Insidious: Kapitola 2

Nejprve musím říct, že jsem se na pokračování jednoho z nejlepších hororů strašně těšil, dokonce jsem se snažil vytvořit patřičnou atmosféru, abych to mohl hltat plnými doušky. Čekal jsem opět parádní lekačky, kterých bylo bohužel méně, takže jsem byl docela zklamán, ale když to tak vezmu, tak tentokrát byl děj o hodně propracovanější a závěr všechno dokonale objasnil, takže za tohle dávám Wanovi obrovský plus. Pořád si nejsem jist, zda si zaslouží plné hodnocení, přeci jen jsem očekával větší bu bu bu, i když všechno ostatní bylo naservírováno skvěle. (19.01.2014)

Výrazně lepší než jednička, ovšem žádná megabomba. Mám pocit, že natočit kvalitní duchařský horror se v posledních letech nedaří (pomíjím Asii). Očekávám stále něco velkolepého a epického, nebo klidně komorního a mrazivého. Leč kde nic není, tam ani smrt... V jisté chvíli jsem čekal, kdy se vynoří Freddy Krueger...byť záhrobní scény patří k nejlepší části filmu. Podobně jako u jedničky jsem měl pocit, jako když sleduji další část ze série Poltergeist. Nejvíce mi vadí, že strašení-lekačky jsou opět vytvářeny pomocí třískání do bicích a vůbec tím, že hudba práskne, až nadskočí reproduktory. To je opravdu amatérské. Napětí se nakonec dostavuje v momentech, kdy postavy bojují o život. Také mi přišlo divné, že když nalezli barák plný mrtvol, nenahlásili vše policii... Konec očekávaný, jelikož z tohohle se bude těžit ještě asi hodně dlouho... (30.06.2014)

Hodinu solídny horor v tradične kvalitnom (hoci už trošičku opozeranom) Wanovom podaní. Niekoľko tučných infarktov. Potom sa to zmení na akúsi temnú fantasy a priznám sa, že ma to bavilo ešte viac ako ľakačky, začalo to mať aj celkom zaujímavý príbeh, minulosť sa spojila s prítomnosťou, krásne sa nadviazalo na jednotku. O čosi slabšie ako Conjuring, na ktoré sa Wan zjavne sústredil viac, ale stále silný žánrový kúsok. (09.12.2013)

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

Opravdu to nechápu. V zajetí démonů ukázal nejprofláklejší současný Bubuťaman, že dobrý horor natočit opravdu umí, a tak jsem naivně uvěřil, že si v další kapitole Inshitdious konečně začne pořádně vyskakovat. Nestalo se. Je to opět jen narychlo splácané, tupé, omleté a nudné Mistrovství světa ve skřípání dveřmi a sáhodlouhých procházkách v potemnělých chodbách cigánských baráků, plné pseudoastrálních sraček. Vyděsil jsem se akorát jednou, a to hned při úvodních titulcích, když jsem uviděl, že v tom má prsty i obřezaný autor Abnormálních Pasivit Orál Feli. Nedbal jsem, doufal jsem a akorát jsem se nasral, neboli jak pravíme my, klasiky vzdělaní latiníci a erudovaní filmoví kritikové "Veni, vidi, vpiči!". Tři krátké bafy moukou popatlaných, sešklebených xichtů na stoosm minut reklamy na špatně namazané panty a opravdu důkladných temných studií oprýskaných, plesnivých stěn nuzně svítící baterkou, to je na vystrašení a zabavení verbala opravdu málo. Možná, kdyby si na tom někdo pořádně zařádil nůžkami, mohla z toho být alespoň príma dvacetiminutová epizoda Příběhů ze záhrobí. (08.12.2013)