School Is the Foundation of Life
Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrajú:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Všetko sa krúti okolo školského časopisu Rev septimy, ktorý napísal ktosi zo septimánov reálneho gymnázia a ktorý šplhúň Krhounek odovzdal triednemu učiteľovi. Vzbudil v profesorskom zbore veľký ohlas najmä preto, že humorným spôsobom pojednával o niektorých jeho členoch. Kým mladý profesor Bartoš a starý múdry pedagóg Gábrlík sa nad celú vec dokážu s humorom povzniesť, zvyšok učiteľského zboru zúrivo pátra po vinníkovi, ktorého priznanie je podmienkou zrušenia zákazu účasti na stredoškolskom športovom turnaji. Toto pátranie rámcuje mozaiku veselých epizód zo života študentov i profesorského zboru, tvoreného množstvom typicky svojráznych postavičiek, z ktorých vystupuje do popredia predovšetkým aféra najnadanejšieho študenta Jindru Benetku, ktorý v slohovej práci otvorene kritizuje pomery na gymnáziu a bol kvôli tomu navrhnutý na vylúčenie zo školy. (RTVS)
(viac)Recenzie (411)
Veľmi príjemné, staromilsky roztomilé a s niekoľkými výbornými humornými hláškami. Jediné čo mi trocha udrelo do očí bol vysoký vek študentov, kde niektorí mi s tými profesormi splývali, ako keby boli rovesníci (hlavne s novou mladou učiteľkou a tým mladým profesorom). Neviem, nerozumiem tomu, možno to má súvis s tým, že asi v tej dobe bolo málo detských hercov. V každom prípade aj tak vysoko nadpriemerná záležitosť. 85/100 ()
Hyperbola, parabola, základ života je škola..! Bubka Benetka, konfident Krhounek, německý rodilý mluvčí a slávistický salát v jednom Čuřil aneb věčný studentský boj proti zpátečnické větvi učitelského sboru, oplývající naivní nevinností, brilantním humorem i podivným budovatelským koncem, který, jak chci věřit, byl v roce 1938 myšlen přeci jen trochu jinak.. ()
Opravdu vydařená komedie ze školního prostředí. Několikrát jsem nemohl až popadnout dech, jak jsem se smál (školní zemský inspektor, mrož, básník-trpaslík...). Spoustu věcí se do teď nezměnilo, třeba úvodní prohlášení o studentech a profesorech. : )) Ale hlavní zápletka by dnes už naštěstí nemohla fungovat, takže to na mě působilo trochu divně, ale ne zas tolik, abych měl pokažený zážitek. Ladislav Pešek jako vždy exceloval. ()
Martin FRic a jeho cierno-bila klasika. Na ceskoslovenske ciernobiele filmy som nikdy nezanevrel, ale ani ich neglorifikujem. Tento je vsak vynimka, komedia z 30. rokov. Tocilo sa to - rovnako ako U pokladny stal - preto, aby sa odlahcila taziva politicka situacia pred nastavajucou svetovou vojnou a preto, aby ludia prisli na pozitivnejsie myslienky. Rovnako ako u snimku U pokladny stal sa pod nanosom humoru skryvaju mrazive skutocnosti : 89 % ()
U tohohle filmu se směju vždycky, nehledě na to, jak často ho během roku vidím. Zřejmě jedna z nejlepší školních komedií a komedií vůbec, hlavně díky hromadě výborných herců (Pešek, Filipovský, Pištěk, Šlégl, Marvan, Kreuzmann, Smolík...) na které je při jejich zápolení mezi lavicemi radost pohledět. Tentokrát se omlouvám, že se nevyhnu hláškování... "Ich habe gesagt" "Slávisti jsou saláti!" "Básník na starý kolena vzývá u jezera." "Nedbalý, líný, neprospívá." "Zove se tříďas, tříďák, klasař, poklasnej, táta, tatouš, otěcko, atěc, pěstoun, ujec, pan starosta, otčím, krkavčí otec." ()
Galéria (5)
Fotka © UFA
Zaujímavosti (29)
- Jméno Čuřil (Ladislav Pešek), které tvůrci vybrali a jenž koresponduje s charakterem postavy, je odvozeno z „čuřit“, což znamená: hýřit, flámovat, utrácet. (sator)
- Podľa filmových analytikov patrí film do takzvanej vlny "školských filmov", či už komediálnych, alebo dramatických. „Školský film“ bol pojem rozšírený v 30. rokoch medzi kritikmi i divákmi. Bez jasnej žánrovej diferenciácie označoval skupinu filmov situovaných do školského prostredia. (Raccoon.city)
- Dejepisár Mykyska(Karel Postranecký) sa pýta študenta Krákoru (Vladimír Salač), čo vie o Jánovi Luxemburskom. Ten odpovedá aj, že Ján Luxemburský bol posledný Přemyslovec po preslici a na bojisku si vypichol oko. Posledný Přemyslovec bol, ale Václav III. a Ján Luxemburský neprišiel o oko na bojisku, ale na rytierskom turnaji. (Raccoon.city)
Reklama