Hon

Vynikající drama s brilantním výkonem Madse Mikkelsena a vůbec tady nehodlám pitvat nějaké maličkosti, protože mně ten příběh dostal na sto procent. Atmosféra se dala doslova krájet a já jsem chvílemi pomalu ani nedýchala. Za sebe můžu napsat, že to byl zatím nejsilnější zážitek letošního roku a dánská kinematografie se předvedla v celé své drsné kráse. Navíc i ta malá Annika, která hrála sice dost nevděčnou roli, byla bezvadná. (23.03.2013)

Opravdu velmi silný snímek, který zpracovává extrémně citlivé téma. Z jakých maličkostí, blbostí a nesmyslů může pro nevinného člověka vzniknout peklo na zemi i v místě příjemného domova vesnice a "hodných" sousedů ... Film měl dost pomalé tempo, které mne chvílemi fakt drtilo. Byl hodně nevyzpytatelný ve svém ději. Herci hráli výborně a to jak v dospělých, tak dětských kategoriích. Úplný závěr filmu byla vševypovídající třešnička na dortu. S hodnocením mám velké problémy, je to téměř na pět, ale něco mi tam scházelo, nevím co ... Určitě ale se jedná o další severskou perlu, krásných 4,5*!! (06.04.2013)

Někteří komentující vyčítají filmu nereálnost, že by něco takového přece nemohli té malé holce uvěřit. Ale mohli, a to dost snadno. Jde o to, že lidé bohužel věří tomu, čemu chtějí. A pak jde zdravý rozum stranou; jak by si přece mohla naše nevinná holčička, která jistě nepřišla s ničím nevhodným do styku (vždyť se jí přece plně věnujeme, že?), takhle vymýšlet, lhát? Vždyť je to naše dokonalé sluníčko…takže pojďme uspořádat na toho pedofilního učitele hon! To by vám řekla většina dnešních rodičů, kteří nemají ohledně svého milovaného potomka takřka žádnou soudnost. A pak stačí jen jedna (ne)důvěřivá ředitelka školky (která má na muže beztak alergii; navíc, je přirozené, aby nějaký chlap mohl mít tak dobrý vztah k dětem a oni k němu?) a je oheň na střeše. Ale dost obhajování uvěřitelnosti zápletky, zpátky k filmu jako takovému. Jeho velkou zbraní je přirozenost. Divákovi nepřipadá, že by si to tvůrci vymysleli. Vyjma scény v kostele, kdy bych čekal, že si Lucase ostatní chlapi před kostelem podají, jsem nenašel další, které by mi nezapadala do přirozeného vývoje. Navíc od 15. minuty se postupně začne sesouvat lavina, hlavního hrdinu zasypávat a divák mu okamžitě začne fandit, soucítit s ním, a to samozřejmě až do úplného konce (nejsilnější je v tomhle ohledu zřejmě scéna v obchoďáku, kdy tam člověk touží naběhnout a ty zmetky skopat na hromadu). A ukončení filmu mě překvapilo. Jednoznačně jsem čekal něco tvrdšího, ale tenhle závěr má, čím víc o něm přemýšlím, něco do sebe, možná je skutečně (nej)lepším řešením. Zkrátka ztracená důvěra se těžko obnovuje a pošpiněný jedinec jím pro okolí zůstává dál, tohle „ponaučení“ si z filmu odnáším já. Takže ve výsledku, přes sem tam nějakou drobnost, kterou bych snímku vytkl, to bude plný počet. (21.04.2013)

Ať si každý říká, kdo chce, co chce, ale Mads Mikkelsen je nejzajímavější a nejlepší herec Evropy současnosti. Každá jeho postava na plátně absolutně žije. Co žije, ona skrz to plátno dýchá. Hon je pro mě další jeho zářez na pažbě, kterým si musí získat všechny. Chápu, že využil situace aktuální dánské kinematografie, která je aktuálně plna těch nejlepších scénáristů a režiséru, ale prostě mu bylo dáno, aby se do této doby narodil a on to svojí osobností maximálně využil. Hon samotný je hodně těžce stravitelný film. Je vlastně o tématu, o kterém se těžce mluví a stejně tak těžce se musel i filmovat. Je to takové tabu, které v tomto filmu rozkrylo karty. Úžasné na tom všem je, že scénárista zřejmě za život přečetl povahu lidskou a přesně ukázal, co jsme, jakožto lidská bytost, schopná udělat a co naopak schopní udělat nejsme. Mads se tu proměňuje každou sekundou po absurdním zjištění a divák se topí v depresi, která nikomu nemůže dát spát. Přesně o tom jsou filmy. O emocích a o pocitech, nad kterými by se každý z nás měl pravidelně zamýšlet. Hon něco takového dokázal a musím říct, že je jeden z mála, co se nebál rozkrýt pravdu ukrytou někde v koutě každého z nás. (01.11.2013)

Ukazovat dětem ve školce podlouhlé, válcovité předměty, může být pro učitele docela fatální pedagogickou chybou. Čtyřletý, blonďatý pazneht si pak klidně prohlásí, že viděl čuláka, a milý pan učitel aby se pomalu začal rekvalifikovat na polykání romských spoluvězňů. Nehnula mi ani tak žlučí reakce dánského maloměsta jako to chození po špičkách kolem prolhaného fakana, jen aby pak, proOdina, náhodou špatně nespinkal. To raději zlikvidujme toho úchylného pedála. Severské výchovné metody beznátlakového rozvíjení samostatné osobnosti jsou všeobecně známy. Otázkou je, jestli pak z fracka, který je od malička zvyklý srát všem kolem na hlavu, přičemž se za cokoliv, co provede, dočká pouze roztomilého "tytyty" a opravdu rozlícený rodič se smí uchýlit jen až k téměř brutálnímu "tytytyty", kdy poslední slabiku musí polknout, aby ratolest neutrpěla trauma, nevyroste náhodou arogantní zmrd, který má pocit, že si beztrestně může dovolit cokoliv. No, zaplaťRadegast, že k nám na Severní Moravu tyhle novoty ještě nedorazily a hned jak to dopíšu, půjdu preventivně ztřískat svá antikoncepční selhání, aby náhodou nenařkly učitelku, že jim v hodině přírodopisu ukazuje bobra. Hon je jednoznačně honící záležitost, která až tísnivě ukazuje, kam až lze dospět s přílišnou benevolencí a syndromem Lehkého Nedostatku Bití (LNB). (05.03.2013)