Pán Lazhar

Film, který řeší od všeho trochu, ale vlastně nic. Všechny problémy jsou sice vykresleny- ve své odlišnosti a kontextu k ostatním, ale žádnému není věnováno dostatečné množství času. Nic není uvedeno ani vysvětleno- je to takový výstřižek ze zajímavého příběhu. Vůbec by mi nevadilo trochu více zápletek a akčnosti v ději. (27.01.2013)

Zajímavý a poměrně realistický film z oblasti školy a nutno podotknout, že ona realita je spíše hořká. Bachir Lazar představuje roli chápavého a vnímavého učitele, který dětem dokáže naslouchat a bavit se s nimi i o věcech, o kterých by se dle předpisů s nikým bavit neměl... Co se mi opravdu líbilo, byl závěr, který byl pro mě silný a upřímný :-) (30.05.2014)

,,NESNAŽTE SE NAJÍT SMYSL SMRTI MARTINE LACHANCE. ŽÁDNÝ NEEXISTUJE. TŘÍDA JE DOMOVEM. JE MÍSTEM PŘÁTELSTVÍ, PRÁCE A SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ. MÍSTEM ŽIVOTA. MÍSTEM, KDE VĚNUJETE SVŮJ ŽIVOT. MÍSTEM, KDE DÁVÁTE SVŮJ ŽIVOT. NENÍ TO MÍSTO, KDE NAKAZÍTE CELOU ŠKOLU SVÝM ZOUFALSTVÍM“… /// Dvanáctiletý děti vyrovnávající se ztrátou učitelky, novým učitelem… a ON, vyrovnávající se se smrtí manželky a s nástrahami učení žáků 6tý třídy. Místy táhnoucí se Art-film s několika silnejma okamžikama, u kterých se sice srdce nezastaví, ale aspoň si člověk udělá obrázek o školství v kosmopolitní Kanadě (pravdou je, že i u nás jsou asi pryč časy, kdy mi dal učitel přes držku a bylo hotovo…). Ale zpátky p. Lazharovi – sbližuje se s děckama a stává se součástí školy. Všude furt visí (ne! Tu úču vodřízli už na začátku…) memento Martine, ale stejně chybí nějakej větší rozbroj, náboj. Když už by to mohlo někam dramaticky směřovat – večeře s kolegyní (třeba)... ááá zase nic! Všechno chytne (i u srdce) až na konci. Možná to není pozdě, zřejmě to tak chtěli, ale já nevidím důvod dát víc jak 3*. Jo, a žánr ,,komedie“ k tomu mohl napsat jen magor. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že jakmile v Kanadě najdou ve třídě oběšence, tak se maluje. 2.) Mám rád tu knihu, kde se vlk nechá ochočit, ale zůstane mu jeho nezávislá povaha. 3.) Thx za titule ,,Velkotlamka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (22.08.2012)

Moc hezké. Tak příjemný a zároveň skvěle natočený nový film ze školního prostředí jsem už nějakou dobu neviděl. Autor scénáře a režisér Philippe Falardeau se nestaví striktně ani na jednu stranu, ukazuje věci tak jak jsou, ale přitom nic zbytečně nehrotí a vše podává velmi vkusným způsobem. Jeden z mála dnešních filmů, kde se naprosto plynule prolíná osobní i pracovní příběhová linka a ani v jedné nic neskřípe ani nepřečnívá. Navíc to má nádherně čistou kameru (nevím jak jinak ji popsat, neupozorňuje na sebe, ale přitom je na každý záběr radost pohledět) a výbornou klavírní hudbu. (08.12.2012)

Film se zabývá vážnými tématy (jak se vyrovnat se smrtí blízkých, sebevražda, pocit viny u dětí), ale je to ztvárněno až příliš komorně a nevýrazně. Je tam několik hodně silných scén (soudní řízení s Bachirem nebo scéna, kdy je jedno dítě ve tříde konfrontováno se svými pocity viny kvůli smrti učitelky), ale filmu také chybí výraznější začátek a konec - připadala jsem si, že čtu knížku, kde chybí první a poslední kapitola. (24.01.2013)