School Is the Foundation of Life
Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrajú:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Všetko sa krúti okolo školského časopisu Rev septimy, ktorý napísal ktosi zo septimánov reálneho gymnázia a ktorý šplhúň Krhounek odovzdal triednemu učiteľovi. Vzbudil v profesorskom zbore veľký ohlas najmä preto, že humorným spôsobom pojednával o niektorých jeho členoch. Kým mladý profesor Bartoš a starý múdry pedagóg Gábrlík sa nad celú vec dokážu s humorom povzniesť, zvyšok učiteľského zboru zúrivo pátra po vinníkovi, ktorého priznanie je podmienkou zrušenia zákazu účasti na stredoškolskom športovom turnaji. Toto pátranie rámcuje mozaiku veselých epizód zo života študentov i profesorského zboru, tvoreného množstvom typicky svojráznych postavičiek, z ktorých vystupuje do popredia predovšetkým aféra najnadanejšieho študenta Jindru Benetku, ktorý v slohovej práci otvorene kritizuje pomery na gymnáziu a bol kvôli tomu navrhnutý na vylúčenie zo školy. (RTVS)
(viac)Recenzie (411)
Hyperbola, parabola, základ života je škola..! Bubka Benetka, konfident Krhounek, německý rodilý mluvčí a slávistický salát v jednom Čuřil aneb věčný studentský boj proti zpátečnické větvi učitelského sboru, oplývající naivní nevinností, brilantním humorem i podivným budovatelským koncem, který, jak chci věřit, byl v roce 1938 myšlen přeci jen trochu jinak.. ()
Jako cesta za spoznáním čs. kinematografie první republiky určitě ano, jako komedie s hereckými hvězdami téže doby... no budiž, jako vzdělávací snímek o škole a vzdělání, jak ho může řada lidí vidět, NE. Že je škola základem života, jak název napovídá, asi nelze pochybovat. Ale tenhle film je zrovna ne moc šťastnou vizitkou středních škol, kde je i v takové septimě (to jest v předmaturitním ročníku) v centru učení důraz na ,,letopočty, slovíčka a pravidla" a na jejich biflování místo logického myšlení. Chybí prostor pro samostatné myšlení, chybí vědomí mezipředmětových vztahů. Nebyla to pouze záležitost první republiky či později celého minulého režimu, ono to tak na mnohých středních školách, zejména gymnáziích funguje bohužel dodnes. ,,Myslícímu člověku je z toho špatně, ale prosťáček slaví triumf," trefně poznamenává student Benetka v světlejším momentu filmu, byť je za své názory samozřejmě potrestán. Samozřejmě ne jiný systém zobrazuje o rok mladší Cesta do hlubin študákovy duše, kterému jsem udělil plný počet, jenže tam byla myšlenka zcela odlišná a film téměř neustále bavil humorními situacemi a hlášky, zatímco moralistická "Škola" mě až na pár chvílek spíše nudila. Takže kladné hodnocení za Benetkův kritický sloh, případně úvodní "Řev septimy", po němž film alespoň možno brát jako karikaturu na středoškolské profesory. Pár scének, zejména s Ladislavem Peškem coby septimánem Čuřilem na hodině latiny, je zde vtipných a předznamenává i skvělý humor ze zmíněné Cesty do hlubin študákovy duše. 55% ()
Martin FRic a jeho cierno-bila klasika. Na ceskoslovenske ciernobiele filmy som nikdy nezanevrel, ale ani ich neglorifikujem. Tento je vsak vynimka, komedia z 30. rokov. Tocilo sa to - rovnako ako U pokladny stal - preto, aby sa odlahcila taziva politicka situacia pred nastavajucou svetovou vojnou a preto, aby ludia prisli na pozitivnejsie myslienky. Rovnako ako u snimku U pokladny stal sa pod nanosom humoru skryvaju mrazive skutocnosti : 89 % ()
Kto by to bol vtedy povedal, že aj po sedemdesiatich rokoch bude mať myšlienka, nápady a hlášky také nadčasové znenie a ich zmysel platí prakticky dodnes. A na tú dobu bola prakticky aj dosť odvážna. Ale jednoduchosť a prirodzenosť predčila všetky možné zápletky. A Frič bol fenomén. Však kto kedy dokázal točiť permanentne tri-štyri filmy ročne? 85%. ()
Rovnako trefná cesta do hlbín študentskej duše, ako Cesta do hlbín študentovej duše. Znova nechápem, ako môže študent gymnázia nič nevedieť, dostávať jednu guľu za druhou a byť v septime. No je to komédia, čiže film, takže to ide. Mňa potešilo, že sa tentokrát Frič aspoň trochu sústredil aj na jednu vznikajúcu lásku v triede a jednu peknú pani profesorku, ono to akosi k študentskému životi patrí viac, ako všetko okolo. Zasadenie do doby a filozofovanie nad významami z toho vyplývajúcich prenechám odborníkom, z tohoto hľadiska ma film príliš nezaujímal. Bavil ma hlavne preto, že rozdiely medzi študentami vtedajšej doby a tej mojej, respektíve snáď aj tej dnešnej, sú iba kozmetické. Tá drzosť bola, ak film neklame, stále rovnaká:). ()
Galéria (5)
Fotka © UFA
Zaujímavosti (29)
- Profesor Bartoš (Ladislav Boháč) říká při obědě suplentce Boženě Lachoutové (Marie Burešová), že matematik Koďousek (Václav Trégl) má svatbu vypočítanou na rok 1942. Později si Koďousek pročítá své životní plány a svatbu má naplánovanou až na rok 1943. (pjotri)
- Jaroslav Průcha, který hraje otce studenta Benetky, je v úvodních titulcích uveden jako „Fr. Průcha“. (milad80)
- V závěrečné fázi filmu, když se paní Živná (Zdeňka Baldová) přimlouvá za svého syna, je jeho nedbalost demonstrována nejprve profesorkou dějepisu (Lola Skrbková) s tím, že „ani neví, kdy byla bitva u Jerez de la Frontera“, a poté profesorem latiny (František Kreuzmann st.) poznámkou, že „nezná ani pravidlo o konsekuci temporum“. Zmíněná bitva mezi Muslimy a Vizigóty poblíž Gibraltaru proběhla v červenci 711 a consecutio temporum (souslednost časů) je pravidlo uplatňující se například v latině, kde čas věty vedlejší závisí na větě hlavní. (Thanoris)
Reklama