté kecy, jelikož nikdo z nás nezažil velkou hospodářskou krizi, nanejvýš tak normalizaci, kdy jsme sice pod komunistou úpěli, ale hlad jsme neměli. S prázdným žaludkem člověk snadno zlevicoví. V padesátých letech se pak asi hodně lidí probralo ze sna, ale už bylo pozdě. Tohle je taková hezká pohádka o kolektivizaci, která se nakonec stala skutečností, ale tak to asi V+W nechtěli, že? Hlavu vzhůru, žít se musí...80% ()

Panacek 

všetky recenzie používateľa

Kdybych nezažil reálný socialismus a bratrství se SSSR, kdybych nevyslechl miriády budovatelských písní a neměl plný zuby dělnický třídy, kdybych zkrátka vyrůstal v tomhle nablblým kapitalismu vláčen neviditelnou rukou, tak bych se na to asi koukal s větším porozuměním. Takhle jsem to dokoukal jen ze zvědavosti, jestli se to náhodou nezvedne. A nezvedlo.. ()

Reklama

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Kterak snažení jednoho zchudlého milionáře partičku dělníků ke všemu přivedlo... Jak vidno, krize ve třicátých letech samozřejmě inspirovala ty pravé (V+W) a ti dokázali vytvořit zábavu, která se zbytečně neutápěla v patosu, slzách ani melancholii a ukázali, že to jde, když se za to vezme!!! Památná scéna s plotostřižnou a na plošině mluví za vše. ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Jedna z mála pamětnických komedií, která se veze na aktuální (nejen domácí vlně). Začátek je trochu zdlouhavý a těžko proniknutelný (příliš dlouhá Werichova exhibice v baru), ale pak děj začíná nabírat grády a přichází s neopakovatelnými gagy mezi nimiž obzvláště vyniká výborná scénka s parním válcem. Také mě dostalo pojetí "objeveného" stroje na máslo ve stylu montážní školy, opravdu trefa do černého. VaW si již zvykli na filmové plátno a jsou daleko přirozenější než v předchozích dvou filmech, blahodárný vliv na ně měl určitě profesionální Frič. A levicově-sociální myšlenky v českém předválečném filmu jsou tak řídké, že je je třeba brát s povděkem, protože co jiného by bylo s tehdejší dobou krize typičtějšího. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Upraveno v květnu 2020. Film Hej-Rup! je politicky uměleckou reakcí Osvobozeného divadla na světovou hospodářskou krizi. Čtveřice mladé krve umělecko-kulturního prostředí Martin Frič, Václav Wasserman, Jiří Voskovec a Jan Werich, za přispění hudebního skladatele Jaroslava Ježka a kameramana Otto Hellera, zkonstruovala filmové dílo z rachotu sociálně kritického vartování levicových idejí, parodování filmových postupů i stereotypů, satirického škádlení ironie a groteskního zlehčování jako odznak charakteristického klaunského přístupu Osvobozeného divadla. Je to idealistická vize v nejčistší, i nejrozvernější, podobě myšlenky. O komunismu se netřeba obšírněji zmiňovat, neboť nejde o proklamaci komunistického řízení státu, které se již v tehdejší době v sousedním Sovětském svazku přetransformovalo do vytváření jakési pokrokové "lidové šlechty", soupeřící mezi sebou navzájem o podíly na moci. Jde o idealistické pojetí, jež vnímá nejslibnější potenciál v síle dělnické masy společnosti, která se naučí spolupracovat, vytvářet kladné společné hodnoty práce a života a díky té pílí a soudržností se dokáže stát účinnou, konkurenceschopnou, důstojnější a spravedlivější alternativou tradičního stavu kapitalistického kalkulování a diktátu peněz. Čistá myšlenka, na níž není lidstvo připraveno. Nadhled má základ v grotesce a přizpůsobivém souznění rytmu a nálady. Obraz skotačí z přemíry vášní, poeticky laškuje a krášlí svou pouť lehkonohou písní. Prvním hrdinou umělecko-politické teze je Jakub Simonides (dobrý Jan Werich), lehkomyslně velkodušný továrník a pálivý trn v oku jeho přímé ekonomické konkurence. Ale pro osobní nezkušenost s manuální prací, díky šťastné náhodě a klaunskému zaujetí se rozeznají možnosti vůle kolektivní soudržnosti, proto se stává ideálním řešením i nadějí na faktické problémy doby nejdemokratičtější řízení lidstva. Druhým hrdinou sociálně kritického pamfletu je Filip Kornet (zajímavý Jiří Voskovec), z hladu nespokojený nezaměstnaný dělník. U něj je sice nešikovnost s manuální prací na pováženou, ale jeho úkol je naštěstí někde jinde. Cirkusoví klauni kráčejí svorně ve dvojici, společný úder zbraní vykazuje spolehlivější úspěch. Z dalších rolí: barmanka z kolonie chudých pracujících s romantizujícím významem Marta (Helena Bušová), zkarikovaný všehoschopný nepřítel dělnického lidu a zákeřný prezident konzervárenského impéria Worst (Josef Skřivan), ten zbabělý zrádce přítele a zkorumpovaný ředitel Simonidesových závodů Brown (Theodor Pištěk), s úpravou živého plotu násilnicky nespokojený vášnivý filatelista (Alois Dvorský), bankéř s "čestným" řešením (Alexander Třebovský), z hladu k sebevraždě svolný nezaměstnaný (Václav Trégl), nešťastník a nezaměstnaný kuchař (František Černý), necitlivý rozhlasový reportér (Jaroslav Průcha), jadrná provozovatelka noclehárny pro chudé (Anna Švarcová), či na lístky akurátní vedoucí asfaltérů (Vladimír Smíchovský). Film Hej-Rup! je uměleckým dílem, které se nezříká odlehčeného skotačení a žonglování na poutí cirkusových klaunů, přidává k nim poezii, satiru a osobní politický postoj. Obdivuhodný filmový počin! () (menej) (viac)

Galéria (11)

Zaujímavosti (25)

  • Film bol poslaný na 1. filmový festival v Moskve, kde si ho do kina Úderník prišlo pozrieť 2 500 divákov, ale vtipom sa nikto nesmial, pretože nebol dabovaný ani tlmočený. (Raccoon.city)
  • Žaloba na režiséra Martina Friča sa opierala o predpis z roku 1875, podľa ktorého "parný valec nesmie jazdiť tam, kde je viac obecenstva". (Raccoon.city)

Reklama

Reklama