Réžia:
Spike JonzeScenár:
Spike JonzeKamera:
Hoyte van HoytemaHrajú:
Joaquin Phoenix, Amy Adams, Scarlett Johansson, Rooney Mara, Olivia Wilde, Chris Pratt, Matt Letscher, Portia Doubleday, Sam Jaeger, Katherine Boecher (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Děj snímku Her se odehrává v Los Angeles v nedaleké budoucnosti. Theodore (Joaquin Phoenix) je komplikovaný a citlivý muž, který se živí psaním dojemných a osobních dopisů pro druhé. Se zlomeným srdcem po ukončení dlouhého vztahu se začne zajímat o nový, pokročilý operační systém, o kterém jeho výrobce tvrdí, že představuje zcela unikátní a intuitivní bytost. Po jeho instalaci se seznamuje se „Samanthou", umělou inteligencí s milým ženským hlasem (Scarlett Johansson), která má zajímavé postřehy, je citlivá a překvapivě vtipná. Jak její potřeby a požadavky rostou společně s těmi jeho, mění se jejich přátelství ve skutečnou vzájemnou lásku. (Falcon)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 274)
Bože ten "Ahoj, jsem Helmut, opravář komínů" knír, a ty všudypřítomné kalhoty... hipsteři ovládli svět?!?! Vždyť 24/7 onlinovost je "sou mejnstrým":P Tak těmito neartikulovanými skřeky bychom měli vyčerpaná všechna negativa:) No vlastně by tu bylo ještě jedno, které je hypotetické, předpojaté a nepodložené, protože pokud se nepletu, tak český dabing ještě ani nevznikl, ale tohle podle mě nemůže mimo původní znění fungovat. Leda by se Táňa Vilhelmová "fakt hodně moc hecnula" a povedlo se jí replikovat dokonalé hlasové herectví chrapláku Scarlett Johansson. Spike Jonze natočil - lépe řečeno z myšlenky až do posledního střihu vymazlil - zcela unikátní vztahovou one-man show, která toho tolik říká o tolika věcech... a navíc konstruuje tolik zajímavých otázek pro budoucnost, a řeší je tak, že to možná působí trochu utopicky, ale je to jedno ze zcela přípustných řešení (zvlášť pokud svět ovládnou hipsteři:)). Tohle není místo pro rozebírání toho, co to komu z nás říká a jak to vnímáme... tohle je naopak místo, kde bychom si měli říct, že Her je potřeba vidět. A pak si o tom online pokecat se svými "friends":P Nebyl to Jason Reitman se svým Up In The Air, ale Spike Jonze s Her, kdo svým filmem dokonale přitiskl prst na tep doby, a možná že nejen té dnešní. 90% PS: Takhle se mají designovat výtahy. PS2: Update k dabingu - smekám před Marikou Procházkovou, která se kvalitě originálu přiblížila velmi blízko. I bez "chrapláku". ()
Takto nejako si predstavujem zrod Skynetu. Dlhý, ale napriek tonám dialógov (v podstate tu ani nič iné nie je) sa nejedná o nudný film. Poetická atmosféra/kamera, silný herecký výkon presvedčivého, sústredeného a autentického Joaquina Phoenixa (ktorého pri práci sledujem už nejakých 20 rokov a som rád, že „to“ stále má v sebe) a originálny scenár. Nie je to film, ktorý budem chcieť vidieť každý rok, ale proste je kvalitný a svojím spôsobom jedinečný a tak mu musím dať 80%. ()
Poselství, které vyznívá téměř po celou dobu z Her je zcela jasné, ale já dlouho neviděla sci-fi žánr, který by mě tak chytnul za srdce a zadřel se mně pod kůži. Tu komedii bych asi vynechala, protože já jsem byla celou dobu spíš strašně smutná a byly momenty, kdy jsem byla vnitřně rozervaná víc než Theodor. Velmi inteligentní sonda týkající se našich životů a jak už tady píše uživatelka Daji, každý má možnost si pro sebe něco odnést a tak i já si odnáším................ ()
