42: Zrod legendy

Sportovní filmy mi nejsou díky limonádovým happyendům blízké. Stejně jako romantické komedie jde o stále stejné scénáře dokola. Zde ale cítím něco víc. Sice má film také dobrý konec, ale ten není v mých očích tak proklamovaný jako obvykle a důraz je kladený spíše na emoce, pocity postav a historický mezník golfu. Film jsem viděl na dvě půlky. První jsem si pustil už dost dávno, a jelikož první polovina neslibovala nic jiného, než obtíže jednoho hráče, který opět v závěru zazáří, jsem film vypnul a k druhé polovině jsem se odhodlal až po delší době. Je faktem, že druhá polovina filmu je mnohem lepší a emočně zvládnutější. Rozhodně film také vděčí hodně Harrisonu Fordovi, který dal do své role duši. Na druhou stranu mi nesedí Chadwick Boseman, který se nějak neumí ponořit a emočně je dost chladný. Je ale fakt, že jeho podoba se skutečným Jackie Robinsonem (který byl ukázán v závěrečných dodatcích) je dokonalá. Za emoce (hlavně v závěru), historický odkaz filmu a výkon Harrisona Forda, dávám tři hvězdy, na víc to dle mého pohledu nemá :-) (09.11.2013)

Všechna možná klišé sportovních filmů a filmů s rasovou tematikou pohromadě. Nejsem fanda baseballu, Jackieho Robinsona jsem neznal, pouze mám rád poutavé filmy, které mě dovedou pobavit. 42 se to povedlo tak napůl a ještě s odřenýma ušima. Je to pohádka, ve které se během dvou dlooouhých hodin nestalo naprosto nic nečekaného (a to přesto, že o Robinsonově životě jsem nevěděl doopravdy nic), jen jsem si v duchu odškrtával "povinné scenáristické položky". Vše naštěstí zachraňoval fantastický Harrison Ford, který si roli očividně užíval (a bručel skoro jako Walter Matthau). (03.05.2014)

Když si někdo řekne, že by chtěl filmem vystavět pomník tomu či onomu významnému jedinci, tak by se na to měl rovnou vykašlat a odložit to, dokud nevychladne. Což se, bohužel, u tohoto filmu nestalo. Snímek tak očividně staví prvního černošského hráče v baseballové lize na piedestal, až se ho podařilo zobrazit tak, jakoby i sr.l mramor. Jeho povaha je zploštěná na minimum, jen aby se vyzdvihla ušlechtilost a odhodlání. Ani ostatní postavy neoplývají nějakými charaktery, jen vytvářejí ozdobný rám, do kterého je nutno hrdinu zasadit. Film se téměř nezaobírá (začne až ke konci) vztahem Robinsona a jeho bělošských spoluhráčů. Téměř to vypadá, že jen vedle sebe sedí na lavičce nebo hrají - přičemž podle mě bylo jeho přijetí či nepřijetí jednotlivými kolegy z týmu klíčové. Scény Robinsona a jeho manželky zase působí dojmem vyumělkované reklamy na rodinné štěstí. Závěrečná scéna zpomaleného triumfálního oběhu hřiště by snad měla být zakázána Komisí pro potírání největších filmových klišé. ____ Tenhle chlapík si film zaslouží, ale měli do něj dát aspoň trochu lidskosti, pochyb a nejednoznačnosti. P. S. Jediné, co mě na tomhle snímku potěšilo, bylo proslavené objetí černošského baseballisty bílým spoluhráčem před nepřátelským publikem. Gesto, které má už dokonce i sochu, totiž vůbec nebylo okázalé nebo státotvorné. Ve skutečnosti mu jen tak kamarádsky položil ruku kolem krku - a zasáhlo to víc, než stovka projevů na téma rasismus. (26.04.2015)

Dvaačtyřicítka má spoustu pozitiv, ale i negativ. Scénář je dost jednoduchý, ale přesto poctivě natočený. Chadwick vládne, ale sekunduje mu celá řada dalších herců, Black a další Dodgers, Tudyk, samozřejmě Ford, dále potěšil Meloni nebo McGinley. Myslím, že podobné filmy by se měli promítat ve školách, hlavně tam na slunném jihu těch krásných Spojených států. Nikdy jsem netrpěl nějakou xenofobií k barvě pleti, podstatné je pro mě chování. O to víc mě překvapuje, že v "zemi snů a svobody" je rasismus stále tak moc aktuální, ale tak co čekat od země, která je plná úplných retardů, IQ tykve, Karen kam se podíváš. Smutné. Co se samotného filmu týká, stojí právě na rasismu, respektive boji proti němu. Není vlezlý, naopak. Tak bych si představoval, aby se propagovala volnost, rovnost, bratrství. Nejsem fanoušek baseballu, na to žiju ve špatných zeměpisných délkách. Ale nebyl to jen baseball, brzy následovali i další sporty, jmenovitě třeba Chuck Cooper v basketbalu a ruku na srdce, dokáže si někdo představit NBA (nebo basket obecně) bez Jordana, Kobeho, Shaquilla??? Sport by měl být pro všechny, měl by spojovat a 42, jakožto filmu i Jackiemu Robinsonovi, se to povedlo. PS: "Je to stoprocentní brunet." (19.06.2020)

Páčia sa mi americké filmy, kde pekne ukazujú aký boli a stále sú amíci rasisti. Kvôli čomu vlastne bojovali v druhej svetovej vojne? Hádam nie kvôli triedeniu ľudí na viac a menej cenných na základe rasy :) Sa ani nedivím, že bol Hitler taký populárny v USA. Kto vie či pred tým než USA vstúpilo do vojny aj neskandovali často jeho meno na športových podujatiach, keď sa objavil niekto s tmavšou pokožkou. Bolo veľmi príjemne pre černochov sa vrátiť z frontu domov a zistiť, že nemohli ani na hajzel sa behnúť vytentovať, keď potrebovali, lebo WC bolo len pre bielych. Takáto krajina dáva rozumy o demokracií. (08.02.2018)