Newsroom

Určite že sa jedná o hru s divákom. Vec, ktorá sa snaží pôsobiť vyzreto a pritom je postavená na veľmi pojašených charakteroch. Dôvod prečo to funguje je ten, že všetci tí hlupáci vlastne bojujú za pravdu. Hrdinovia medzi ľudmi, investigatívny žurnalisti, ktorých by taký Spider Jerusalem s Transmetropolitanu odchovaný na nejakom tom fete, vyvolával do neba. Ostrá kritika súčasnej americkej spoločnosti skrze ľudí s obyčajnými problémami. Aaron Sorkin vytvoril asi jeden z najpôsobivejších seriálov súčasnosti. Má mnoho humorných situácií, skvelé herecké obsadenie - Jeff Daniels vás dokáže nadchnúť, keď treba. Pill ako obvykle nádherná, sekunduje jej krásnonôžka Munn. Patel ako Ind poteší, rovnako ako starček Waterston, ktorého si jednoducho nemožno nezamilovať. Inteligentná zábava. Tak by som to nazval. V tom najlepšom možnom prevedení. Nepotrebujete nič viacej. Pohľad na to ako fungujú správy a na partu ľudí, ktorá sa ich snaží robiť trocha inak. Výborná vec, ktorú som dal na jeden hlt. The Who a Coldplay ako pesničky k soundtracku potešia, pretože krásne dej vydramatizujú a všetky tie pokojné strunky od Wurmana a Newmana sú potom už len syntetické blaho. Špička v súčasnej seriálovej tvorbe, ktorá robí zábavu inteligentne. 1 séria 100%. Pokračovanie príbehov tejto nesúrodej partičky žurnalistov začína v druhej sérií trocha ťažkopádne. Hovoril som si, je to naozaj možné aby taký talentovaný tým stratil šťavu? Lenže Sorkin je macher. Odkrýva príbeh postupne. A akonáhle sa mu podvolíte odhalí vám svoju skutočnú silu. A na konci posledného dielu si uvedomíte, že to čo teraz príde bude omnoho dôležité pre každého jedného zo zúčastnených. To, že nebudú oči suché a bránica sa bude natriasať pod novými prívalmi smiechu je viac ako isté. 2. Séria 100%. Bude mi za tým smutno. Vždy som si cenil, keď seriál bol kvalitný a nemal veľa dielov. Keď sa jeho postavy s každou časťou vyvíjali a rovnako keď to vedelo zahrať na správne emócie. Newsroom mi bude neuveriteľne chýbať, pretože bol asi najdokonalejším obrazom veľkých hrdinov bojujúcich zo zákerným systémom, pritom si ale dokážu udržať svoju ľudskosť. 3. séria - 100% Ďakujem Aaron. (28.05.2013)

Aaronovi Sorkinovi sa sem tam stáva, že má problém s uzatvorením, resp. vyvrcholením epizódy a musí si pomáhať nepeknými klišé, pátosom, a s americkým patriotizmom je tiež miestami za hranicou. Ale tie dialógy! A postavy. Nie, jedna postava; Takto sa totiž ľudia v skutočnosti nerozprávajú, každý nepoužíva sarkazmus, celá redakcia rozhodne nemá rovnaký zmysel pre humor, a už vôbec a zaručene všetci neprenášajú dialógové doberačky s rovnakou kadenciou, s vážnou tvárou a ešte sebazaprením na záver. Charaktery sú rozdelené ako figúrky na šachovnici, s králom a královnou, a každým s tým svojim niečím, ale všetko je to stále jeden veľký Sorkin; a ten človek je génius. Prijať jeho hru a dostanete verbálny kickbox, aký vám nikto iný nedá. Len to hlavne nepozerajte pred spaním, ak sa ráno chystáte do práce. Rozprúdi vám závity na štvornásobok. (08.03.2019)

Domníval jsem se, že z idealismu, jakým je Newsroom prostoupen, už ambicióznější americká filmová a televizní produkce vyrostla, ale vzhledem k vypilovaným, na vteřinu přesně načasovaným slovním výměnám (kamerové tanečky mezi několika herci, předávajícími si slovo v jedné místnosti, jsou úchvatné), sympatickým postavám (v týmu příznačně není jediný záporák, zlý jsou ti, kteří mají v rukou moc a peníze) a neodolatelnému, třebaže utopickému modelu zásadně na faktech založeného zpravodajství (jestli tímhle Sorkin přiměje jediného diváka začít zpravodajství vnímat kritičtěji, splnil svou misi), ani nemohu napsat, že by mi kdovíjak vadil – přesto druhou sérii nebudu vyhlížet zdaleka tak dychtivě jako nikdy nerealizovanou druhou sérii Studia 60. Omlouvám se za prasácky dlouhé souvětí s mnoha závorkami, ale takhle nějak jsou v Newsroomu řešeny výše zmíněné a mnou z celého seriálu nejvíce obdivované dialogové štafety. 80% (18.09.2012)

Naštěstí už první scéna varuje proč se na průměrný Newsroom nedívat, obsahuje dva hlavní otravné prvky, které seriál zabraňují pustit do první ligy - zálibu v teatrálních monolozích a old schoolový sentiment amerických liberálů. Spolu se Sorkinovou neschopností promýšlet psychologii postav, aby nezněly jako figury pobíhající po redakci a pronášející zásadní prohlášení, ale normální lidé, dělají Newsroom seriálem, který jde těžko vydržet. (04.11.2015)

Když jedete na kole do kopce, tak je potřeba trochu podřadit, jenže když podřadíte příliš zprudka, řetěz spadne a namelete si hubu ještě pod kopcem. To jen, kdybyste to nevěděli. Newsroom nabízí ohromně silná a aktuální témata, jenže ten, kdo je u přehazovačky s tím lomcuje jako exot a tak řetěz padá pravidelně jednou za epizodu. Výsledkem je neskutečně rozporuplný patvar. Na jedné straně stojí znovuotevření aktuálních témat včetně nadhození nového pohledu do diskuze (Occupy Wall Street, klimatické změny, volba amerického prezidenta, Sýrie). V téhle části je Newsroom s Jeffem Danielsem neskutečně silný. Táhne a vzdělává zároveň. Jenže zřejmě proto, aby to vše nevypadalo příliš vážně a upjatě se Sorkin pokouší proložit atmosféru humorem...v tom by úplně kámen úrazu být nemusel, jenže když humor spočívá v tom, že někdo neustále naráží do dveří, padá ze židle nebo si neumí nasadit kalhoty - > řetěz je dole. Většina epizod tak dlouhou dobu něco buduje a přicvakne diváka k sobě, aby ho nakonec uvedla do absolutní trapnosti. Ať už tím, že půlka osazenstva spadne ze židle nebo tím, že se Sorkin absolutně neuhlídá a v posledních pěti minutách pustí ten nejslzopudnější song, který našel ve svém hudební knihovně a vykřičí do světa "Teď je to dojemné, teď máte plakat"....tak díky, my bychom na to sami nepřišli. 7/10 a hrozně mě to mrzí, protože kdyby to někdo zkusil natočit znovu a lépe, zapnu to zase. Chci aktuální témata! Prosím! (01.05.2016)