Môj kráľ

Klasické vztahové dramatično, které nedává moc smysl, ostatně jako vztahy obecně, ale na druhou stranu Vás zhypnotizuje na tolik, že chcete vědět víc a víc. A tak koukáte a koukáte a zároveň Vám dochází, že Vincent Cassel tu má asi nejpozitivnější roli v jeho kariéře, která nevyvolává strach, hnus a vztek, jako u jiných jeho rolí. No a když už se Vám bude zdát, že film začíná bejt zbytečně dlouhej, tak ho tvůrci velice decentně, ale po francouzsku, utnou. Takže Vám v duši zůstane jeden francouzskej pár, kterej dopadl tak, jak dopadl a Vy s tím stejně nic neuděláte. (04.04.2018)

Další zářný příklad filmu, který by v USA nikdy natočit neuměli. Nejsilnější žánrová disciplína pro Francii a zvláště pro režisérku. Po Polisse Maiwenn opět nabídla strhující podívanou na zničující, ubíjející a toxický vztah, z něhož téměř nikdy nevede cesta ven. Emmanuelle Bercot podává famózní výkon, avšak nelze opomenout stejně uhrančivého Vincenta Cassela. Ostatní se kolem nich tak jen míhají, protože se soustředíme pouze na tu neuvěřitelnou sinusoidu plnou vzestupů a pádů v jednom vztahu, což někteří velmi dobře známe, podvědomě či vědomě vyhledáváme anebo před tím raději v pudu sebezáchovy utíkáme. Přesně proto mám rád francouzské filmy. (18.12.2023)

Spočiatku ma až šokovalo neuveriteľne spontánne, bezstarostné, afektovane uvoľnené a smiešne teatrálne prehrávanie oboch hercov (o čo viac som v konečnom dôsledku ocenil „suchého a obyčajného“ Louisa Garrela z Rojkov, ktorý sa na nič nehral). Fakt som mal dosť, keď som videl, čo zamilovaný párik stváral pred kamerou. Bolo mi z toho až zle. Mal som chuť vziať hasiaci prístroj a hodiť ho do televízora. Alebo si doňho začať vrážať hlavu až do momentu, kým ju nebudem mať na kašu. Bolo to miestami až nechutné. Sorry, ale cítim to tak. Pôvodne som to chcel pozerať s pani manželkou, ale nakoniec som si to pozrel sám a som presvedčený o tom, že to zachránilo náš vzťah; ak by sme to pozerali spolu, určite by som požiadal o rozvod. Navyše sú obe postavy "zlé" – hysterická koza závislá na sedatívach (nesympatická Emmanuelle Bercot) a nezodpovedný, sexom posadnutý, prestarnutý týpek na ťažkých drogách a fete (kedysi môj veľký miláčik z Purpurových riek Vincent Cassel). To ozaj nie je moja šálka kávy. Ono je teoreticky zaujímavé sledovať citové vydieranie ženy, ktorá na začiatku bola normálna, mužom, ktorý je rovnako „spaľujúco šarmantný“, ako maniakálny (v tom zmysle, že ju túži vlastniť a nedovoľuje jej dýchať). Ale pozerá sa na to veľmi ťažko. Ak chcete niečo o „začiatku, strede a krutom konci jedného vzťahu“, siahnite skôr po osvedčenej klasike 500 dní so Summer. (20.11.2017)

Poklona a poděkování francouzským tvůrcům, takovouhle emocionální nálož jsem nečekala. Tuším, že jsem právě viděla jedno z nejlepších vztahových dramat. Výborně napsané, naprosto dokonale ztvárněné, smekám, klobouk dolů jak Emmanuelle, tak Vincentovi, oba byli úžasní, věrohodní a ve své lásce i následné destrukci fascinující, strhující a mě demolující. Prostě pecka. Zítra dám repete. (06.01.2019)

Úžasné sledovať, čoho všetkého je schopná po uši zaľúbená žena. Počnúc od prehliadania partnerových chýb až po jeho in flagranti neveru a kašľanie na rodinu. Úvod snímku bol vynikajúci a pocitovo silný, ale čím ďalej tým viac to potom začínalo zabŕdať do obyčajnosti, fádnosti a plochých dialógov, pričom koniec príbehu celý akosi niekam vyšumel a po emotívnej stránke nevyťažil ani zďaleka toľko čo mohol. Inak strapatý V. Cassel mi tu neskutočne pripomínal čerta z jednej českej rozprávky. 70/100 (19.09.2016)