Walesa, človek z nádeje

Polští sousedé se na film možná mohou dívat poněkud přísnějšíma očima, byla to jejich historie a třeba tam dokážou objevit falešné tóny, které mně zůstaly jako člověku odjinud utajené. Za sebe ale mohu říci, že obraz Lecha Walesy a událostí, které dovedly k pádu polskou formu komunismu, pokládám za přesvědčivý. Wajda se dokázal vyhnout patosu tak nadužívaném v polské kultuře i idealizaci svého hrdiny, kterou tak dobře známe z havlománie v české společnosti. Vyhnul se i přehnané kritičnosti těch, co nikdy nic neriskovali a nyní si z bezpečí odplivují nad těmi, co kdysi pod nátlakem odvolávali a podepisovali spolupráci s tajnou policií. Atmosféra naštvaného Polska unaveného věčným zdražováním a všeobecným nedostatkem, které jen čeká na lidového tribuna, co se postaví do čela nespokojených, je působivá. U filmového Walesy jsou dobře znát povahové rysy jako samolibost, autoritativnost a narcismus, které mu později zavařily během prezidentské éry a vedly k ostudné porážce v souboji s Kwasniewskim, ale i odvaha, obětavost a soucit. Jednoduše žádná nablýskaná ikona, ale člověk z masa a kostí. Celkový dojem: 85 %. (22.09.2015)

Ani režisérská verze mě nezklamala. Stejně jako po první projekci (viděno na Febiofestu 2014) mě zaujalo mírně hořce komediální ladění filmu, které snad ani nebylo režisérovým záměrem, ale vyplynulo z někdy až absurdních událostí, které přinášela tato doba v kontrastu s nebojácným, tvrdohlavým a živelným Lechem Walesou. Naprosto úžasný herecký výkon Roberta Wieckiewicze, který pod taktovkou Wajdy ztvárnil postavu jedné z nejvýraznějších evropských osobností druhé poloviny 20. století, naprosto přirozeně a bez zbytečné glorifikace. Snažil jsem se najít v režisérské verzi přidané scény a myslím, že se mi podařily pouze tři. Jednalo se např. o scénu kdy se manželka Walesy teoreticky připravuje na slavnostní převzetí Nobelovy ceny, kterou si manžel nemohl vyzvednout osobně, nebo scéna se sochou Lenina, apod. Odvážně natočený snímek, kterému mohu jen zatleskat. Mé hodnocení: 85%. Viděno: 49. MFF KV (světová premiéra). (04.05.2014)

Možná je to tím, že jsem čekal zkostnatělý pomník od režisérského veterána, ale tenhle film mě po všech stránkách pozitivně překvapil. Třeba už jen tím jaký to má švih a že se Wajda nebál do filmu dát slušnou porci z absurdity doby vyplývajícího humoru. Robert Więckiewicz je samozřejmě opět výborný a jelikož jeho Walesa není plakátově dokonalý, ale má i svoje mouchy, tak působí nebývale autenticky. (26.08.2015)

Jeszcze Polska nie zginęła / Kiedy my żyjemy / Co nam obca przemoc wzięła / Szablą odbierzemy. 1) Čechům přináší film zajímavé poselství - na rozdíl od intelektuálů, kteří v čele s Václavem Havlem symbolizují československou změnu poměrů, se v Polsku chopili moci dělníci reprezentovaní lidovým vůdcem Lechem Walesou. 2) Rozdíl mezi českou a polskou situací dobře vystihuje dobový (1988) vtip. Na československo-polských hranicích se setkají dva psi. Kam běžíš, ptá se český pes polského. Ále, běžím se k vám nažrat. A ty? Já si k vám běžím zaštěkat. (30.08.2015)

Nejlepší komedie o reálném socialismu, která má švih, drzost i skvělého protagonistu. Otázka zní, zda to v případě biografie jedné z ikonických (a také jistě problematických) postav boje proti komunismu je nutně výhra, nebo jen rozumný kompromis. Jakmile se z Walesy vytratí humor a "dokumentuje" (střední stávková pasáž), vynikne jeho značná dramatická plochost. Váženo v ranku východoevropských lekcí z historie ovšem nadprůměr, za jehož nejlepší momenty by takový Jarchovský polykat lodní nýty. [70%] (03.04.2014)