Newsroom

Pilot délky (a řemeslných kvalit) kratšího celovečeráku byl dobře napsaný, perfektně roztempovaný a skvěle představil podstatnou část osazenstva nového týmu démonicky cílevědomého novináře Willa McAvoye. Hluboké a inspirativní myšelnky a dialogové výměny jsou však často povážlivě silně nasáklé melodramatem, místy až patosem, který se bije s greengrasovskou ruční kamerou, o to, jestli má jít o skvěle napsanou soap operu z prostředí televizního zpravodajství, nebo realistické nastavení zrcadla dnešnímu americkému žurnalismu. Tak či tak, velice povedené a těším se, kam se to dál rozkročí. Po dvou sériích: kvalitativní laťka udržena na místě, seriál velice originálně těží z toho, že mají diváci většinu rozebíraných událostí v živé paměti a ocitají se tak ve velice netypické a opojné situaci, kdy vědí předem více, než všichni ti mediální profíci dohromady (viz zlehčování ropné krize BP, prezidentské volby, hnutí Occupy Wall Street, apod.). Platí však i původní výtka - na můj vkus do téhle mistrovské fresky o tom, jak by měl vypadat moderní žurnalismus v praxi, prosáklo příliš mnoho cukrkandlu. 80% (22.11.2013)

Aaronovi Sorkinovi sa sem tam stáva, že má problém s uzatvorením, resp. vyvrcholením epizódy a musí si pomáhať nepeknými klišé, pátosom, a s americkým patriotizmom je tiež miestami za hranicou. Ale tie dialógy! A postavy. Nie, jedna postava; Takto sa totiž ľudia v skutočnosti nerozprávajú, každý nepoužíva sarkazmus, celá redakcia rozhodne nemá rovnaký zmysel pre humor, a už vôbec a zaručene všetci neprenášajú dialógové doberačky s rovnakou kadenciou, s vážnou tvárou a ešte sebazaprením na záver. Charaktery sú rozdelené ako figúrky na šachovnici, s králom a královnou, a každým s tým svojim niečím, ale všetko je to stále jeden veľký Sorkin; a ten človek je génius. Prijať jeho hru a dostanete verbálny kickbox, aký vám nikto iný nedá. Len to hlavne nepozerajte pred spaním, ak sa ráno chystáte do práce. Rozprúdi vám závity na štvornásobok. (08.03.2019)

Sorkin může být geniální, ale může z něj být nakonec slovní průjem. Tohle je tak půl napůl a tendence házet chytré věty nad uvěřitelnou slovní a vědomostní zásobu (postavy mají zřejmě v hlavě wikipedii) místy kazí dojem. Newsroom je navíc velmi soft a oproti třeba House of Cards ukazuje špínu sociálně-politického prostoru jen mělce, s celkem naivní víru v dobro v lidech a navíc je zatížený celkem banálními postavami, které se příliš nevzdalují žánrovým karikaturám. Spíš zklamání. (13.04.2016)

Idealistické inteligentní zamyšlení nad úlohou a úrovní současného zpravodajství zajímavě demonstrované na řadě skutečných událostí, které ještě nedávno hýbaly Amerikou potažmo celým světem. Allymcbealovské pojetí s chytrými a vtipnými kulometnými dialogy mezi více či méně sympaticky hysterčícími postavami odlehčuje a polidšťuje jinak náročnou podívanou o politice, ekonomice a hlavně etice a pravdě, i když občas se na tu romantiku a humor tlačí příliš a leckdo by vyčetl i přítomný patos, vůči kterému jsem naštěstí celoživotně rezistentní, nikde mi nevadí a tak kvůli němu nepotápím hodnocení filmů a seriálů. Velmi dobře napsané, obsazené a zahrané ústřední postavy Willa a Mackenzie. Po Emily Mortimer jsem v různých filmech pokukoval už dřív a tady je naprosto k sežrání. První a třetí série nemají chybu, druhá trochu pokulhává, ale všechny mají parádní finále. (15.10.2013)

Zejména na první sérii mi vadila názorová nestrannost tohoto seriálu v poměrně citlivých otázkách, respektive její absence. Asi to jinak nešlo, ale pokud mám brát nějakou postavu jako klaďáka a hrozně s ním nesouhlasím, a tyto postavy utírají jiné postavy, jakože záporaky, se kterými souhlasím, obtížně se mi to sleduje. Ve druhé a třetí sérii už to bylo v tomto směru lepší a celý děj se obracel do zajímavějších rovin. Málokterý seriál se ustavičně zlepšuje. Ačkoliv jde řemeslně o dobře zvládnutou práci, otravovaly mě i další věci, typu nemístná vyhrocenost některých témat (již jinými zmíněný fakt, že pokud jedna stanice odvysílá tu samou reportáž o třicet sekund dřív, změní to snad svět, či co) a otravné vnucování toho, co je důležité a co ne. Či jen jednoduché zneužívání silných témat a událostí vytažených z reálného světa, kterým tvůrci nepřidali nic moc navíc krom primitivních romantických linií zúčastněných postav. (06.07.2015)