O dvanástich mesiačikoch

Bratr noska ušatého, movitý parukář Vojtek (přísahal bych, že v jednu chvíli nosil tu přejetou autem, co měl P.Richard v Uprchlících) vyhlásí pod tlakem okolností výběrové řízení na post nevěsty. Matka přihlásí Marfušu Květulinku a trochu nechtíc vstoupí do soutěže Maruška, co podobně jako Neo následuje bílého králíka a na lyžích jezdí líp než Björn Dæhlie. No a mezi menhiry nudící se starci se pak pýří a předhání, kdo Marii sebere věneček a způsobí při tom více klimatických změn než skleníkové plyny.. Janák se sice držel pohádkového tradicionalismu i poetiky a navzdory předpokladům se až tak nesnažil o poplatnost době, ale ty opakující se neduhy žánrové současnosti jako přehrávání, nemístná afektovanost či příběhová těžkopádnost zůstaly zachovány. Slepý mezi nevidomými po amputacích rukou králem a pro Enšpígla podotýkám, že jsem se díval 22.prosince, takže to, jestli si Ježíšek popíchal holý zadek o jehličí mého vánočního stromku, nemělo při hodnocení vliv.. (23.12.2015)

Panu Janákovi se podařilo natočit českou odpověď na Mrazíka a aby toho nebylo málo, tak přitom vyřešil i jednu z největších záhad na světě. Konečně víme k čemu vlastně sloužil ten slavný a nejrůznějšími tajemstvími opředený Stonehege. Jak prosté je objasnění této záhady. Pohádka to byla opravdu nudná. Ale já jsem chtěla vidět jako to celé dopadne. Na štěstí tu bylo pár postav, které jí držely na svých bedrech, především to byla Macecha a její dcera Květa. Kam se na ty dvě hrabe Macecha s Marfušou z Mrazíka. Květa Marfušu s přehledem strčila do kapsy. Karel při příjezdu do rodné vesničky vypadal jako ruský bohatýr a to jeho vyřvávání bylo docela trapné. Pro mě na tuto pohádku ještě neuzrál ten správný čas. Ale třeba jednou se z tohoto díla stane kult a já na ni změním svůj názor. Ovšem, teď to opravdu není možné. (27.12.2012)

Krásná zasněžená romantická krajina, pěkná hudba, známí herci, to vše slibovalo nevšední vánoční pohádkový zážitek. Co jsou však platné spousty sněhu (jsou přece Vánoce !?), když scénář Karla Jandáka na tom sněhu silně ujíždí na dialozích především Měsíčků, ale i jiných postav, připomínajících puberťácké nevkusné poznámky a dokonce v mnohých scénách, dalo by se říci, kopíruje známou pohádku Mrazík. Také vám to tak připadalo? Jen ta "Janákova" Marfuša nelouskala ořechy. To už by bylo asi příliš okaté. A co ten Stonehenge ???!!! Viděl jsem dobře?!! Jsem si naprosto jistý, že tohle ČT1 u mě na Štědrý den 2012 prohrála. O co větší propad u mě zaznamenává Dvanáct měsíčků, o to více boduje následující den Šťastný smolař v režii Jiřího Stracha. (26.12.2012)

Pod dojmem zdejšího hodnocení a předvánočních ukázek v televizi, jsem si pohádku neměla odvahu pustit dříve. Ale nyní jsem zjistila , že to zas taková hrůza není, naopak. Asi proto, že jsem od toho nečekala ale vůbec nic, mě to docela příjemně překvapilo. Je pravda, že kostýmy a účesy jsou hodně mimo mísu, nevím, proč si skoro čtvrt století po revoluci tvůrci došli pro inspiraci do Ruska, jako bychom neměli svou vlastní kulturu. Scénáristicky to někdy trochu drhne, ale vcelku je to docela i zábavné a milé. Třeba zrovna to ztvárnění Měsíčků se mi docela líbilo a nevadil mi tam ani Stonehenge. Sedla mi představitelka Marušky a překvapivě mi k ní docela dobře šel i Roman Vojtek, přestože ho zrovna moc nemusím. Veronika Žilková to občas trochu přeháněla, ale docela se to sem hodilo. No a pohádek na sněhu není nikdy dost, navíc je zde velmi povedená "pravá" hudba, nikoli elektronická náhražka. Je vždycky příjemné slyšet, že i živí hudebníci jsou ještě někdy třeba a v pohádkách to platí dvojnásob, kéž by si to tvůrci uvědomili a nešetřili na nich :-). I když titulní píseň je taková trošičku jalová, pro děti na zapamatování asi vhodná (rozhodně se lépe poslouchá, než titulní píseň z Princezny ze mlejna - brrr!!!). Tři oříšky ani Anděl Páně to není, ale trošku přihodím na 4*. (12.02.2013)

Vážení, tak to byla opravdu velmi výživná dávka českého umění! Jedna velká, česká parodie a vykrádačka Mrazíka s Popelkou. Žilková byla skvělá, ale jinak je to vyloženě špatné. Vojtkův epesní účes, debilní paruku a hučku ve které vypadal jak král ňoumů, to bylo výživné a upřímě mě takhle v pohádce pouhým záběrem na postavu nerozesmál snad nikdo, ba dokonce celou rodinu :-)). Nejlepší z celé pohádky byla paradoxně jedna jediná písnička, která zazněla a Veroničin havraní finiš. (24.12.2012)