On a jeho sestra

Na Ondrákovou jsem byl zvědav, ale že se mi před očima zjeví taková hvězda jsem fakt nečekal. S Burianem vytvořili dvojici klaunů, snad jediný opravdový tandem, který Burianovi kdy sedl (se ženskou). Film, přestože byl v podstatě o ničem, obdivuhodně "šlapal" kupředu a bavil i v místech, kdy by jiný nudil. A Burian? Zde je to ten opravdový "král komiků", ovšem vedle Ondrákové, která je prostě úžasná. Film jsem zařadil do archivu...90% (08.06.2012)

Cosi snad ještě méně než anekdota. Zpřeházený katalog gest, grimas, vtipů, písniček a frází by se snadněji mohl stát parodií žánru i doby či posloužit jako odstrašující příklad lidové prvorepublikové zábavy než se proměnit v živé komediální dílo z divadelního či poštovního prostředí. Na druhou stranu lze snímek ovšem chápat jako subverzivní kritiku popřevratové krize mravů na poštovních úřadech. Několikrát se mi vybavilo, jak si třeba Sigismund Bouška stěžoval Otokaru Březinovi: „[…] pošta za republiky je hrůzně nepořádná! Nemáme nikde pořádek, všude je anarchie a chaos. Poštu dostanu až večer (za Rakouska dvakrát denně a přesně), a to třeba noviny až za 3 dny…“. (22.05.2014)

Povedená taškařice stojí na výkonu Vlasty Buriana, který ve zvukovém filmu znásobil své možnosti komika. Odhlédneme-li od roku vzniku filmu, pak musíme hodnotit čtyřmi hvězdičkami, třebaže zvláště závěr filmu utrpěl některými slabšími místy, zvláště kolem stávky herců po přestávce. Anny Ondráková se ke své roli dokonale hodila stejně jako Olga Augustová v roli operetní divy. (31.01.2019)

Milá groteskní nadsázka. 1) Dobová naivita, ale i nadšení tvůrců doslova tryská z každé minuty díla. On mně políbil ruku! Ukaž!_____ 2) Roztomilé je dobové divadelní silné přehrávání stejně jako němé akční scény rvaček bez ruchů. Inu, druhý rok zvukového filmu..._____ 3) Film má pomalý rozjezd, ale jakmile se objeví 40letý Vlasta Burian (pošťák)... Vy fizule jedna! 29letá Anny Ondráková, diblík bez poskvrny, předvádí roztomilé taneční kreace._____ 4) Za pozornost stojí i způsob, jak Burian podává pivo._____ 5) Film má pěkný vrchol, ale chybí závěrečná katarze._____ 6) Zvláštní pozornost si zaslouží písničky 34letého Járy Beneše. Na rozdíl od mnoha komentátorů zde se mi Růžové psaníčko velmi líbí právě z těch důvodů, pro které je někteří komentátoři odsuzují - vlezlo mi do hlavy a nechce pryč._____ 7) Takže si zazpíváme? Zní trubka do kraje hurá to pošta je / a lístek či psaní snad nese ti / jen spatříš obálku a poznáš na dálku / co skryto pečetí. A pozor, teď to přijde: Růžové psaníčko znamená randíčko / nebo: mé zlatíčko jak mám tě rád / modré však heleď se holčičko nepleť se / to už ti jistě chce kluk kvinde dát / když žluté je to žárlivost / a bílé toť nevinnost / lila až z Jablonce bez známky dokonce / to je kus lakomce neber si ho. (11.02.2020)

Přechod z němého na zvukový film se zdál být přirozenou součástí technického vývoje československé kinematografie, přesto se novým podmínkám dokázala přizpůsobit jen hrstka vyvolených. S koncem dvacátých let vstoupili do ateliérů také noví mladí lidé, jejichž talent a odvaha měli být využity v následujícím období, plném netušených možností, které nabízel zvukový film. Martin Frič tehdy teprve sbíral režisérské ostruhy u svého guru Karla Lamače, jehož rozpolcená osobnost mezi dvěma zeměmi vyžadovala nástupce a pokračovatele zároveň. Laciný operetní kus z pera Bernharda Buchbindera zpočátku nenasvědčoval nic o své výjimečnosti, tu získal teprve s příchodem Vlasty Buriana a Anny Ondrákové, gigantických filmových hvězd s tehdy již mezinárodním renomé. Pásmo burianovských skečů, grimas, slovních i pantomimických hříček, jimiž je titulní postava poněkud prostořekého listonoše obdarována, se ocitá ve vzácné shodě s klaunstvím Ondrákové, působícího na vlně naivního herectví a zúročujíc tím nemalé zkušenosti z předchozích období. Hudba a písničky, kterých je film v některých momentech doslova předimenzován, dnes již stěží naleznou své posluchače, přesto alespoň ta o růžovém psaníčku přežila v různých variacích jejich autory. Dryáčnicky podbarvený snímek, směle zapadající do Burianovy početné filmografie, je nenahraditelným dokladem prvních experimentů s českou zvukovou kinematografií, která zatím jen pomalu odvykala manýrům minulých dekád. (03.10.2008)