Newsroom

Aaronovi Sorkinovi sa sem tam stáva, že má problém s uzatvorením, resp. vyvrcholením epizódy a musí si pomáhať nepeknými klišé, pátosom, a s americkým patriotizmom je tiež miestami za hranicou. Ale tie dialógy! A postavy. Nie, jedna postava; Takto sa totiž ľudia v skutočnosti nerozprávajú, každý nepoužíva sarkazmus, celá redakcia rozhodne nemá rovnaký zmysel pre humor, a už vôbec a zaručene všetci neprenášajú dialógové doberačky s rovnakou kadenciou, s vážnou tvárou a ešte sebazaprením na záver. Charaktery sú rozdelené ako figúrky na šachovnici, s králom a královnou, a každým s tým svojim niečím, ale všetko je to stále jeden veľký Sorkin; a ten človek je génius. Prijať jeho hru a dostanete verbálny kickbox, aký vám nikto iný nedá. Len to hlavne nepozerajte pred spaním, ak sa ráno chystáte do práce. Rozprúdi vám závity na štvornásobok. (08.03.2019)

Zejména na první sérii mi vadila názorová nestrannost tohoto seriálu v poměrně citlivých otázkách, respektive její absence. Asi to jinak nešlo, ale pokud mám brát nějakou postavu jako klaďáka a hrozně s ním nesouhlasím, a tyto postavy utírají jiné postavy, jakože záporaky, se kterými souhlasím, obtížně se mi to sleduje. Ve druhé a třetí sérii už to bylo v tomto směru lepší a celý děj se obracel do zajímavějších rovin. Málokterý seriál se ustavičně zlepšuje. Ačkoliv jde řemeslně o dobře zvládnutou práci, otravovaly mě i další věci, typu nemístná vyhrocenost některých témat (již jinými zmíněný fakt, že pokud jedna stanice odvysílá tu samou reportáž o třicet sekund dřív, změní to snad svět, či co) a otravné vnucování toho, co je důležité a co ne. Či jen jednoduché zneužívání silných témat a událostí vytažených z reálného světa, kterým tvůrci nepřidali nic moc navíc krom primitivních romantických linií zúčastněných postav. (06.07.2015)

Novinářský idealismus a boj za jeho čistší morálku, je ve své ‚dušínovské‘ poloze na hranici úsměvnosti, což bohudík vrací do vod reality osobní polohy zúčastněných, kteří prostě jednají a mluví jako obyčejní lidé. Kdybych chtěl psát příběhy, chtěl bych to umět jako Aaron Sorkin. Vzdělávací lekce v oblasti americké politiky jako bonus. Seriálová událost roku (která mě málem díky své relativně tiché kampani minula). (09.09.2012)

Tak vtahující pilot, jako přineslo Newsroom, jsem už delší dobu neviděl. A paradoxně , nezůstalo jen u něj. "Vztahové" pasáže" sice jedou většinu času podle typického nastaveného schématu a mohou místy působit až otravně, naštěstí jsou však rozloženy mezi poměrně atraktivní zpravodajské scény a dají se docela snést. Asi nejlépe se to pak promítne během druhé série. Ta také přináší příběhově nejzajímavější linku a hlavně prokáže, že načrtnuté charaktery jsou poměrně funkční a především i zábavné. Danielsův Will samozřejmě strhává hodně pozornosti, ale osobně se mi docela líbila práce s postavou Dona a jeho přerod v ryze sympatickou postavu. Třetí řada je pak takový uspěchaný dovětek, který se trochu ztrácí a některé postavy se spíš stávají vlastními karikaturami (bohužel hlavně Sloan Sabbith). I tak je Newsroom seriálem, který se určitě vyplatí vidět. nejzajímavější epizody: 1x04 - I'll Try To Fix You, 2x05 - News Night With Will McAvoy, 2x08/09 - Election Night, 3x01 - Boston (01.10.2018)

Moc ráda bych dala 5, ale prostě nemůžu. Výtek by se našla celá řada, ale stejně jsem si dala Newsroom v krátkém časovém rozpětí komplet. Aspoň už chápu, proč Jeff Daniels získal Zlatý glóbus v takové konkurenci. Naprosto zaslouženě - je skvělý. Nicméně jsem ráda, že Newsroom skončil u 3 řad. Beru to tak, že 2 řady byly komplet, třetí je navíc. (25.12.2015)