Brána do záhrobí

Přiznám se, že zezačátku jsem nevěděl co si o tomhle filmu mám myslet, protože něco takového nemohl vytvořit zdravý člověk, Fulci se evidentně vyžívá v nejrůznějším masakrování vedlejších postav a hlavně pak jeho fixace na oko je velimi zřejmá. Gore efekty jsou na dobré úrovni i když mechaničtí pavouci působí trochu ztuhle ve srovnání se svými živými kolegy. Největším kamenem úrazu je však scénář, která má spoustu děr např. po hlavních postavách v závěru filmu jdou zombíci, přičemž doktor zjistí že je lze zlikvidovat pouze kulkou do hlavy, a z nějakého neznámého důvodu pálí o sto šest, ale do hlavy se nějak záhadně nemůže trefit. Herecké výkony jsou u tohoto typu podívané, hlavně italských filmů vždy ubohé, i když typově dobře odpovídají. Ke kladům lze ještě přičíst výbornou kameru, hudbu a nejednoznačný konec. Na závěr si neodpoustím jednu poznámku, Fulci je magor, ale umí to dobře natočit. (28.04.2006)

Myslím, že uzrál čas, abych se začal soustředit na klenoty a díla kultovních režisérů hororového žánru. Už nějaký ten rok píšu recenze na všechno, co se mi dostane pod ruky, ale většinu legendárních filmů a hororových sérií nechávám bokem bez povšimnutí. Takže jsem to chtěl konečně napravit a pustit si tento mnohými vychvalovaný Fulciho kousek. Pravdou je, že skutečně patří mezi to nejlepší, co natočil, ovšem já bych film rozdělil na tři třetiny (co se kvality týče). Protože bohužel právě ta měla hodně kolísavé výkyvy. Začátek příjemně navnadí, podařilo se vytvořit skutečně mysteriózní atmosféru a již malířovo mučení a následné ukřižování dávalo předtuchu, že tohle by skutečně mohla být pecka. Fulci přesně dávkoval to, co mnohou jeho tvorbu zdobí. Solidní efekty, propracovaná hudba, napětí a atmosféra, která by se dala krájet. I následný posun v čase neměl zpočátku chybu. Několik „náhodných“ nehod či úmrtí – to všechno se dá příběhu přičíst k dobru, zvláště když hlavní hrdinka byla pěkná. Ponurý starý hotel skrýval nejedno tajemství a my je postupně začneme rozplétat. To všechno bylo ještě v naprostém pořádku, stejně jako kyselinová scéna z márnice. Jenže potom jsem z toho začal cítit unavenost. Mysterióznost jako by z toho vyčpela a já se plácal ze scény do scény, které mnohdy ztrácely spojitost a někdy i logiku.E tu vivrai nel terrore je opravdu dobrý film, ale legendou bych jej nenazýval. Je tu mnoho rušivých prvků, které mi prostě nedovolují, abych tento film mezi ně zařadil. Dám tomu lehce nadprůměrné hodnocení, ale je velká škoda, že zde nebyl naplno využit veškerý potenciál, který se zde nabízel. Jinak ovšem masky samozřejmě luxus. 70% (01.03.2015)

Sám Fulci prohlásil, že film natočil podle takřka neexistujícího scénáře. A ono, světe div se, to nejen vůbec nevadí, ono to totiž dokonale funguje. Dívat se na The Beyond, je jedenapůlhodinovým sledováním krystalicky čistého strachu. Nikoliv příběh, ale hrůza je spojovacím článkem filmu. Tím, že jej drží pohromadě, je zároveň přítomná v každém okamžiku, je obsažená v každém obrazu. The Beyond je nejzářnějším skvostem v mistrově pokladnici. Z velké trojky (Zombi2, Dům u hřbitova) stojí nejvýše. Absolutní horror. (11.01.2006)

Je vidět že byl mistr na začátku 80tých let ve vrcholné formě. Především díky skvělému týmu který dokázal odvést špičkovou práci. 5* bez diskuze protože tohle je mistrovské dílo s uhrančivou atmosférou , geniální hudbou a překvapivě slušní herci zasazeni do infernálního světa plného strachu , nadpřirozena , násilí a oživlých mrtvol. Vítejte v Luciovo světě..... (26.01.2008)

Doslovný preklad názvu filmu je "...a budete žiť v hrôze! Posmrtný život". V úvode z roku 1927 maliar, ktorého podozrieva miestna komunita so styku s démonickým svetom zla, má v pracovni obraz. Výjav na ňom (vo filme opakovane použitý) je zrkadlovým obrazom sveta záhrobia, použitého vo finálnej scéne, ktoré čaká živých po smrti. Pustá, sivo okrová krajina, pokrývajúca prachom zvyšky tiel, je viditeľná slepým zrakom tých, čo vlastný pohľad stratili. Čímsi pripomína úzkostne nepríjemné opisy záhrobného sveta vo fantasy knihách Ursuly K. Le Guinovej, či pustý kamenitý svet mŕtvych z ruského filmu Kukuška (2002). Slepota, zánik vlastného videnia je v priebehu deja rôzne variovaná. Prázdnymi očnými jamkami nemŕtvych, skleneným pohľadom tých, čo sú na ceste do záhrobia alebo vylupovaním očných buliev na rôzne spôsoby. Fulci naznačuje možnosti vyhnutia sa bezútešnej posmrtnej ceste. Spočívajúce vo viere v racionálne vysvetlenia, štúdium pôdorysov pôvodných stavieb, čítanie mystickej literatúry, či medicínsku liečbu. Zároveň, druhým dychom, každé z týchto východísk spochybňuje a zhadzuje ako neúčinné. Vyznením ponurý, no výtvarne výnimočne podarený trip do podsvetia, vrcholnými scénami rozpadu a roztekania tiel, miestami pripomínajúci experimentálne filmy 60. a 70. rokov. (18.11.2020)