Extracted

Hodně slabý filmek u kterého jsem čekal velkolepou akci. Nakonec jsem nic nedostal a jenom jsem schytal 85 nudných minut. Film ze začátku působí slibně, ale až postupem času si uvědomujete, že to stoji za...... . Co k tomu dodat? Film mě prostě zklamal. Nic víc, alespon si to zaslouží 1* za ten obal. (28.03.2013)

Nenápadnej film, kterej paradoxně napadnul všechny své blízké svojí nápaditostí:), kupou zvratů a originalitou. Těmi blízkými myslím i takový bijáky, jako Počátek. Tentokráte to není sen ve snu, ale paměť v paměti. Ti, co si rádi u filmu zapřemejšlí, obzvlášt ocení konec Extracted. Zůstanou spokojení s tím, že vše bylo objasněno na pravou míru a určitě si pochválej, že po 80ti minutách docela zajímavýho příběhu se v pěti minutách odehrají příběhy další s velkým fofrem a gradací jak to má u silnýho konce bejt. (29.03.2013)

Hrozitánsky zpomalenej film. A i když je spotáž nějakých 85 minut, připadal jsem si, jako bych sledoval dvou a půl hodinový film. Nejvíce za to mohl rozvláčný, suchý scénář a mizerná režie, které rozhodně nepomáhli ani bezvýrazní herci. Připadali mi jako v šedivých maskách bez jakýchkoli emocí. 2 slunce a slabých 45% (11.05.2014)

Když začnete vymýšlet, jak by se film dal udělat lépe, je to známka buď kvality, nebo velkých rezerv, popř. obého. Někdo si dal práci a nasázel do "Podobných" Matrix etc. Nenechte se tím zmást. Extracted je úplně o něčem jiném. Nejblíže mi připadá film Cela. A potom možná teenage seriál Stitchers. Extracted rozvíjí téma spolehlivosti vzpomínek a jejich ovlivnitelnost. Jako testovací subjekt je zvolen chronický průserář. Látka vypadá zajímavě. Bohužel ale film působí po všech stránkách nedotaženě. Než o sci-fi jde spíše o procesní psychologické drama. Hodně se povídá, občas si připadáte jako na terapii. Což je klad, filmu to dodává přesah a zajímavou atmosféru. Nějaké zajímavé vizualizace nestability vzpomínek v cizí mysli se divák nedočká. Technologie je tam podána odflákle, málo uvěřitelně. Jako fanouška sci-fi mě tahle stránka filmu dost štvala. I s malým rozpočtem šlo téma rozpracovat určitě lépe. A nemuselo by to být ani tak surrealistické a vizuálně náročné jako třeba v Cele. (13.07.2022)

Taková zpatlaná kombinace Ducha a dejme tomu té Cely. Vědec vleze do vzpomínek zločince, ale zůstane tam. Využívá pak paměť zločince, aby s ním mluvil a ten aby mluvil s manželkou vědce, jako že žije. Nakonec zjistíme, jak to skutečně bylo i s tím zločinem. Jakmile jsou jasná pravidla, zhruba po půl hodině, je skoro jasné, jak to skončí a kam to celé vede. Nemá to nic navíc, čím by to zaujalo. Snad jen tím, že naše paměť je pěkná mrcha, a nikdy se na ni nedá spolehnout. Ale to snad ví každý. (07.04.2013)