Bling Ring: Ako VIP-ky

Film o tom jak se skupina teenagerů snažila být jako celebrity. V každé části kdy chodili po domech slavných osobností či pařili na párty jsem se docela nudila a říkala jsem si: ježiši doufám, že už je někdo konečně chytne. "Jak může být dnešní svět tak povrchní?" - říkala jsem si. Být výjimeční jenom tím, kolik drahých věcí mám na sobě apod. Jediné co mě na tomto filmu vcelku zaujalo bylo následující: domovní prohlídky, výpovědi zúčastněných a konečný dopad na postavy. Ten konečný dopad na životy postav ovšem nebyl tolik kvalitně řečen, jak bych si představovala. Řekla bych ještě jedno: chtěli být výjimeční a být oblíbení a to se jim povedlo - akorát trochu v jiném slova smyslu. (21.01.2014)

Život jako póza. Hlavní hrdinové Bling Ring jako nesympatičtí fracci, s nimiž se na rozdíl od ostatních filmů Sofie Copolly nemůžeme ztotožnit. A celý film jako vyprázdněný pohled do zhýralé duše dnešního teenagera generace 2.0. Autorský záměr je jasný, ale udivuje mě to, že nejde moc do hloubky, spíše klouže po povrchu a nenačrtává žádná hlubší otázky. Pokud by se jednalo o režijní debut, tak by bezpochyby šlo o chvályhodný výsledek, od zkušené režisérky formátu Copolly bych ale čekal mnohem víc než takhle čitelnou podívanou. Z toho hlediska mi přijdou více sympatické tématicky spřízněné Spring Breakers, jež s diváckými očekáváními a vyobrazením MTV generace zašli přeci jen o kousek dál. P.S. Pro fanoušky Emmy Watson však povinnost. (14.07.2013)

Sofia Coppola natočila řemeslně zdařilý snímek, který ovšem překvapí publikum svou nediváckostí. Hlavním důvodem je výrazná odcizenost, se kterou je podáván, a která je značně kontrastní k dění na plátně. Již od začátku je jasná bezvýchodnost situace, do které se postavy dostanou, a po celou dobu je značně dávkováno cosi, co by se mohlo nazvat ‚neuspokojení‘. Zatímco v příběhové rovině sledujeme partu mladistvých, kteří žijí – alespoň v dané momenty – své vysněné životy, rovina řemeslná nám podává neustále se opakující smyčku téhož děje v jiném balení a výrazně bezeemotizovanou podívanou, o které víme, že může skončit jen jediným způsobem. Problematickým však shledávám scénář, který se nesnaží proniknout do hloubky tématu a svým způsobem vlastně nenabízí vůbec nic navíc než novinový článek, ze kterého vychází. (28.06.2013)

Nebudu chodit kolem horké kaše. Otevřete si galerii, podívejte se na druhý obrázek na Emmu Watson (pro negramotné je to ta v růžovém) a zjistíte, proč jsem si tento film pustil. Ta Amerika je stejně zvláštní. Nezamčený auta, nezamčený domy. V Čechách by stačilo, abych si nezamkl kolo, když jdu do hospy a za půl hodiny by bylo fuč. O domech ani nemluvím,v Čechách se zamykaj i pitomý kůlny na dříví. Celkem nenáročný film z prostředí hollywoodské zlaté teen smetánky, kterému moc bodů nepřidá ani to, že je prý podle skutečné události. Jako pohodová tříhvězdová jednohubka s Emmou to ale stačí. (15.12.2013)

Krádež, kalba, krádež, kalba, krádež.... a takhle pořád dokola asi 70 minut. Je sice hezké, že Sofie Coppola chtěla natočit film o dnešní povrchní mladé generaci, ale paradoxně natočila také malinko povrchní film. To byl možná tvůrčí záměr, ale na ploše 90 minut to bohužel moc nefunguje. Postavy jsou správně nesympatické svině, co se starají jen o hadry a status na facebooku, ale člověk se o nich nedozví prakticky nic a vůbec se nevyvíjejí (max. jsou ještě větší svině). V momentech, kdy mohla Sofia tzv. nastavit zrcadlo a být trochu kousavá, se drží až nezvykle zpátky. I tak ovšem film docela pobaví, pár působivých scén se najde a pro fandy Emmy Watson či Taissy Farmigy z American Horror Story je to to prakticky povinnost. (20.06.2013)