Réžia:
Roy AnderssonScenár:
Roy AnderssonHrajú:
Nils Westblom, Holger Andersson, Ola Stensson, Lotti Törnros, Oscar Salomonsson, Jonas Gerholm, Viktor Gyllenberg, Roger Olsen Likvern, Mats Ryden (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jako moderní Don Quijote a Sancho Panza, tak Sam a Jonathan, dva cestující prodejci s drobnými cetkami, nás vezmou na kaleidoskopickou toulku lidskými touhami. Na výlet, který nám ukáže krásu jednotlivých momentů lidského života, malichernost druhých, humor i tragédii, které se skrývají uvnitř každého z nás, majestátnost života či lidské slabiny. S panoramatickým výhledem poukazuje holub ze své ptačí perspektivy na lidský stav. Opeřenec je ohromen lidmi – jejich aktivitami, pošetilostmi, pýchami a nervozitou, kterým se snaží porozumět a pochopit je. Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je třetím závěrečným filmem Anderssonovy trilogie o lidském bytí, ve které se tvůrce snažil vytvořit napětí mezi banalitami a podstatnými věcmi, mezi komickým a tragickým – ukázat protichůdnost a dynamickou povahu existence, zatímco formuje myšlenku, že lidský druh potenciálně směřuje k apokalypse, ale také že její výsledek máme ve svých rukách. (Film Europe)
(viac)Videá (5)
Recenzie (71)
Pro začátek je dobré se oprostit od jakéhokoli konvenčního vnímání filmů. Pak budete schopni si "Holuba" náležitě vychutnat. Bezprostředně po filmu jsem si říkal, že jsem rád, že jsem to přežil. Po 30 minutách už jsem se mnoha scénám smál a po jednom dni mám chuť se na to podívat znovu. Roy Andersson má naprosto jedinečný styl (ne)střihu, který je ovšem v dnešním uspěchaném světě vítaným zpestřením ()
Styl Roye Anderssona mi přijde pozoruhodný, ale nečekal jsem po zkušenostech s jeho staršími filmy, že mě může pan režisér zaujmout až tak! Tento film nabízí totálně nepředvídatelnou strukturu: Nejdřív se zdal být volnou sérií absurdně černohumorných anekdot, záhy dočasně přešel do fáze, kdy jsem marně tápal, na základě čeho Andersson vytváří a pojí vedle sebe jaksi nesouvisející scény... a když jsem se brzy zase více chytl, pan režisér mi vyrazil dech navrácením se v čase o 60 let zpátky ve stejné hospodě s fascinující muzikálovou scénou, aby po pár dalších scénách ještě totálně prolomil časovou logiku, když do relativně novodobé hospody nechal nákráčet v dobových kostýmech středověký (příp. max. raně novověký) regiment, jehož vůdce vyklizuje prostor od přítomných ženských jako kdysi na Karlštejně. :o) Tyhle, ale i další nápady mě však spolu s osobitou atmosférou a nápaditou hudební stránkou často nesmírně bavily, stejně jako absurdní bezemočnost vybraných postav v nevšedních situacích a hlavně ústřední dvojice zkrachovalých prodejců bizarních masek, kteří se napříč filmem objevují pravidelně v navazujícím příběhu. Dlouhé statické záběry s opravdu bohatým děním umožňují divákovi nejednou zaměřit krátkodobou pozornost na jinou část snímaného prostoru, asi jako v divadle při pohledu na jeviště, přičemž Andersson nejednou během záběru postupně využije i ty vedlejší dveře v rohu, prostor za oknem nebo jiný zpočátku nepodstatný detail přítomný na obrazovce. Dojem na cestě k pětihvězdě mi zkazilo jen pár drobností v podobě již méně poutavých předělových scén či přehnaně bizarní scény s opičím experimentem. Zase díky tomuto výjevu s uvádějícím nápisem „homo sapiens“ mi ale více došla potenciální myšlenka o tom, že každý člověk nebo tvor se ocitává v alespoň částečně podvládě někoho jiného, jehož řád ho nutí v něčem se přizpůsobovat nebo jinak být omezován a řízen... Nezaměnitelný zážitek, kdy jsem nejednou zíral s naprostým, ovšem vesměs pozitivním úžasem. [85%] ()
Skvelá artová záležitosť ktorá ale nesadne každému (to ale nesadne nič, že ano). Perfektná kamera - total statická, perfektné postavy - totálne statické, perfektné dialógy - tak pomalé až statické. Toto ak chcete vedieť o čom bolo, to musíte vidieť, to sa nedá popísať. Najlepšia scéna? Ťažko povedať, ale ja som sa najviac kosil pri scéne recitovania básničky :P Roy Anderson proste dodal niečo čo bolo skvelé...kus umenia a zábavy v jednom, zároveň na zamyslenie a určite si niektoré scény zapamätáte ešte dlho po záverečných titulkoch. Filmový titul hodný javiska divadla. ()
Potřetí to samé a už to přestává být vtipné. A to doslova - oproti prvním dvěma dílům úplně vymizel humor, takže výsledek je k nepřežití. A to se mi předchozí filmy celkem líbily. Navíc Andersson asi moc koukal na filmy Michaela Baye, obrazů je tentokrát celých 39, takže kvůli kulometnému střihu jsem občas nestíhal sledovat, co se na obrazovce děje. ()
Absurdní černohumorné drama Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je posledním filmem z volné trilogie o lidské existenci, která patrně spěje k nevalnému konci. Alespoň tak to chápu já. Předchozí dva snímky byly o fous zábavnější, ovšem i tady jsem se několikrát od srdce zasmála, zejména mě pobavilo dění v hospodě U kulhavý Lotty z Göteborgu. Touhle mozaikou kraťoučkých příběhů však chtěl nejspíš Roy Andersson vyjádřit své rozčarování nad počínáním nás obyčejných smrtelníků. Jinak si nedovedu vysvětlit pesimismus a beznaděj, jež z většiny protagonistů a scén vyzařují. V kontextu s tím nevyznívá moc pozitivně často opakovaná věta „To je fajn, že se máte dobře”, spíše má velmi hořkou pachuť. Každopádně scénáristu a režiséra v jedné osobě za tento svérázný třídílný počin nesmírně obdivuji. Vůbec totiž nechápu, kde přišel k tolika úžasným nápadům a ještě se mu je povedlo tak báječně stylově zrealizovat. (75%) ()
Galéria (27)
Fotka © Coproduction Office
Reklama