42: Zrod legendy

Životopisné filmy mám veľmi rád. Dopracujem sa prostredníctvom nich k zaujímavým osobám, príbehom, o ktorých som nemal absolútne potuchy. Baseball samotný je v našich končinách nepopulárny a je to možno aj jediný šport, ktorému nerozumiem, skrz Helgelandovej skvelej réžie to však absolútne neprekážalo. Tento film o Jackiem Robinsonovi bol pochopiteľne zameraný skôr na rasovú problematiku. Vďaka skvelým hereckým výkonom a dobrej práci režiséra/scenáristu bol výsledok viac ako uspokojivý. Očaril ma najmä oduševnený, bezchybný výkon Harrisona Forda. Dúfam minimálne v Oscarovú nomináciu. (20.10.2013)

Tyhle životopisný filmy a kort ze sportovního směru, kdy se člověk dostane ze dna až na vrchol, prostě maj něco do sebe. Ale musej co nejdřív zaujmout. V tomhle případě se dokonce jednalo o prvního černocha v baseballu v době obrovskýho rasismu. Je tu pěkně vidět, jakejm překážkám musel čelit díky svý barvě. Ale je to sympaťák, ono snad ani nejde mu to nepřát, aby se prosadil. Pravděpodobně kvůli tomu, co vytrpěl, dneska hrajou baseball a ostatní sporty obě rasy společně. Navíc ani není třeba baseballu rozumět, aby se na to dalo koukat, je to hlavně o tý lidský rovině. Mimo to se ale stejně na konci dozvíme zajímavý věci o čísle 42, o kterejch sem v životě neslyšel. Jestli opravdu takhle proběhla první sezona Jackieho Robinsona ve skutečnosti, tak klobouk dolu. (25.06.2015)

Začnu tím, že příběh Jackieho Robinsona nabízel ohromný potenciál. Ty pasáže, kde byl Jackie pod tlakem hloupých xenofobních hulvátů, ještě patřily k těm vydařenějším. Rozhodně všichni ti jižanští rasisti splnili beze zbytku svojí zpátečnickou úlohu, nebylo třeba angažovat k nim pro jistotu ještě germánského nadhazovače s „příznačným“ jménem Fritz Ostermueller. Film hodně trpí děravým scénářem, stopáž je nepochopitelně natáhnutá přes dvě hodiny, spousta záběrů a mnohé dialogy jsou přitom jen zbytečná vata. Vůbec mi v roli manažera nesedl Harrison Ford, za celou dobu jsem si na něj nezvykl. Pořád jsem tam viděl Clinta Eastwooda z jiného baseballového snímku Zpátky ve hře a Ford mu nesahal ani po kotníky. 60%. (13.08.2013)

američania sa fakt hanbia za svoju rasistickú minulosť, súčasnosť a budúcnosť a snažia sa to mnohými filmami ospravedlniť, no všetkého veľa škodí; tento patetický odvar pozliepaný z tých najtrápnejších, najopozeranejších a najvylúhovynejších filmových a žánroých klišé tlačí na pílu od začiatku do konca, je neskutočne neživotný, nekonliktný a pozlátkový, plytký a neskutočne politicky korektný a family friendly užívateľský, že strčí do vrecka aj súčasné hrané disneyovky; starý harrison, baseball a rasizmus - ideálna kombinácia, aby sa to ľuďom, ktorí majú mozog vyžratí hollywoodom, páčilo, no pozor - je to jed; bezduchá vražda všetkého, čo na filme máme radi, zaváraná blbosť z odrezkov a zbytkov všetkého, čo je vo filmovom umení zbytočné, zastaralé, okaté a neúnosne otravné; totálna strata času (02.04.2014)

Indy si opět nasazuje fedoru a... A vydává se ve jménu metodistického Boha spasit hru. Spojení sportovního filmu a humanisticky uvědomělého integračního hřejivého dramatu v naivním pohádkovém balení je již ze své podstaty kombinace natolik nebezpečná, že výsledný celkem solidní doják je tentokrát spíše nefalšovaným úspěchem. (30.06.2013)