Pot a krv

Vyzněním podobně absurdní podívaná, jako svého času legendární FARGO bratří Coenů. Tak bizarní, cynické a trefně ironické, nekorektní, dehonestujícím způsobem testosteronové, že si to jistým zvráceným způsobem nelze neoblíbit. Navíc to brutálním způsobem nakopává prdel profláklé idee „amerického snu“ o zemi neomezených možností, kde je možné dosáhnout všeho, stačí jen píle a ctižádost. Tragikomické figurky s čínkou a dolarovým eskem místo mozku, v přesném hereckém uchopení Marka Wahlberga a Dwayne Johnsona, bylo přímo diváckým požitkem sledovat. Nebyl jsem a nejsem fanouškem Michaela Baye. Nikdy neznal a dodnes nezná míru ve svých filmech, ale tady svou neblahou vlastnost vlastně přetavil v něco nečekané – ve svůj nejlepší film. (10.08.2013)

Dokonalá freak show duševně postižených členů tělesné sekty zvané "fitness", kteří své (ne)přednosti neváhají ukazovat po celou stopáž. Vážně mě ta uměle vybudovaná komedie na reálně hrůzných základech několika vražd a únosů bavila od první do poslední minuty. I napodruhé! Ta absurdní sonda do duté hlavy hovada Daniela Luga, jehož světonázory a činy určovaly reklamy v televizi, nikoliv psychopatická porucha osobnosti, mě fascinovala. Stačí nízké IQ, ambice a špatné pochopení neexistujícího návodu na zbohatnutí a svět se může otřást v základech. Stejně tak mě fascinovalo jak režisérský diletant Bay dokázal precizně nastínit retardaci všech zúčastněných naprosto nevídaně vtipným způsobem, kdy manipulátora od totální ovce dělí jen jeden bod IQ a přesto je zcela zjevné, kdo je kdo. Ovšem, ve jménu svých vybuchujících kanystrů, na kterých si postavil kariéru, kadence jakou vrhal jednotlivé zběsilé scény mě po hodině mírně utavila, přesto tento film považuji za jeho nejlepší. V poslední řadě je také nutné zmínit skvělou hudbu, ať původní, či přebranou, skvěle kořenila děj a jednotlivé vrcholné scény. 95% (24.04.2016)

I stalo se, že Bay vyplul ze svých obvyklých lehce zatuchlých zátok plných robotických nesmyslů a stvořil cosi vtipného, žel Velké želvě A'Tuin, v některých svých oblíbených zátokách asi stále staví z písku falická sousoší, protože tenhle film mohl být dobrý, kdyby mu hrůzyplně nezavazelo pár věcí, třebas délka, zkrátit o půl hodinu by pomohlo snad všemu, stejně jako přidání nějaké alespoň trošku sympatické postavy (ačkoli, pravda, kde ji v tomhle námětu vzít), dále se zbavit hroznejch, ale trýznivě, mučivě hroznejch vnitřních promluv jednotlivejch postav a stejně tak i naprosto nepraktického flash forwardu (či jak se tomu nadává). I když je absurdita skvostná, někdy ani ona nestačí. [ Viděno v příjemné společnosti vezdejší na Filmové noci čsfd II. ] (18.08.2013)

No jo, jak spojit ironii, odstup, zábavu a šok? Míši se neptejte, on to neví. Problém Pain and Gain se dá shrnout jednou větou: aby film podobného typu fungoval, musí být chytřejší než jeho postavy. A to není. Režisér nemá pražádný odstup, stupňující se demenci všeho a všech omlouvá žánrem černé komedie a naprostou nevyrovnanost tónu oblíbeným alibi, že realita je "stranger than fiction". Jenže v téhle podobě není. Všechno, co je na tomhle příběhu zvláštní a zneklidňující, utavil Bay v upoceném svalnatém guláši, jehož veškerá dynamika spočívá v neustálém pohybu kamery a pitvorných hereckých výkonech, které v sobě nemají střípek integrity (ostatně podobně jako celý scénář). Jak dosáhnout toto, aby všechna ta bolest přinesla i nějaký jiný zisk než povrchní bulvární entertainment? Tak tahle rovnice je nad Bayovy možnosti. (31.07.2013)

Na Pot a krev jsem se vysloveně těšil. Bay si ho natočil z čistý lásky k filmům. Zavázal se kvůli němu na čtvrtý díl Transformers a narval do něj Kráčející skálu a Marka Wahlberga. Ty dva mám hrozně rád a tak jsem se jednoho krásného slunného dne rozhodl jít do kina, abych si užil podle očekávání sympatický herce, super akci, zábavu a legraci. No a to jsem tak úplně nedostal a musím se přiznat, že nad tím filmem přemejšlím i teď. Není problém v hercích. Mark Wahlberg je ve filmu nařezanej tak, jak jsem snad ještě neviděl. The Rock pro změnu jede asi svojí nejvýraznější roli. Celý problém spíš tkví v samotném příběhu. Není komu fandit. Všichni jsou v něm, doslova a do písmene, zmrdi. K tomu celej film je v rámci naprosto brutálního černýho humoru. Ten by byl v pohodě, mám ho rád a nemám s ním problémy. Problém nastává ve chvíli, kdy ta pomyslná hranice se začíná naprosto brutálně překračovat. Překračuje se jak efektivní nářezová akce natočená hodně slušnou, i když občas řádně rozklepanou kamerou, ale překračuje se i samotný humor, který jsem ke konci přestával pobírat. Nevím no, na násilí v dnešních filmech jsem si už docela rychle zvyk. Tady to ale bylo všecko možná fakt už docela dost. Původně jsem dal čtyři hvězdičky, ale když mi došlo, že bych to už znova nemusel vidět, dal jsem nakonec tři. (15.08.2013)