Čaro prítomného okamihu

Škoda, že těch několik vážných dialogů, kde postavy vypouští životní pravdy působí tochu prkenně a nerealisticky, protože jinak je film naprosto přirozený a ten "no makeup přístup" je v rámci autenticity skvělá věc, to chci vídat víc a ne pitomý barbíny (Už ve Smashed bylo nakočeno k realistickým obličjům). Což souvisí s tím, že Shailene Woodley mě tady okouzlila, její adorace za výkon v Děti moje mě trochu míjela, ale tady už se taky vezu na vlně. A Miles Teller je takovej mohutnější mladej John Cusack. (23.12.2013)

,,JSEM TAK RÁDA, ŽE JSEM TĚ POTKALA.“ … ,,I JÁ JSEM RÁD, ŽE JSEM TĚ POTKAL“… /// Když Sutter potkal Aimee… film o nalezení krásy uvnitř … (sundáme si trička? – dobrá, tak i zvenku)… láska visí ve vzduchu … drámíčko o bolístkách a poznáních … aby ve mně nakonec zbyl jen pocit, že jsem viděl (teenegerskej) příběh o náctiletým alkoholikovi, kterej by potřeboval profackovat. I když uznávám, že ta autenticita mládí tam je. Jen já žil jinej život… (bohužel? Bohudík?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Tim Tharp jsem nečetl. 2.) Jsem komplikovanej teeneger. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.01.2014)

Jsem zklamaná a vlastně ani nevím proč. Film má všechny předpoklady k tomu, abych seděla na obláčku a přitom sedím normálně na chodníku. Mám ráda takové dvojice, filmy, náměty a přitom jsem se nudila, ústřední dvojka mi přišla trochu hloupá a dost nezajímavá. Aimee se hihňala, vadilo mi, že tam nebyl rozvinut, alespoň nepatrně její konflikt s mámou, když už to tam bylo několikrát řečeno, navíc by to přispělo ke změně její osobnosti, aby to nebylo hned ze dne na den a Sutter, no, vlastně se mi líbil přesně takový jaký byl. Mrzí mě to za mě, chtěla jsem být okouzlena.. (15.01.2014)

snímek o dospívání, který prostřednictvím hlavního hrdiny v podání (mně vcelku nesympatického) Milese Tellera naznačuje, že si všichni dřív nebo později musíme ujasnit, co si počít se životem, ať se nám to líbí, anebo ne.. k tomu je tu pár životních mouder a příjemná Shailene Woodley, takže z toho vychází jisté, i když trochu slabší 4*.. (04.01.2014)

"It's fine to live in the now. But the best thing about now is that there's another one tomorrow." Výjimečnost tohoto příběhu spočívá v tom, že není.. výjimečný. Je skutečný, autentický, přirozený. Po celou dobu jsem měla dojem, že opravdu sleduji příběh některých vrstevníků, protože něco takového zažívají teenageři dnes a denně. Předpokládám, že dost lidí se v tom najde. Tak lehce odvyprávěný (americký) příběh jsem už dlouho neviděla. Jestli vůbec někdy. Pro někoho plus, pro někoho mínus. Scénář sice "nešustí papírem", jak se tak říká, ale chybí mu nějaká dramatická linie nebo něco většího, co by ve mne zanechalo lepší pocit. Takhle za pár týdnů nebudu vědět, o čem to vlastně bylo (no jo, o čem to vlastně bylo?). Kromě toho, že z toho nečouhá hollywood, dva hlavní hrdinové jsou úplně normální lidé, rozhodně nečekejte prince Krasoně a školní krásku, oba jsou tak tuctoví jak jen můžou být. A potěšilo mě, že se nejednalo o žádné americké klišé "oblíbený kluk a přehlížená holka", konečně škola, kde byli všichni normální. Strašně mi ale vadila Shailene, ta se tak blbě chichotala v každé minutě, až jsem začala pochybovat, že to tak má být. Mimo to mě hrozně naštval konec, kvůli kterému nedám 4*. Sutter celou dobu až do posledního momentu nevypadal, že by byl do Aimee zamilovaný, ale nakonec se za ní dojemně a trapně rozjel, jako kdyby mu do poslední chvíle nebyla u.. (domyslete si). Přitom ta holka byla jednoduše na facku, chodili spolu sotva dvě vteřiny a už jim naplánovala celou budoucnost. Mimo to jsem nepochopila okamžik, kdy ji kvůli němu přejelo auto, ale ona nad tím mávla rukou a hned mu skočila do náruče..he? Díry v - jinak autentickém - příběhu by se tedy našly. A to docela zásadní bohužel. (12.01.2014)