42: Zrod legendy

Rok čo rok sa na nás privalí športový film o borcoch, ktorý menili svet športu, no nie sa vždy vydarí ako práve 42. Herecké obsadenie na veľmi dobrej úrovni, nové tváre s tými, ktoré veľmi dobre poznáme(Forda som skoro nespoznal). Réžia, scenár a vizuál filmu na mňa pôsobil veľmi príjemne nikto sa nesnažil tlačiť na pílu. Uctihodné spracovanie príbehu legendy menom Jackie Robinson. K dokonalosti celého toho všetkého čo som videl mi chýbala troška väčšia emócia pri ktorej by som si povedal Yes, niečo ako scéna z chodby kde Robinson rozbíja pálku, naozaj ma pri tom mrazilo. Ináč 128 minút prebehlo ako voda, krásne to všetko odsýpa. 80% (28.08.2013)

Film natočený podľa skutočnosti, presnejšie povedané podľa legendy amerického baseballu, o ktorom samozrejme drvivá väčšina našincov nemá ani potuchy. Tým zaujímavejší a prekvapujúcejší je celý film a všetky skutočnosti, nech už sa zdajú akékoľvek zarážajúce. Dôkaz, že aj športom sa dá prepísať história. Film kombinuje šport - ako jednu z mojich obľúbených filmových tém, súčasný americký rasizmus - ako jeden z najnezmyselnejších nepísaných zákonov určitých skupín ľudí a prejavov demencie, a životopis - ako žáner, z ktorého sa vždy rád dozviem nové veci o tej-ktorej osobnosti. Film je plný skvelých hereckých výkonov, dvakrát tak skvelých dialógov a silnej atmosféry. Silný námet, z ktorého sa dalo vyťažiť trošku viac, najmä emočne, ale naopak som rád, že z toho Helgeland nespravil len prvoplánovú emočnú hru, ale natočil príjemný, ľudský film. Navyše ani hlavná postava nebola ten typický americký filmový hrdina, ktorý prekonal všetky rekordy a sám šiel proti všetkým a v s poslednej sekunde vďaka nemu vyhral jeho tým celý šampionát. Ale aj tak zatnete päsť vždy, keď sa mu podarí odpáliť homerun. 85%. (03.11.2013)

Dolary nejsou černé a bílé, ale zelené. Každý dolar je zelený. Jasně, rasismus+sporty je věčně omílané téma v amerických filmech a natočilo se jich již mnoho, ale za mě je 42 mnohem stravitelnější, informativnější a emotivnější film pojednávající o velké rasové nenávisti vůči černochům v USA nežli třeba 12 let v řetězech. V baseballu se sice zrovna dvakrát moc nevyznám, tudíž mi všechna ta hvězdná jména přišla naprosto neznámá, ale naštěstí je zde baseball odsunut až na druhou (avšak neméně důležitou) metu, a tvoří spíše pojítko pro vyprávění. Mimochodem Harrison Ford se mi v roli coache Dodgers neskutečně líbil. (10.09.2014)

"Jackie is definitely brunet." U životopisných snímků, pokud sami o jejich životech nemáte páru, težko hodnotit, do jaké míry jsou autentické. Tento se mi ale líbil a docela i pozdával, že si snad moc nevymýšlel. Rozhodně tu platí jako u většiny sportovních filmů, že si tu najde své i nesportovec, tady konkrétně dobře rozvinutou reakci okolí na černochy v 50. letech. Velmi "krásný" byl takový malý okamžik, kdy tam seděl v tribuně otec se synem a otec začal pořvávat, ať ten černoch vypadne z hřiště. Syn nevěděl, co se děje, ale viděl, že bučí všichni, tak se začal opičit po dospělých, protože si myslel, že je to správné. No a takhle je to vždycky se vším i celým tímto filmem.. Předsudky, škaredá to věc. Rasismus ještě horší. Každopádně herecké výkony na výbornou, nějaký ten humor pro mě tam byl taky, přikápli tam trošku romantiky, trošku rebelantství, starého H. Forda, mladého Ch. Bosemana a krásnou N. Beharie a máte z toho parádní snímek na 4*. "Come on, take a shower with me, Jackie. I didn't mean it..." (14.05.2014)

Všechna možná klišé sportovních filmů a filmů s rasovou tematikou pohromadě. Nejsem fanda baseballu, Jackieho Robinsona jsem neznal, pouze mám rád poutavé filmy, které mě dovedou pobavit. 42 se to povedlo tak napůl a ještě s odřenýma ušima. Je to pohádka, ve které se během dvou dlooouhých hodin nestalo naprosto nic nečekaného (a to přesto, že o Robinsonově životě jsem nevěděl doopravdy nic), jen jsem si v duchu odškrtával "povinné scenáristické položky". Vše naštěstí zachraňoval fantastický Harrison Ford, který si roli očividně užíval (a bručel skoro jako Walter Matthau). (03.05.2014)