Transformers: Zánik

Čtvrtým Transformers dávám o hvězdičku víc než předchozím, protože je to druhý nejlepší díl série. Trikově jsou pochopitelně dokonalí, ale dobré je, že kromě soubojů robotů mě tentokrát zajímali také lidé, a obzvlášť se povedla postava Stanleyho Tucciho. Závěr s dinoboty se mi líbil velice, potěšilo mě, že Michael Bay točí akci konečně přehledně (dlouhé záběry trénoval už minule) a že Autobotů nebylo tolik jako dříve a byli to větší sympaťáci - obzvlášť tedy vousatý cvalík Hound s doutníkem a hlasem Johna Goodmana. (27.06.2014)

Michael Bay si dal od skladacích robotov trojročnú pauzu a diváci dúfali, že v pokračovaní s novými ľudskými hrdinami prinesie množstvo originálnych nápadov, ktoré naštartujú ďalšiu trilógiu. Stalo sa tak. Dokonca ma tento diel bavil asi najviac zo všetkých. Pravdepodobne aj vďaka Markovi Wahlbergovi. Dej nadväzuje na udalosti po v podarí treťom diele, kedy po zničenom Chicagu ľudstvo skončilo so spoluprácou s Transformermi. Štvrtí Transformeri skoro až trpia presýtenosťou nápadov, je ale evidentné, že Michael Bay si aj po takmer desiatich rokoch strávených s robo-filmami vie udržať rozumnú mieru vkusnosti. (12.02.2015)

Už sa začínam cítiť infantilne, ale mne sa tento Bayov vypečený akčný námrd páči stále skoro rovnako aj po siedmich rokoch. Je škoda, že s tak obrovskou tvorcovskou základňou nevedia prísť s lepším príbehom. Zdá sa, akoby sa celá pozornosť a rozpočet sústredili len do oddelenia akčných scén a efektov. Tu nemožno vytknúť naozaj nič, naozaj tu je cítiť poctivá práca, všetko šlape, efekty sú brutálne, akcia štýlová, niektoré scény sa mali v kine opakovať. Z pohľadu duševného naplnenia mi však film nedal nič, občas stojí za zmienku nejaká hláška, či dialóg, ale inak naozaj nič, čo by stálo za povšimnutie. Preto plne chápem ohodnotenie jednou, či dvoma hviezdičkami, v prípade iného filmu by som postupoval rovnako, v tomto prípade však vyhráva a totálne sa ma zmocňuje totálne neobjektívny 'guilty pleasure' pocit a tak nemôžem inak. 80%. (04.10.2014)

Produkt, na kterém je dokonale vidět, jak důmyslně, detailně a strategicky dnes pracují ti, kteří se pohybují v nejvyšších černých číslech. Frenetické a těžce stravitelné souboje prokládané nostalgickým fetišem a minimálním zájem o cokoliv bez make-upu mě během sledování dohnaly ke třem úrovním čtení. Tím prvním je úvaha, že se jedná o hloupý film, který využívá vybrané formální postupy, ikonická rámování, vyprávěcí prvky a kdovíco ještě jednoduše proto, že jim jeho tvůrci věří a berou je za své, aniž by o nich kdykoliv pochybovali. Druhé čtení říká, že Transformers nejsou ani zdaleka tak hloupí a výše jmenovaným záměrně přepjatě dosahují obdobného efektu, přičemž je za tohle prozření nemůžeme kritizovat. Zvláště pak, když to tvůrcům na focus grupách zakroužkovali a Spielberg to jako výkonný producent schválil. Třetí a poslední možností je, že se jedná o chytrý a podvratný film, který všechny své aspekty dokonale postmoderně vnímá, záměrně je přepaluje v ikonických vyobrazeních (farma, sexy dcera, automobilový závodník, trauma z 9/11 a mimozemského konfliktu, frekvence národních symbolů, tatínek vynálezce) a tím je zároveň relativizuje a legitimizuje. Sám nevím, k čemu se přiklonit. Mám ale za to, že největším úspěchem ďábla bylo přesvědčit lidstvo, že neexistuje. Samotnou franšízu v kině asi nikdy nevynechám, ukazuje totiž, jak vypadá dokonalý studiový film, nad jehož sebemenším detailem strávilo obrovské množství korporátních zaměstnanců obrovské množství času. U ostatních blockbusterů mi to takto evidentní nepřijde. A popravdě, nic bych asi nechtěl víc, než jej vidět obklopen americkými teenagery někde na středozápadě. Už jenom proto, abych zažil "domácí" vnímání oné patologické nedůvěry k institucím, šílenému product placementu a genderové nevyrovnanosti, ze které si pod nánosem testosteronu nebudou mnozí pamatovat víc než lesk na rty a dlouhé vymodelované nohy. (26.06.2014)

Je příjemné sledovat, jak mají tvůrci v malíčku to, co je dneska nejvíc trendy. Je tu totiž skoro všechno. Ideální míry 90-60-90 hlavní představitelky, vždy oblečené a nalíčené přesně tak jak to má vypadat, ty nejlepší prosluněné celky jaké si můžeme přát, samozřejmě vždy to nejlepší počasí, nejmodernější auta posledních 5ti let se tu prohánějí o sto šest a když už náhodou zavadíme o nějakou interiérovou scénu, máme tu nadčasový hranatý design a ušlechtilé materiály. Jediné co chybí jsou ty mužské "sexy patky" účesy, které tak frčí poslední dva roky - tady chlapci jedou ještě klasiku. Je to kalkul, je to povrchní jak prase a má to vydělat miliardu dolarů. Všechno tohle je ještě ok, ale nesměla by to být 165 minut trvající nuda o hovně. Je v podstatě úplně jedno jestli je to druhý, třetí nebo čtvrtý díl, ta koncepce je pořád stejná. Seznámení s postavami, vata (jakýsi děj) a vyberte si jedno velké světové město, kde bude závěrečná opulentní bitka, kde se rozstřílí půlka mrakodrapů a x aut a lodí. Vizuálně je to robustní, ale nikoliv nápadité, či dokonce strhující (o třídu výš je Snyder s Man of Steel). Tudíž zbyde akorát úžas jak je možné jen za 210 milionů dolarů natočit tolik pic bum prásk výbuchů a můžete se těšit na dalších x dílu, protože to bude jistojistě zase alfa-omega toho, co v danou dobu bude ve všech klíčových segmentech nejvíc frčet. (29.06.2014)