The Normal Heart

Stejná srdce je ambiciózní TV film, jehož pilíře úspěchu tkví ve velice dobrém hereckém obsazení a zejména v ožehavém námětu. Je opravdu zajímavé sledovat, jak to všechno vypadalo na počátku 80. let minulého století v LGBT komunitě, když se na světlo světa vynořilo nezastavitelné zlo v podobě AIDS. Každý se s touto problematikou tehdy vypořádával po svém - někteří se to snažili řešit hned v počátku, jiní tuto hrozbu ignorovali až do děsivé smrti nebo jen prostě nečinně přihlíželi. Film mapuje celkem rozsáhlé období a podává vcelku autentickou výpověď o tom, co se onehdy dělo. V rámci TV filmů jde rozhodně o nadprůměrný kousek, který si zaslouží diváckou pozornost i kritické uznání. Vskutku sugestivní výlet do období jednoho z největších milníků medicíny ale i lidstva samotného, který nabízí hutný materiál k zamyšlení. (26.01.2016)

Divíte se mému hodnocení? Čekali jste po klubu poslední naděje ode mě další odpad? No já po pravdě taky i když to není tím, že bych byl zaujatej. Řiťošukové jsou mi totiž totálně buřt. Nějak mě nedojímá kolik jich zdechlo na AIDS když si to zavinili sami, ale tohle není úplná sračka a nesnaží se až tak za každou cenu hrát na city jako Klub poslední naděje. zaujala mě tady ta dokumentární forma jak ukazují počátek nemoci její postupný šíření až do gigantických rozměrů. Ke konci už sice dost nuda, ale odpad to tentokrát nebude.40% (23.06.2014)

Ryan Murphy dokázal natočit další skvělé dílo, tentokrát o AIDS. A jako každý film, který se zabývá tímto tématem, bylo těžké vůbec tento film sledovat. Hodně depresivní zážitek, kterému kralují herecké výkony, každý jeden z herců je výborný. Nejlepší scéna byla ta, ve které Emma (Julia Roberts) vybuchla, výborný výkon! Očekávám zde hodně nominací na Emmy a nutno říct, že zasloužených. (27.05.2014)

Každý ví, že když kouká na něco od HBO, tak dostane kvalitní podívanou. A ne jinak je tomu i u toho televizní filmu, který má parametry na kino. Minulý rok vypustilo HBO drama Liberace! o slavné homosexuálním pianistovi, ve kterém hráli takové esa jako je Michael Douglas a Matt Damon. The Normal Heart je přesto v mých očí mnohem zajímavějším a lepší snímek, než mnohem více oceňovaný Liberace!. Ryan Murphy se v televizní branži pohybuje už dost dlouho a rozjel, také dva úspěšné seriály(Glee, American Horror Story), takže zkušeností má opravdu hodně. Navíc je všeobecně známo, že je Murphy gay a z mého pohledu jsou pro něho The Normal Heart osobním projektem. Osobně mě je jedno, jestli jsou tvůrci bi, homo nebo hetero hlavně, že ten snímek dokáže prodat svůj příběh, herci žijí svými postavami a v tom co vidíte jsou skutečné emoce. A nebudu tvrdit, že nejsou jelikož jich je celý film naplněn až k prasknutí. Murphyho režie se mě líbí, krásně navazuje retro atmosféru jak oblečením, stylizací i hudbou a pak příjde prudká otočka a začne se řešit nemoc. Tady Murphy udeřil do živého, jelikož od té doby bude brát film vážně a postavy Vás budou zajímat. Mark Ruffalo podává skvělý výkon, Jeho postavu jsem mu věřil celou dobu, jen v jistých momentech tlačí až moc na pilu. Taylor Kitsch mě hodně mile překvapil svým výkonem, který korunoval vyprávění jak skončil jeho přítel, což byl jeden z nejsilnějších okamžiků celého filmu. Matt Bomer podává opravdu zajímavý výkon hlavně v druhé polovině filmu. Jim Parsons má smůlu, že v něm lidé budou vždy vidět Sheldona z The Big Bang Theory, ale tady opravdu herecký válí. Hodně moc mě potěšila Julia Roberts a Alfred Molina, kteří sice nemají tolik prostoru, ale v každé scéně opravdu dokazují, že jsou to špičkový herci. Film má trochu pomalejší tempo a v druhé polovině začíná ždímat emoce, někdy až moc, přesto se nebojí tvrdit, že nikdy nepřekročí tu hranici mezi vážností a kýčem. Ve filmu je spoustu zajímavých scén jako, když Roberts začne svůj dlouhý monolog k lékařům nebo scéna, kdy milenec hlavní postavy nechce jíst. The Normal Heart je skvělá podívaná, která mě opravdu chytla za normální srdce, které každý z nás máme. (09.09.2014)

Když jsem se chystal pustit Normal Heart, netušil jsem, jak moc budu filmem ohromen a kolik smutku mi přinese. V té době mi bylo jen málo let, tudíž moje emoce začaly a skončily s filmem, ale rád bych si o filmu promluvil s někým, kdo tuto nekonečnou frustraci, vztek a bezmoc nad umírajícími lidmi zažil. Bylo skvělé sledovat herectví Marka Ruffala, Matta Bomera i Julii Roberts jak spolu přišli sdělit takto důležitý příběh o opovržení a strachu z gay komunity a o politických rozhodnutích nedělat….nic! (20.06.2014)