Zombi 2

Ne, je mi líto, ať mě pan Fulci třeba přijde sežrat, ale lepší hodnocení ze mne nevyrazí ani náhodou. Neočekávala jsem žádné extra výkony - to, že jsou herci snad to nejmizernější, co se dalo najít někde na ulici, hudba je hnusná, masky otřesné, postavy stupidní, to všechno jsem tušila a doufala, že to bude tedy zábavně diletantské. Inu, nebylo, z větší části jsem se nudila. (16.02.2008)

Film tak krystalicky špatný a prvoplánový, že se na něj nelze skutečně zlobit. Máte-li slabost pro nezkrotný zombie apetit, trochu toporné a kečupem obdařené italské gore a řadu klasických žánrových výjevů doplněných o exotické prostředí a Fulciho bezmeznou fantazii při psaní těch nejabsurdnějších (žralok vs zombie) i nejkvalitnějších (detailní propíchnutí oka z perspektivy "lovce i kořisti") béčkových scén, může se z vašeho pohledu klidně jednat i o absolutní vrchol této oblasti neseriózního filmového umění. Moje blbost, že podobné ptákoviny moc nevyhledávám a všechny ty delikátní detaily jsem pod tíhou silného amatérismu, všudypřítomných nelogičností a nemožného chování postav zkrátka nedokázal docenit. Mohl jsem se totiž opravdu skvěle pobavit.. 50% (28.03.2014)

Ja tomu Fulcimu asi v zivote nepridem na chut. Videl som uz Cernu Kocku, Dum u hrbitova, no a par rokov dozadu aj toto. Gore nechutnosti, nuda, slaby pribeh, brutalita niekedy az samoucelna...... A to mam taliansku kinematografiu rad /hlavne spencerovky, Felliniho, a Daria Argenta/. Kvalitou spracovania sa to priblizuje Deodatovmu Cannibal Holocaust. 11 % ledva (09.04.2013)

Z filmů, které jsem od Fulciho viděl, je tento nejzábavnější a nejbrutálnější. Naopak není až tolik postavený na atmosféře, což je možná trochu škoda. Spolu s Dawn Of The Dead je Zombi II nepochybně základní kámen pro novodobý žánr zombie hororu. Ale k úplné dokonalosti jej nepřivedl. A to krásné požírání mrs. Meinardové... They will rise to suck the blood of the living! (25.03.2006)

Všehochuť zmyslov a obrazov. Zelenomodrooké pohľady hrdinov à la Terenc Hill v rytme diska strieda drásavý rytmus domorodých bubnov a mazľavo blatovo vstávajúci pochovaní vojaci. Zmestí sa tam aj potápačská soft erotika,prístavný thriller s húkačkami a skorumpovanými policajtami, vyslanie reportéra na hon za senzáciou, vzťah dcéry a strateného otca/vedca, dokument National Geograficu o svojráznej láske žraloka s nemŕtvym a tiež nemocničné filmy o pomoci tretiemu svetu. Svojráz nezaprie ohňová omša vykupovania blúdiacich duší v kostole a grandiózny návrat kamery do veľkomesta: konečne si vypočujeme príjemnejšie správy! Veď nakoniec: nemôže byť prebudenie tela po smrti chápané aj nejako pozitívne? Prevažujú interpretácie uniformnosti a zblbnutia más. Ale nejde v skutočnosti o synonymum občianskej neposlušnosti voči spoločnosťou vopred prisúdeným úlohám (keď si mŕtvy, tak ním zostaň!)? Rádio sa predsa vyhráža zombíkom nasadením Národnej gardy. (04.03.2009)