Predĺžený víkend

Já jsem tenhle film děsně podcenil, myslel jsem si že se jedná o nějakej milostnej román o tom jak se nejdřív dva milujou, pak nemilujou a pak zase jaký to div, opět milujoua film bude čekat že si z toho sednu na prdel. Naštěstí se tady ukazuje jak je důležitý mít kvalitně sestavenou uživatelskou topku, protože moji lidi se v ní většinou u žádnýho filmu neshodnou, ale tady drtivá většina mých oblíbenců dala shodně 4* a tahle šokujcí shoda mě natolik zaujala, že jsem film prubnul a dobře jsem udělal. Ano, byla to romantika, ale upřimná, měla v sobě lidský city a byla moc hezky napsaná i zahraná, hlavně Kate je naprosto úžasná, málo kdy chápu ženskou a její myšlení, ale tady jsem s ní byl na jedný lodi od první minuty. Pokud jde o Joshe, tak ze začátku se mně moc sympaticky nejevil, ale postupně jsem si ho i já zamiloval. Film je takovej něžnej mazlíček, který romanticky založený jedinec nemůže nemít rád. (12.03.2015)

Mám obavy, že uprchlí vězni začnou být dost v kurzu a vězeňská služba bude mít napilno se zřizováním kroužků vaření, pečení a dalších domácích prací, protože klientela přestane vidět budoucnost v obligátních výučních listech a maturitních zkouškách... Těžko komentovat, aniž bych nechtěně spojlerovala, ale mám na srdci něco, co musí bezpodmínečně ven - třeba jak je smutné, že od některých otců se za čas dětství nenaučíme vůbec nic (a to ještě můžeme být kolikrát rádi) a na náhodném setkání s cizím člověkem můžeme postavit celý svůj život - a pak si kladu otázky, proč musí lidé do všeho strkat rypáky a proč ti hloupí, sobečtí frackové, co se jim říká děti, nemohou zůstat ani chvíli bez dozoru?! Labor Day mně uspokojivé odpovědi nenabídl, ani nemohl, zato si ukradl celou mou pozornost a držel mě ve stavu lezavé úzkosti, ale zároveň připouštěl stejný podíl naděje... Citový přelud loňského roku. P.S. Musím si napsat Brolinovi o recept. (21.04.2014)

Poctivá limonáda osvěží i v malém množství.. Stopa Eastwoodových filmů Dokonalý svět a Madisonské mosty je více než znatelná a tu a tam probleskne i jejich emoční intenzita. Reitmanovi lze vyčíst nevhodný timing flashbacků či některé zdánlivě zbytečné linie vedlejších postav, ale na konci si svoje počínání s přehledem obhájí. Červená knihovna? Možná pro toho, kdo ji nezažil.. Apropo, slabostí druhých raněná Kate je skvělá, Josh jako romantický Pohlreich z lapáku jakbysmet. Čistit venku okapy, když vás hledá půlka státu, to chce drtivé vítězství citu nad rozumem.. (12.05.2015)

Nemôžem si pomôcť, mne sa to páčilo. Minimálne čo sa týka formálnej stránky - pekná kamera a farebnosť, zaujímavá výstavba príbehu v dvoch časových líniách a herci slušne zahrali (najmä K. Winslet). Samozrejme, samotný príbeh sa síce nezaobišiel bez určitej dávky patetizmu a gýčovej sentimentality, no v tomto prípade to rád prepáčim, pretože sa na to fakt dobre pozeralo. Nadpriemer. 75/100 (08.10.2017)

Rozhodně bych nedoporučila tento film mužům. A dokonce i mnohé ženy snadno podlehnou dojmu, že jde o nudnou, utahanou harlekýnku, jejíž jediné plus je podrobný recept na broskvový koláč. Netroufnu si kritizovat taková hodnocení, protože chápu, že přesně tenhle pocit film může vyvolat. Pokud si v něm někdo najde trochu víc, pak určitě alespoň díky skvělé Kate, která se mi s přibývajícími léty v melodramatech strašně líbí. A když přistoupíte na pomalejší tempo, neodsoudíte tu ženu jako zapšklou, osamělou a zklamanou myš, která se snaží starat o syna, ale díky prázdnotě a díře po něčem, o co přišla, jí to stojí hodně sil, tak zjistíte, že je to především film o neskutečné a nepřekonané ženské bolesti. Nic patetického jsem v tom neviděla. Cítila jsem s ní. A muž, který se objeví díky útěku z vězení a najednou jí polije živou vodou... Ano to je přesně ta pasáž z harlekýnky, případně to lze taky zaškatulkovat do kategorie stockholmského syndromu. Ale to je přeci úplně jedno, dokonce i kdyby se jí ten chlap jen zdál, jeho role v tom příběhu fungovala jako katalyzátor, on dal možnost té ženě k rozhodnutí, zda ještě cítí schopnost vrátit se k životu. A protože silnou bolest lze zmrazit jedině silnou vášní a vyléčit snad jedině silnou láskou, tohle léčení se nabízí samo, ačkoli to samozřejmě zavání klišé. No a co, klišé se stalo klišé, protože funguje, znáte-li nějaký lepší recept, neváhejte ho zveřejnit, ale domnívám se, že film o vracení se do života skrze zenbudhismus a celodenní meditace nebude pro širokou veřejnost atraktivní. Závěr mě trochu zklamal, větší nálož by to asi byla bez pohádkového happyendu, ale i přesto film hodnotím velmi kladně. (26.11.2014)