Newsroom

První série byla parádní: Již od první scény si mě Newsroom získal. Důvodů je několik: pohled do zákulisí televizního zpravodajství, použití skutečných událostí (Pro člověka žijícího mimo USA je Newsroom báječnou možností, jak se o daných událostech dozvědět trochu víc.), skvěle vybraní herci (Jeff Daniels si tu Emmy vážně zasloužil), výborný scénář... První série je u mě za 95%. Ve druhé sérii se vše točí kolem reportáže o tajné operaci Genoa a ostatní události v podstatě jdou stranou - tentokrát asi jen 80%. Někdo by mohl říct, že se v tomto seriálu možná až moc řeší vztahy mezi postavami - mně to ale nevadí, postavy mi tak přirostly k srdci, že prostě chci vidět, jak se to mezi nimi vyvine. Člověk se u Newsroomu také dost zasměje -> zkrátka a dobře je to v podstatě dokonalý seriál... (24.09.2013)

Naštěstí už první scéna varuje proč se na průměrný Newsroom nedívat, obsahuje dva hlavní otravné prvky, které seriál zabraňují pustit do první ligy - zálibu v teatrálních monolozích a old schoolový sentiment amerických liberálů. Spolu se Sorkinovou neschopností promýšlet psychologii postav, aby nezněly jako figury pobíhající po redakci a pronášející zásadní prohlášení, ale normální lidé, dělají Newsroom seriálem, který jde těžko vydržet. (04.11.2015)

Danielsův trefný monolog o Americe v samotném úvodu první části mě nadchnul, ale pak bylo jenom hůř. Sice oceňuji, že se seriál nepodbízí průměrnému divákovi, že Jeff Daniels před kamerou, při prezentaci čerstvých zpráv, je až mrazivě přesný a charismatický, ale skrze tu hráz ZHUSTA PŘEKRÝVANÝCH BANÁLNÍCH DIALOGŮ a přehrávané emoce většiny zúčastněných si seriál nenašel místo v mém srdci. (29.09.2013)

Domníval jsem se, že z idealismu, jakým je Newsroom prostoupen, už ambicióznější americká filmová a televizní produkce vyrostla, ale vzhledem k vypilovaným, na vteřinu přesně načasovaným slovním výměnám (kamerové tanečky mezi několika herci, předávajícími si slovo v jedné místnosti, jsou úchvatné), sympatickým postavám (v týmu příznačně není jediný záporák, zlý jsou ti, kteří mají v rukou moc a peníze) a neodolatelnému, třebaže utopickému modelu zásadně na faktech založeného zpravodajství (jestli tímhle Sorkin přiměje jediného diváka začít zpravodajství vnímat kritičtěji, splnil svou misi), ani nemohu napsat, že by mi kdovíjak vadil – přesto druhou sérii nebudu vyhlížet zdaleka tak dychtivě jako nikdy nerealizovanou druhou sérii Studia 60. Omlouvám se za prasácky dlouhé souvětí s mnoha závorkami, ale takhle nějak jsou v Newsroomu řešeny výše zmíněné a mnou z celého seriálu nejvíce obdivované dialogové štafety. 80% (18.09.2012)

Will McAvoy, Will McAvoy, Will McAvoy. Když nepočítám power plate, tak zaručeně moje NEJ nová závislost posledních měsíců. Souhlasím s názorem, že největší slabinou "Newsroomu" je přetlak patosu a emocí, plus úvodní znělka, která asi má evokovat solidní a starosvětské hodnoty, a kterou jen ze slušnosti a ze zvyku nepřeskakuji. Podobné nedostatky ustojím. Navrch přiznávám, že přes den poslouchám Radiožurnál a čtu tištěné Hospodářky, že ČT24 používám jen jako kulisu. A že už léta nesleduji žádné české večerní televizní zprávy. Dnes už vím, že "Newsroom" je ta odpověď. Oblíbené postavy: Will McAvoy a Sloan Sabbith. Také Jim a Don. Jinak mám pocit, že i já jsem u "Rudyho" tenkrát brečela. (16.09.2013)