Roztomilý člověk

Max Braun, tedy Viktor Bláha, vlastně Oldřich Nový mi dokázal, že na klavír, promiňte, křídlo, lze zahrát aniž byste si k němu předtím kdykoli sedli. Což jsem na jednom nekonformním srazu učinil a dlouho se mě potom někteří známí ptali, kde své dekadentně moderní umění budu předvádět na úrovni veřejné. Nataša Gollová a její slovní palba kadence dobře promazaného kulometu, skvěle fabulující Oldřich Nový s noblesním nadhledem a zoufalý Ladislav Pešek, který už místy skutečně netuší, co je pravda a co ne. Ostatně on to kolikrát už netuší ani divák - a proto se možná tak dobře baví. Nechci to srovnávat s ostatními komediálními drahokamy, jen musím podotknout, že i tady se dokázala najít maximálně vtipná poloha a využila se do posledního milimetru. Tady k té páté hvězdičce chybí opravdu více než pověstný ždibíček. (09.06.2008)

Nevím, zda by mě redaktor Lokálního hlasatele Viktor Bláha připadal jako roztomilý člověk i ve skutečnosti. Spíš ne. Ale život této postavy na plátně nemá chybu. Patří k těm komediím, kdy se náš kritický zrak (daný současnou rozmanitostí televizní a filmové tvorby) postupně otupuje, až v jeho sítnici zůstanou pouze dvě barvy - černá a bílá. Postupně se pak můžeme unášet skvěle vyfabulovaným příběhem, mistrnými konverzačními dialogy, plynulým tempem vyprávění a neopakovatelným kouzlem Viktora Bláhy a Poldy Krušinové. Upřímně řečeno si nepamatuji na žádný filmový příběh, kde bych čekal až z hlavního hrdiny vypadne nějaká lež (možná je to dáno tím popotáhnutím kravaty) - Max Braun u nás sice není tak známý, ale v Jižní Americe, tam má velkou popularitu. Když je přestupný rok, tak se jeden den prospí v kruzích. A prosím Vás to cvičí v prádle? Pak ovšem přichází objekt, který je schopen Viktoru Bláhovi konkurovat - a tu skříňku mám teď já, k zasnoubení bohužel nedošlo, a ten závěr - měli jsme si vybrat větší kostel, dej pozor, ať mi neomdlíš, miláčku. Ze všech filmů dvojice Nový-Gollová považuji tenhle za nejlepší ve smyslu jejich rovnocenného partnerství, zatím co v jiných filmech zářil jeden z nich vždy o něco víc, zde je jejich hvězdný třpyt stejný a navíc vychází ze stejného zdroje. Neméně skvělí - Pešek (prosím neurážej moji sestru), Pištěk (tím jsem odstranil tu překážku), Filipovský (na svatbu se chodí přece hlavně kvůli jídlu), Baldová (naše Emilka včera sedla ke klavíru a přehrávala Vaši skladbu, to dítě má úžasný hudební talent). V tomto případě neznám jiné hodnocení. (11.03.2004)

Viktor Bláha (Oldřich Nový) a Polda Krušinová (Nataša Gollová) vymýšlí bláznivé příběhy a historky. A Nataša Gollová, když se rozjede, snad mluví úplně nejrychleji na světě. Karlička pozná pravdu :o), že její novomanžel Ivan Molenda prý žije o jeden den kupředu, a když je přestupný rok, to se vždy jeden den prospí v kruzích, co má nad postelí a říká Poldě Představ si, představ si, že je všechno pravda! Von tam má kruhy! Chce se okamžitě rozvést a Ivan jde k příteli Bláhovi jako oběť záhadného démona (pověsil kruhy) a Viktor Člověče nešťastná, proč je tam dával, to jsi nemohl počkat alespoň týden po svatbě i další návštěva v redakci je super taky, hlavně slečna Emilka (Blažena Slavíčková) Ále mamůj. reagoval. Ve finále Theodor Pištěk exklusivně bez vousů-mrože (08.03.2012)

řekne mi někdo, proč se už dnes takový filmy netočí? vím, že Oldřicha Novýho nikdo nenahradí a nikdo už dneska není ani zpola tak ztřeštěnej, jako Nataša Gollová, ale scénáristi přece nejsou až takový lemry, ne? když uměj vypotit blábol typu Nuda v Brně nebo zábavné komedie z normalizace, proč ne něco podobnýho tomuhle? je to hrozná škoda, že jim komouši neumožňovali moc hrát. na tomhle filmu je vidět, že to byla kardinální chyba. (04.12.2005)

Jeden ze skvostů nejen válečné kinematografie. Příběh o dvou notorických lhářích, kteří nelžou pro lež, ale pro to, aby pobavili své posluchače. Nový a Gollová k sobě náramně pasují, skvěle se doplňují a vedou úžasné dialogy. Film se dá vidět několikrát a vždy pobaví. Ačkoliv je pro pamětníky, zasměje se při něm snad každý. (17.08.2005)