Hry o život: Drozdajka 1

Trojce chybí dva trumfy předchozích dílů - aréna a Peeta. Děj se většinu času odehrává v nudném podzemním bunkru a Peeta zajatý v Kapitolu se tu jen mihne. Linie s Katniss coby mediálním symbolem natáčejícím rebelskou propagandu (a sestřelující stíhačky jen šípy) je fajn, ale nějak jsem nechápal, proč okamžitě nenaběhla zachraňovat Peetu. Celkově tomu chybí větší drajv a je vidět, že je to jen nadechování se před finále. Jennifer Lawrence to i nadále spolehlivě táhne za přicmrndávání kvalitních herců, kteří nemají moc co hrát (Harrelson, Hoffman, Moore). (15.04.2020)

Jsem docela zvědav, kam tento zajisté tisícidílný literární patogen na plátně povede, až slečna Lórencová, která pomalu ale jistě vykvétá ze svého pedofilního šarmu oplácané tlustostehenné patnáctky do škaredého otylého chlapa s mastnými vlasy, začne mutovat a naroste jí ohryzek. A ihned si i sám svou zvědavost ukojím: „Inu kam by, jen hlouběji tam, kde se už nyní nachází. Do prdele!“. Parazitická grafomanka Zuzana peče dál podle osvědčeného receptu na Pottratovsko – Stmívací buchtu: „Vykraďte z postapo žánru, co se dá, promíchejte, přidejte uvědomělou a náležitě rozpolcenou náctiletou krávu s lukem a ambicemi zachránit svět, pár nagelovaných homosexuálů, ukrutnou porci osudové lásky, kýčovitě existenciální dialogy, mohutný komparz v podobě hodných a zlých soudruhů, naházejte do Wordu a přizpůsobte tak, aby se u toho daly bez traumatu vymačkávat jebáky a našla se v tom každá ta pubertálně snící, školou povinná šereda ještě před první menstruací. A voilà, z rychlotrouby pro trouby vytahujeme pokračování mega(s)hitu, tentokráte navíc s kůl příznačným názvem Hangrhejs: Mokrýgej - Část první.“ Když už jsme u toho vykrádání, opět mi to nedá, abych se zase trošku nezaopičil po svém největším vzoru, věhlasném bulvárním bodohoniči, mulťákovi, nejhustším borečkovi Mléčné dráhy a naprosto „originálním“ přemísťovači duševního vlastnictví z internetových blogů, který všechny blahoslavené tak hřejivě a s lehkostí zásobuje svými kůl třeskutě ftipnými kritikami neviděných filmů a jehož již léta tak křečovitě a urputně kopíruji. Proto i já musím hned obnažit a vystavit na odiv své básnické střevo, cit pro rytmus a dokonalý rým a také obšťastnit čtenáře dávkou ukrutně humorné a stejně vyspělé poezie. Takže, ehm, ehm: „Byl první máj, kunda!, byl lásky čas, kurvy!, a já si šel koupit kabanos, vole! Kaďáku… Kaďáku… Kaďáku, ty jsi ale trapný pičus! Pičus. Pičus.“ (24.02.2015)

Kdy se stalo, že hloupé filmy naprosto přestaly chtít být zábavné? Kdy se nám to takhle vymklo z rukou? Děje je v tomhle dílu Hunger Games sotva na desetiminutový prolog, hlavní hrdinka v důsledku svou "pasivní aktivitou" nevysílá jiné signály než Bella ze Stmívání a primitivní kritika médií a jakési legračně přetažené megatotality se za tři filmy a šest hodin neposunula ani o píď od premisy. Když vám po hodině sledování dojde, že ten film prostě nezačne a bude jen převážnělou a vtipně povrchní hromadou špatně napsaných slov, je to problém. (20.11.2014)

Jak Aréna, tak Pomsta byly na adaptační poměry young adults parádní a dokonale gradující, ale kvalitám předlohy se v mých očích zkrátka přiblížit nemohly. Jakkoli to ve druhém případě bylo jen těsně. O to víc jsem se bál rozdělení samotného finále, jehož politické intriky či pozvolné válečné taktiky byly v knižní podobě zdaleka nejslabšími (a přitom dost častými) pasážemi. Jenže osud a producenti přihráli k osvědčenému tvůrčímu týmu dva nováčky, scenáristickou dvojici Strong-Craig. Těžko říct, jak se k sobě tihle dva dostali a co je přivedlo k Hunger Games, ale bylo to rozhodnutí, které celou ságu definitivně překlápí do soběstačné roviny. S dostatkem času a emocemi, které se díky neselhávající a naopak herecky rostoucí Jennifer dotýkají těch správných míst. Z prvního Mockingjaye tak vyrostla konstantně napínavá podívaná, která i přes zdánlivou bezdějovost ani na chvíli neztratí náboj a o to víc z ní ční nezapomenutelné momenty (Katnissina píseň, růže, finální zvrat). Teď už nemají Lawrence a spol. co dokazovat, protože nejkritičtější okamžik zvládli s šokující bravurou a leží před nimi úkol o to zrádnější. Adaptovat přesně to čiré zlato, kterým je druhá polovina. A ano, trnu stejně tak moc jako se těším. (23.11.2014)

// ...a jsme zpátky u ubrečené Katniss, otravného trojúhelníku zla, tedy - lásky, pardon, a nudné vaty okolo. Super. Počas filmu jsem přemýšlel, jaký má vlastně tahle sága smysl - co chce říct, o čem je, a co z ní může vyplynout, a bohužel jsem nenašel odpověď k ani jedné z těch otázek. Takže jinak - za ucházejících pět minut akce a P. S. Hoffmana dávám dvě hvězdičky, a ten zbytek? Když nezajímá nikoho z tvůrců, nezajímá ani mě. (07.03.2015)