Brána do záhrobí

Osobně jsem byl spíše zklamaný, ten prostinký příběh se tak strašně táhne, až mi to subjektivně přišlo skoro nekonečné, a ta přehlídka samoúčelných gore nechuťáren už mi ke konci přišla téměř komická, jak film urputně servíroval stále nové a nové - protože s ničím jiným jinak přijít nedokázal. Osobně sice mám pro tuhle pokleslou filmařinu slabost, a v tomto případě to má dobrý soundtrack a v jednotlivostech to obsahuje dobré momenty, ale jako celek mi to přišlo hodně slabé, a dost mě to uspávalo, což je prostě špatně. Z podobného ranku filmů jsem viděl rozhodně zábavnější kousky. (23.06.2021)

Fulciho trilogie Beyond, House by the cemetery a City of the living dead patří k tomu nejlepšímu co italský, ale i světový horor může nabídnout. V případě Beyond jsem se opět tetelil blahem z remasterovaného vydání (tohle si fakt užívám u jakéhokoliv staršího filmu/hororu, neboť to jsou zásadní rozdíly mezi původními verzemi) a kochal se krásou Catriony MacColl, nechal se unášet dechberoucí hudbou Fabia Frizziho a rozplýval se nad parádní gore řezničinou italského Toma Saviniho - Giannetti De Rossiho. Co na tom, že některé scény jsou "mimo" nebo WTF, tady zrovna nenasytní a po krvi lačnící tarantule. V podstatě totiž tvoří součást celku jako hororu a jako žánru takového. A to peklo podle Fulciho vize je grandiózní!! Je to paráda a tyhle filmy si užijí pouze zarytí fandové pokleslého strašení. Tedy i já! (09.11.2021)

Krištalicky čistý horror, kde ruka v ruke kráčajú desivá atmosféra, ktorá sa nádherne stupňuje a legendárne gore, na ktoré zaručene nezabudnete. Podfarbený geniálnou hudbou a bezchybným nápaditým spracovaním je to zážitok, ktorý nemá jediného hluchého miesta. Nie je náhoda, že i po toľkých rokoch je ten film rovnako legendárny a z každým pozretím je to stále neopakovateľná záležitosť. Fulci still lives ! (24.01.2007)

Tak tohle bylo pro mne opravdu jedno velké zklamání ... Dlouho se mi tento film vyhýbal a já se tedy mohl těšit na jeden z "nejlepších" Fulciho filmů. Bohužel co jsem dostal mě nudilo téměř k usnutí a vyloženě vedlo k nepochopení obliby a úspěchu tohoto podle mne naprosto nepovedeného "zombieshorroru". Fulci se evidentně dopouští stejné chyby jako v "Páteru Thomasovi " a filmu odpírá jakýkoliv scénář a plynulý, rovnoměrně rozložený děj. Film je zmateně poskládán do výjevů, událostí a částí, které mají tvořit logický celek. Bohužel tímto je celý film pokažen, protože to diváka pouze dráždí a uvádí ve zmatek. O co tu jde vlastně? O hledání prokletého umučeného malíře, hledání brány do pekel, obrany před zlem, které se nějak (nepochopil jsem přesně jak) dostalo na povrch a nebo se ve finále jedná pouze o klasický útok a obranu před zombies? Prostě jeden nesmysl střídá druhý a já opravdu nemohu souhlasit s nadšenci do Fulciho umění, protože tohle je víceméně horror nepovedený. Gore scén je sice dost, ale v dnešní době působí již neuvěřitelně amatérsky a odflákle (proč pořád všude ta plastelína, vždyť v té době šly dělat gore efekty mnohem efektivněji!). Film zachraňuje pouze hutná pomalá atmosféra, perfektní hudba a celkově podivný dojem. Jinak se ale jedná o zcela běžný horrorový průměr té doby, v mnoha ohledech nedodělaný a odfláklý. (28.08.2008)

Jsme zklamán a nadšen zároveň. Konečně mám pocit, že na italské horory se skutečně dá dívat, i kdy Beyond není zrovna reprezentativní ukázkou. Začátek je povedený, a kdyby v podobném stylu snímek byl i zakončen opravdu by to stálo za to. Detektivní linie a jistá podobnost s Omenem se mi líbila, jenže následný zmatek a větší než malé množství nelogičností tenhle film dost zazdí. Samotný scénář je opravdu hrozný. Jak už jsem uvedl na začátku si ještě drží slušné tempo a dokonce se dá i hovořit o příběhu, jenže v druhé části se jedná jen o přehlídku rozčvachtaných lidských těl, která se postupně přehoupne v obyčejný zombie horor. Neustálé vydloubávání očí, ze kterého se nejspíš inspiroval i slavný Eli Roth a destruktivní ukázka lidské anatomie přichází vniveč v momentech jako je například podivná zbraň na konci - střílí jen když se jí zachce - a naprosto dementní chování hlavního hrdiny, který sice přijde na to, že jediný způsob jak nemrtvé zastavit je střelit je do hlavy, ale i přesto se baví tím, že se jim snaží rozstřílet orgány uvnitř těla. Kdyby se Fulci vykašlal na ten závěr a dovedl do konce povedené atmosférické scény a zajímavé linie s velikým potenciálem (pokoj č. 26), rozhodně by se mohlo jednat o dokonalé dílo, jenže takhle jej hodnotím 'jen' jako slabší nadprůměr a to zejména díky několika povedeným situacím, hudbě, pečlivě budované atmosféře a dokonalým maskám mistra Giannetta De Rossiho. (02.06.2007)