Hořící keř

To musela být hrozná doba. Slušní lidé byli na potkání preventivně třískáni tonfami, za každým z nich se tiše plížilo několik vozidel STB a zrůdní komunisti jen udávali a udávali bližního svého. Ale kam se všichni ti zlí lidé vypařili? Já je nějak nemůžu najít. Není to divné? A není divné, že film, který se tváří jako věrné zobrazení historické události (ale je to pořád jenom film nikoli skutečnost), nám vyprodukovala americká stanice HBO? V podstatě je mi líto všech, kteří tu dobu nezažili a tudíž jen obtížně mohou odhalit skutečnost, že s nimi někdo manipuluje. Tehdejší doba byla prostě úplně stejně „zkurvená“ jako ta dnešní, jen je do ní potřeba občas trochu kopnout, aby se z nezaměstnanosti, bezdomovectví, dávek pro nepřizpůsobivé, přítomnosti zahraničních mafií a jiných vymožeností dnešní doby zbytečně nedělal nějaký problém. Co se týká Hořícího keře, tak mne tedy vcelku spolehlivě nudil svou strojovou patetičností, ale na druhou stranu ve mně vzbudil zvědavost, kdy se něco natočí o Zdeňkovi Adamcovi a Romanovi Mášlovi, kteří se v roce 2003 upálili na protest proti stavu naší společnosti. Nebo Palachovci byli hrdinové a jejich následovníci pouze nemocní lidé? (15.10.2013)

Moje hodnocení je silně spjato s referenčním rámcem české kinematografie, tj. hodnotím v kontextu neutěšených "českých poměrů". Estetika, silný příběh a morální apel tady působí jaksi nepatřičně vedle seriálů typu Vyprávěj... Původně jsem ani komentář neměl potřebu psát, ale vyprovokovaly mě dvě věci: 1. Hořící keř naprosto dokonale připomenul zbytečnost a trapnost Českých lvů, ve kterých o filmy jde snad až na posledním místě. 2. Dost mě zarazila recenze filmu na blistech od J. Čulíka. Ten Hořící keř označuje za "neuvěřitelně slabý film" a tvrdí, že tento "šunt", který mu činil "duševní utrpení", někteří lidé vychvalují "zjevně čistě z ideologických důvodů". Ať se na mě ten dotyčný člověk nezlobí, ale jeho recenze je naprosto krystalickou ukázkou ideologického (!) odsudku filmu. Nejprve přiznal, že film vůbec neviděl, ale už dopředu věděl, že "seriál zřejmě falešným mýtem bude, už proto, že jeho příběh napsal mladík, který v Palachově době vůbec nežil, a režisérka je Polka, tedy romantička, která kontury příběhu zjednoduší a uhladí." (to jsou panečku argumenty!). A přesně s tímto apriorním odsudkem se na "nátlak" přátel na seriál podíval a s předem daným názorem v díle účelově hledal každou drobnost, podle které by pak mohl sepsat dojmologickou, argumentačně slabou a silně ideologizovanou kritiku "pražské kavárny" (protože mám dojem, že tento film je jen a jen záminka právě k dlouhodobé kritice a zesměšnění názorových oponentů, ve které pokračuje i po Lvech výrazy jako "česká filmová kritika se zdiskreditovala" nebo "tupí ideologové" ). Tento způsob myšlení (spolu s přístupem ČT, která si teď doufám rve vlasy) by už snad konečně měl vyhynout. Jak svěže působí rozhovory se Štěpánem Hulíkem vedle těchto ideologických stařešinů, kteří zamrzli někdy v 70. letech. __ Vrátím-li se k seriálu samotnému, vedle vizuální atraktivity bych vyzdvihl i zajímavou hudbu Antonia Komasa-Lazarkiewicze a výkon Jaroslavy Pokorné v roli Palachovy matky. (23.02.2014)

23 let od svržení totalitního režimu; zřejmě už konečně uzrál čas k televiznímu mapování českých hrdinů (i když protikomunistický odboj je národem prozatím akceptován jen v pasivní rovině, na aktivně bojující, ještě třeba na víc se zbraněmi v rukou, ještě doba neuzrála, bratři Mašínové si zatím musejí počkat). Tak prozatím se fokus zaměřil na pochodeň č.1 - na Jana Palacha a na dopad jeho činu na českou společnost, v osobní rovině pak hlavně na jeho rodinu, konkrétně na bratra a matku (tu ztvárnila opravdu vynikající Jaroslava Pokorná, svým způsobem dvorní herečka Agnieszky Holland, vždyť se spolu znají již od dob jejich společného studia na pražské FAMU + DAMU a v té době ještě slečna Pokorná hrála dokonce v jejím studentském filmu). Výborný scénář svým vyzněním přesně ilustruje plíživou normalizační destrukci lidské duše. A nejen tím přesným biblickým symbolem v názvu. Hořící keř je patrně nejzáslužnější televizní projekt, který tu byl za posledních 23 let natočen. Paradoxem ovšem je, že tuhle ryze veřejnoprávní službu plní soukromá kabelová televize (naše veřejnoprávní televize se totiž topí v močálu ostalgie) a o jednom z milníků novodobých českých dějin musí točit Polka. Agnieszko Holland, vyprávěj! (05.02.2013)

