Le colt cantarono la morte e fu... tempo di massacro

Italský mistr hrůzy Fulci ( jednou to giallo nakoukám) projevuje svůj talent i ve "špagetách" a mně se zase dostalo parádní porce westernové řezničiny, špinavých hrdinů a famózních grázlů. Franco Nero opět výborný, ovšem netradičně zastíněný, a to naprosto skvělým Georgem Hiltonem v roli věčně nadraného pistolníka s dobrým vychováním. Jeho věta : " Promiňte, gentlemani" následovaná přesně mířenými smrtelnými zásahy byla vtipným osvěžením už tak dobrého filmu. Nino Castelnuovo, nu to byla kapitola sama pro sebe, psychopatičtějšího a úchylnějšího záporáka aby pohledal, navíc to byl možná i první gay v tomhle žánru :), náznaků tam bylo dost , ten blonďáček a jeho pohled.... Zpočátku mírně nedomrlý příběh se nakonec spojí v zajímavém rodinném odhalení a tak jsem byl téměř stoprocentně spokojen. (30.11.2013)

Fulciho syrový western mrtvolami nešetří a při pohledu na hrobníka, co má vícero povolání a Konfucia stále po ruce, si jeden musí vzpomenout na Limonádníka. Pro mne nejděsivější scéna je se psy, protože roztrhání považuji za jednu z nejhorších smrtí. Očekával jsem Nerův koncert, ten si ale přisvojil Hilton. Hlavním hnacím motorem je pomsta, kterou poněkud komplikují složité rodinné vztahy. Naštěstí vše směřuje k očekávanému konci. Čistě kladné postavy tu nenajdeme, i když Tom k ní má blízko. Ale tak už to nejen ve westernech z italské či španělské produkce chodí. (04.05.2023)

Stylový, zábavný western s obstojnou dávkou násilí a akce bez zbytečných keců. Začátek je spíš průměrný, ovšem jakmile druhý z bratrů ve zbrani zvolá: "Hey, gentlemen!", je z toho skvělá akční jízda až do konce. Podle mě jde o daleko vydařenější film než mnohem slavnější Django a narozdíl od pozdějších Fulciho westernů má i konzistentní příběh. Určitě patří mezi to lepší, co Italové v tomto žánru spáchali. Pokud film něco hyzdí, je tím Nerův absolutně mdlý výkon. Na druhou stranu je tím nejzábavnějším na celém filmu sledovat, s jakou chutí jej přehrává Hilton. (14.07.2009)

Další z mnoha dekadentních spaghetti westernů s anarchistickým pozadím, s ne příliš duchaplným scénářem a celkově destruktivním vyzněním. Nejen italská cenzura v 60. letech (nutno říci, že oprávněně) vystříhala zbytečně násilné scény a detaily, dnes se to už šíří v plné, původního Fulciho verzi. Je to hodně blízké současnému Corbucciho westernu "Django", přičemž Fulciho film vznikl dokonce o něco dříve! (V německém názvu se i zde jméno Django objevuje - "Django - jeho zpěvníkem byl kolt"). George Hilton je -na rozdíl od Nera- dobrý herec s velkou výrazovou škálou, ale pro taková špinavá béčka je ho škoda. (08.01.2011)

Standardní, pěkně natočený spaghetti western, který by mě asi úplně minul, nebýt tří jmen v titulcích: Franco Nero, George Hilton a v prvé řadě Lucio Fulci. Fulciho tvorbu znám dobře a ani zdaleka to pro mě není pouhý "Godfather of Gore", takže jsem od filmu nečekal nic, co bych nakonec nedostal. Rejžův výjimečný cit pro jednotlivé záběry, plus výkony (nejen) obou zmiňovaných herců, dělá z jinak spíše průměrné žánrovky celkem zajímavou podívanou. Ale přiznám se, že Hiltona jak ho mám rád, tak tady mě fakt sral. Respektive jeho postava mě srala. George byl super, ale jeho charakter Jeff byl zralý akorát tak na facku. I proto nakonec udílím "pouze" tři hvězdy, i když do své sbírky blu-ray si tento kousek rozhodně pořídím a všem fanouškům spaghetti westernů jej mohu vřele doporučit. Hodnocení 70%. (06.08.2021)