Love Song

Film, na jehož začátek musí divák čekat rovných 50 minut a pak stejně dostane kromě deseti vskutku zábavných minut (shánění členů kapely a první nahrávání) jen Předkus za mikrofonem a kulisu New Yorku. To je setsakramentsky málo. A jak jsem včera v noci nadávala na komára, dnes mu vedle své postele vystelu krabičku od sirek, protože jsem si potvrdila, že mi zdaleka nepije krev v takové míře, jak to s každým dalším filmem zvládá Ruffalo. Ať se radši věnuje režii, jak už jednou dokázal, i s průměrnou látkou utáhne nadprůměrné herce, ale před kamerou je sám těžce průměrný. 40% (16.10.2014)

Strašně nezáživný film. Umíral jsem už jenom kvůli Keiře (která mne pak ještě čekala večer v Enigmě!), ale tu bych asi ještě principiálně snést mohl (spíš ne). Rufallo, který mně vždy spíše nevadil než vadil, mne svým opileckým producentem sral možná ještě víc. Zlatá milá Gretta mi byla šumák, stejně jako co se stane s ní nebo s kteroukoli kolem ní se motajících postav. Naprosto zbytečná věc... 30% (30.01.2015)

Málokdy film tak výstižně okomentuje svou vlastní vypravěčskou strategii. Love Song využívá hudbu přesně v souladu s jedním Danovým výrokem, podle kterého kvalitní muzika dokáže dodat kosmickou hloubku i těm nejbanálnějším výjevům. A Carney ji takhle využívá skoro nepřetržitě. Sebelepší hudební doprovod ale nikdy plně nenahradí promyšlenou dramaturgii, prokreslené postavy a věrohodné dialogy. Příběhu chybí jakékoli pnutí mezi hrdiny, stejně jako vážnější konflikt nebo překážky, které by museli překonat. Pakliže jsou zapálení hudebníci limitováni časem nebo penězi, vyprávění tuto skutečnost dobře tají. Naopak se zdá, že se vlastně mají relativně dobře a nikdy nestrádají tolik, aby si nemohli sednout do kavárny, zajít do baru nebo na nákupy. Obě hlavní postavy jsou ke smůle přirozeně působících herců ploché a jednají zkratkovitě. Nejvíc života v sobě mají nikoli nucené dialogy (snažící se působit chytře narážkami na lepší filmy jako Jerry Maguire nebo Taxikář), ale scény, které z větší či menší části očividně vznikly improvizací (bazén). To ovšem platí pouze pro dialogy mezi Keirou Knightley a Markem Ruffalem. Catherine Keener a Hailee Steinfeld v rolích Danovy matky a dcery existují jenom ve vztahu k protagonistovi a ve vyprávění slouží výhradně jako neživotné nástroje přesvědčující nás, že Ruffalo je navzdory svému alkoholismu, zahálčivosti a mírné hysteričnosti v zásadě dobrý člověk, milující manžel a fajn táta. Přestože je Love Song filmem bez chutí a bez nápadu, pokud jej na sebe necháte volně působit, pravděpodobně odejdete z kina v povznesené náladě. Jen nesmíte moc přemýšlet nad jeho ideovým podložím. Pak si zřejmě rychle uvědomíte, jak plytký a falešně svobodomyslný film to je. Love Song navenek soucítí s indie hudebníky, ale ve skutečnosti jim umožňuje jen tu cestu za úspěchem, která vede přes spolupráci s velkými nahrávacími společnostmi. Jak jsem ale naznačil výše, skutečnost, že odmítám přijmout podřízení se mainstreamu za normu, není zdaleka jediným důvodem, proč Love Song považuji za slabší film než Once. 50% (04.07.2014)

Love song není překvapivě klasický romantický snímek, jak by název mohl napovídat. Jde tu totiž především o lásku k hudbě (nebudu Vás lakovat, bez běžné lásky by se scénář též neobešel:-)), což zas není takovým překvapením, když bereme v potaz, že režisérem je John Carney. Herecky a hudebně je film opravdu povedený a k tomu z celého snímku sálá neuvěřitelně pozitivní nálada. Za mě tedy slabších 5 hvězd a je to z mého pohledu i o dost lepší než Once. (09.07.2015)

Veľmi pekná kamera, celkom chytľavá hudba a keby v titulkoch neboli preložené texty, vychutnala by som si ju viac, pretože Keira spievala NÁD-HER-NE. A Adam sa mi viac páči ako spevák než herec, neviem sa dočkať soundtracku (tá pesnička v uličke v podaní Keiry bola skvost). Na druhú stranu, scenár a zápletky a osudy, 10000000000 krát to isté, ale bola som pripravená. Ruffalo je úžasný, stále mám chuť urobiť "ruffle" s jeho vlasmi. Za mňa taký príjemný oddychový priemer. (03.07.2014)