Sestra

U tohoto filmu mě nejvíce zaujal obsah a prostředí, kde se odehrává. Ale zvrat, který nastane kolem půlky mi by byl jasný už trošku dříve dopředu. Nezdálo se mi to silné a ani moc dramatické což jsem myslel, že bude. Působí to tak pořád stejně bez velkých momentů. Herecké výkony kvalitní ale zůstanu u průměru. (13.05.2013)

Snímek, jemuž dominují nádherné, zasněžené hory s nebesky modrou oblohou a příběh bratra a sestry. Jejich charaktery jsou jen lehce načrtnuty, nejdou nijak extra do hloubky, spíše je představují jako obyčejnou dívku a jejího mladšího brášku. V průběhu sledování jsem uvažovala nad tím, jaký vztah k sobě vlastně ti dva mají a jestli nám náhodou nezůstalo něco ukryto. Odkrytí pravdy je přichystáno až v závěru. Nemůžu říct, že by mě nějak šokovala, či snad překvapila. Možná mi přišla natolik věrohodná a dokonale zapadající do celého příběhu, že mi to připadalo vlastně jako docela pravděpodobné vyústění. Z obsazení mě zaujal Kacey Mottet Klein, jeho výkon je úžasně přirozený a v určitých pasážích také silný a role Martina Compstona je také velmi sympatická. Nádherná hudba Johna Parishe je rovněž klenotem. (21.09.2014)

Natažený děj, místy zbytečně, leč velmi smutný a syrový. Mladá žena vydává svého dvanáctiletého syna za bratra a žije s ním ve skoro vybydleném bytě, s prací to také nepřehání a kluk ze zoufalství krade v luxusních horských letoviscích lyžařské vybavení. No...co říct...sociálku a začít dělat. Leč ouha, oba dva představitelé svoje role ztvárnili dokonale a tak mi nezbývá nic jiného, než tu čtvrtou hvězdu dát. (27.10.2018)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $775,000║ Mierne rozpačitá snímka, ktoré nemá zlé postavy, ten mladý chalan to slušne ťahá ale dosť statický príbeh bez ráznejšieho posunu. /videl v kine: 40%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) (20.06.2012)

Krásné hory, ale už vůbec ne krásný život Simona a Louise, který máme možnost sledovat v pomalu plynoucím příběhu a mně bylo smutno, když jsem tak přemýšlela nad jejich vykolejeným životem, nad jejich city, touhami, smutkem a hlavně bojem o své místo v životě. A ač se to může zdát divné, tak ten malý klučina s nevinnýma očima možná cítil větší odpovědnost za ně dva i když to neřešil úplně nejideálnějším způsobem, než starší lehkomyslná Louise. Oba to hráli nesmírně přesvědčivě a Simonovi plačící oči v závěru a nebo jeho až hmatatelná touha po lásce byla velmi emotivní. A tenhle už druhý snímek, který jsem viděla od Ursuly Meier na mě zapůsobil určitě víc než Dům u dálnice, takže jedna hvězda navíc je jasná. . (03.04.2013)