Snímek Spika Jonze předcházela pověst kultivované romantické podívané s vytříbenými hereckými výkony, artovou vizáží a vyladěnou netuctovou estetikou. Zkrátka a dobře, jeden z horkých kandidátů na oscarové klání. Což o to, pochvalné řeči vlastně nelhaly. Ona má fajnový ohoz, schůzka s ní určitě neurazí, je to rande na úrovni, kdy člověk nemá pocit, že se zahazuje s nějakou cuchtou. Jenže nějaké zpříznění duší z toho z mé strany bohužel nevzniklo. Nemám nejmenší problém s hereckým obsazením, Joaquin Phoenix je špičkový herec a odvádí přesně to, co se od něj čeká. Propůjčuje své postavě smutně melancholický až tragický rozměr, jeho osamělost vás postupně začne až fyzicky bolet. Nemám problém ani s filmovým řemeslem - a to v žádném ohledu. S čím naopak problém mám, je žánrové směřování. Stejně tak i s tím, jak jsou postavy uchopeny a s nulovým ztotožněním se s nimi. Stejně tak mám potíž s tím, jak scénárista pracuje s látkou. To téma přímo vybízí ke komediálnímu pojetí a v prvních minutách k němu i směřovalo a slušně jsem se bavil. Jenže jakmile se z toho stala studie lidské osamělosti a citové nenaplněnosti, začal jsem se filmu vzdalovat. Zvlášť, když mi režisér svého hrdinu předkládá jako obět a někoho, s kým mám sympatizovat. Dobře, čí je tedy - oběť? Technologie? To je jen nástroj, který můžete dobře nebo špatně využívat. Pokud se podíváte do současné restaurace, spatříte několik partnerských dvojic, které mnohem větší zájem jeví o své mobilní telefony v rukou než o své protějšky. Jenže za neschopnost vzájemné komunikace nenesou vinu ty mobily. Počítače můžou ušetřit čas a zastanou obrovské množství práce nebo s nimi můžete lehkomyslně ohromné množství času ztratit. Internetová diskuze může sloužit k vynikajícímu tříbení názorů a k výměně informací, stejně jako k mlácení prázdné slámy a trolování. Pokud je Theodore něčí oběť, pak svého naturelu a svých vlastních činů. Vidím muže se sklonem k depresím, který si svou nemoc odmítá připustit a patlá se ve svém nitru. Vidím zaslepence, co přehlíží hodnoty, které má přímo před očima. Vidím pošetilce, který dává přednost náhražce tam, kde může - a on opravdu může - mít plnohodnotný vztah. Jen málo filmových postav je mi tak nesympatických jako Theodore a při závěrečné scéně na střeše výškového domu, kdy se schyluje k útěku hrdinů před sebou samými, jsem měl sto chutí ty dva srabíky skopnout dolů sám. Pokud jde o lásku k počítačovému programu, v našem světě existuje nespočet šidítek a náhražek partnerského vztahu. Můžete cestovat, ponořit se jako workoholik do své práce nebo své city věnovat rybičkám v akváriu. Počítačový program, pokud je šikovně nastavený, by se mohl stát velmi svůdnou vysoce efektivní náhražkou lásky, bude to ale jen jednostranná záležitost. Vyrostl jsem na knihách Stanislawa Lema a jeho literárním dílem se vine hluboká skepse k možnosti porozumění mezi odlišnými civilizacemi, jinými kulturními okruhy nebo dokonce živočišnými druhy. Je přece absurdní předpokládat, že když neumím pochopit, přijmout a milovat jiné příslušníky stejného druhu, získám a udržím lásku umělé inteligence založené na naprosto odlišných hodnotách a vnímání. Takový program by přestal plnit funkci přesně v tom okamžiku, kdyby se naplnil obsah termínu umělá inteligence a překročil bariéru danou programem. Mimochodem, ten vývoj by byl mnohem rychlejší než předpokládá scénárista a režisér v jedné osobě. Celkový dojem: 45 %. () (menej) (viac)
Už Jonzeho krátkometrážní kyber romance I'm Here byla jasná pocitovka; ten chlápek je romantik a nebojí se nacpat romantické klišé ani mezi dva roboty. V Her však vzniká silný vztah mezi člověkem a operačním systémem. Předsudky o tom, že 'to není ono' jsou brzo pryč. Systém promlouvá hlasem Scarlett Johansson tak přesvědčivě (drze, vtipně, chytře, upřímně, smutně, žárlivě), že i já jsem se do něj na ty dvě hodiny platonicky zamiloval. Jak moc je to guilty pleasure, ukáže čas. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (31)
- Kameraman Hoyte van Hoytema má ve filmu cameo. Můžeme si ho všimnout na začátku scény s oslavou, jak si hraje s dětmi. (Aaron.)
- Většina scén filmu obsahuje různé odstíny teplých barev v rozsahu od červené přes oranžovou až po žlutou. Kameraman van Hoytema se v souladu s tématem filmu snažil co nejvíce eliminovat modrou barvu, protože měl pocit, že je příliš spojována se sci-fi žánrem. (TaNya_)
Reklama