Komentář i hodnocení platí pro třídílnou televizní verzi, Ať už souhlasíte s Hřebejkovým tvrzením, že nám tady lidi z HBO a jedna polská paní režisérka ukázala, jak se točí český film na mezinárodní úrovni (a strčili tím novodobou českou filmovou produkci "do kapsy" - já bych to podepsal), nebo budete chtít být hodně opatrnější a říct, že se to "jenom" hodně povedlo a patří to k tomu nejlepšímu, co se tu za posledních pár let natočilo, jedno je jisté - tohle je událost a povinná četba pro kohokoliv, koho jen trochu zajímá historický film, historie, nebo prostě jenom ten film. Úchvatný scénář nepochopitelně mladého Štěpána Hulíka, citlivá, civilní režie paní Holland, forma, která se z televize vysmívá svým filmovým kolegům. Dále pak mimořádně šťastný casting, jdoucí ruku v ruce s bravurními, skoro až angažovanými výkony naprosté většiny herců - zde jsou malinké prohřešky oproti historické pravdě (například omládnutí skutečné doktorky Burešové o cca deset let a asi i určité zkrášlení osobou nádherné Táni Pauhofové) zcela v rámci umělecké licence. O dost problematičtější (a v kontextu filmu, vyprávějícím také o překrucování historických skutečnostech zarážející) je pak sice dost značné pokroucení historie ve třetím finálním dílu (Emil Zátopek, anyone?), ale filmové kvality a v konečném důsledku zachování výpovědní hodnoty Palachova činu to v podstatě vyvažují. Hlavně první díl je naprosté zjevení, v podstatě každá druhá scéna vás citově vyždímá (nikoliv vydírá), druhý díl je pak jistý v kramflencích v jiných oblastech a je skoro stejně dobrý. Finále (s už zmíněnými historickými propadlinami) je tak sice nejslabší, ale pořád by samostatně sežralo většinu okolní produkce. Obrovská poklona nejen paní Pokorné a Ivanu Trojanovi, kteří zahráli oscarově, ale i všem jejich kolegům (včetně Vojty Kotka, který mě tady poprvé přesvědčil, že má na to stát se opravdu skvělým charakterovým hercem) a hlavně tvůrčímu týmu, který to celé za nimi vystavěl - panu Hulíkovi, paní Holland, panu Štrbovi a všem lidem od HBO, kteří do toho šli a dokonale nám tím nakopali zadnice. Bravo. 90% (13.11.2013)

Tak jsem dokoukal závěrečnou část této velmi podařené trilogie a říkám - SKVĚLÉ! S hnusem si odplivuji nad všema komunistickejma sviněma. . Film vás ihned vtáhne do děje. Nic nevyčuhuje, nic nevadí... Během sledování si milovník filmů podvědomě řekne, že tady prostě všechno šlape jak má. Herci jsou vybraní skvěle a typově přesně padnou do rolí jim daných, skvělá kamera, příjemný hudební doprovod i dokonale zpracované dobové exteriéry i interiéry... Tohle nejsou vyhastrošení Rebelové, nebo retro skanzen Vyprávěj... Tady na vás dýchne konec šedesátých let opravdu silně a velmi uvěřitelně. O Janu Palachovi tady takový film rozhodně chyběl. Jeho Pochodeň č.1 by neměla být zapomenuta a to ani u dnešních generací, kterým nějaké armády RVHP a rok 1968 jsou stejně šumák jako naši legionáři za první světové... A přesto mám dvě výtky. Nikoliv však k filmu. Proč se režije už dávno neujmul některý český režisér a proč takový film točí HBO Europe. Od čeho tu máme veřejnoprávní ČT, které přispíváme do kasičky koncesionářskými poplatky? Ta tu přeci ne ní na to aby nám do zblbnutí pouštěla stále dokola normalizační televarieté a Silvestry s Bohdalovou, Dvořákem a Menšíkem (nic proti nim). Nezbývá než HBO poděkovat. Zaplňilo tu totiž docela zásadní mezeru a udělalo to skvěle. Paní režisérce Holland, scénáristům i celému štábu tleskám. U mne je to za pět hvězd. * * * * * (29.01.2013)